První díl najdete zde.

Odense

Do Dánska jsme vyjeli v létě 2022 prakticky na blind, s přípravou zahrnující jen rezervaci ubytování. Sepsala jsem tu pár dojmů, k cestopisu o Dánsku to má daleko. První část zde.

V Odense snídáme na lavičce před pekárnou. Je krásně teplo, sluníčko svítí, pečivo sladké i slané je luxusní, koukáme do mapy a projíždíme ještě jednou internet, co všechno ve městě vidět musíme a kde to najdeme.

Møntergården • Součástí prohlídky je i renesanční dům zdobený dřevěnými trámy s vyřezávanými vzory

Odense je se svými sto osmdesáti tisíci obyvateli třetí největší v Dánsku, svým jménem odkazuje na boha Odina ze severské mytologie. Odense je sídlem biskupů a Jihodánské univerzity (jihodánské, jižně dánské, jižního Dánska?), v roce 1654 se stalo na čtyři roky hlavním městem Dánska, v roce 1805 se tu narodil Hans Christian Andersen. Jeho rodný dům a jemu věnované muzeum jsou jednou z atrakcí města.

V centru města je na co koukat – muzea, kostely, parky, hřiště, nová zástavba, staré domy, sochy, přístav, hospůdky, život kolem říčky Odense, týden by nestačil. Moc milé bylo představení dětského divadelního sboru v jednom z parků ala letem světem H. Ch. Andersena, postarší pan vypravěč zvládal slovní doprovod ve třech jazycích zároveň.

Máš kolo? Tady má každá kolo! • Odense, Dánsko

Odpoledne nás kolisticko odensenský výlet zavedl podle odenského kanálu na ostrůvek Stige ø. Našli jsme volné lavičky u jednoho z ohnišť, vyndali jídlo a pití, že jako pozdní oběd, načež na nás seslal jeden ze severských bohů neštěstí v podobě silného poryvu větru a oběd skončil pod stolem, mezi špačky a jiným odpadstvem. Nadšení osazenstva si umíte představit.

Po návratu na hotel jsem si vzpomněla, že kdesi v hloubi kufru auta se nachází to zmoklé prádlo z minulého dne. Odér na pokoji vzniklý byl tak mocný, že nás všechny vyhnal na večerní procházku uličkami starého města. Znovu nás překvapilo množství lidí v centru. V hospůdkách i zahrádkách před nimi jich sedělo vždy jen pár. Kde to naopak žilo velice velmi, byl plácek před nádražím. Proč by tomu mělo být zrovna v Odense jinak než v jiných větších městech?

Zastávka u moře s výhledem na Båring Vig, Dánsko

Další den nás čekal přesun k pobřeží severního moře, do Ribe, nejstaršího města Dánska. Cestu jsme si prodloužili o výlet k moři v severní části ostrova. Na parkovišti u Bringu manžel odmontoval z nosiče své kolo, nasadil cyklohelmu a čau baby, uvidíme se v cíli. Den bez kola nebo sportu je ztracený den, dojmy z velkého města je nutné co nejdříve vypotit.

V Ribe máme zamluvené místo v jednom z kempů. Na recepci jsem zažila deja vu. Sdělila jsem přání zůstat dvě noci a paní recepční beze slova začala kroutit hlavou jako prodavač pan Brukner ve filmu Na samotě u lesa. Nemáme, ne a ne. A-a-ale já jsem volala, a vy jste mi říkala, že na stany rezervace neděláte, že je místo vždycky?! Achsooooo! Stan si můžete postavit támhle, u nás letos poprvé. Oj, to bylo radosti, že se nemusím trmácet nikam jinam! Manžel načasoval příjezd přesně do okamžiku, kdy jsme dostavěly stany, natahaly do nich věci z auta a sedly k večeři. Dobrou chuť a dobrou noc!

Foto: Eva Schlittermann. Další obrázky najdete níže v klikacím okénku nebo zde na Rajčeti.