Únor byl u nás letos jako vyšitý z příruček čtvera ročních období. Začal v mrazivých sněhových peřinách, které posléze střídavé oblevy a návraty mrazů měnily v řezavý firn a led. Po lesích se chodilo snad ještě hůř než v lednu, ale pořád ještě bylo plno krásných dní.

Začátek února

Únorové album vás zavede nejen do našich lesů, ale nakoukneme i na náměstí ve Dvoře Králové a do Hradce Králové. Přestože jsem vám nafotila třeba i cestu vlakem do Prahy, nakonec jsem ji do alba nedala – těch fotek by prostě bylo moc. Tedy ono jich je moc i teď, ale zase hezky ukazují, jak se krajina vyloupla ze zimního spánku do předjarní bublavosti.

Zdejší kraj je vlastně vysočina – jsme taková ta zvlněná oblast mezi rovinatým Polabím a Krkonošemi s tím, že teprve na sever od Dvora Králové začne být krajina opravdu prolamovaná. U nás jsou kopce mírnější a táhlejší – tedy většinou:))

Prostředek února

Jako zajímavost tam máte vyfocené i rozvodněné Labe. Fotky jsou od hlavního mostu (u kruháče se lvem a supy) ve Dvoře Králové, kde je obvykle řeka hluboko pod mostem, regulace je tu vysoká. Takhle plné koryto, jaké ukazují fotky, znamená, že v kraji je už voda z koryta vylitá. Dokud ale nepřetéká ve Dvoře, není to ani jinde moc zlé.

Voda u rozvodněného Labe je u nás vždy červená – dělá to železitá půda, která se střídavě rozkládá zhruba od Zvičiny až za Starou a Novou Paku. Červené bláto umějí i Hrubá luka – místo, které jste už na fotkách viděli (ty placaté louky:)). Proto tam se psima chodíme jen tehdy, když je umrzlo nebo sucho. Z Ari jde ta červená moc špatně dolů a přece jen, růžový vlčák...:))

Konec února

Doufám, že si pohled na náš kraj užijete – a třeba vás moje fotky nalákají i k návštěvě:))

Album fotek najdete zde. Foto: autorka.

www.dedenik.cz