VíP: Aneb Víkendový pokecník
logo VíP foto: Neviditelný pes
Totiž jsem se opět koukla do svého věrného kalendáře, a co to nevidí mé oko? Zítra máme Den hor, Den dětství a v pondělí jsme měli Den půdy.
Mně je jasné, že s tou půdou je to myšleno jinak, ale stejně mi jako první naskočila půda půdovatá, ta, co je na půdě. Napadlo mě, že možná řada lidí žila v domě, kde žádná půda nebyla nebo se do ní nedostali. O kolik toho přišli! Spousta temných koutů, prachu, pavučin a různých krámů, při troše štěstí. Prostě dobrodružství. Anebo půda byla čisťounká, se šňůrami na sušení prádla... ale stejně se v ní zase našly různé věci, uložené „na někdy“.
Pouštívali vás vaši na půdu? Nebo jste s kamarády zkoumali půdy nejen ty svoje? Lákaly vás ty schůdky nahoru s padacími nebo jinými dvířky? Našli jste tam někdy něco?
A Den hor a Den dětství, to jsou všechno krásná témata, která do sebe zapadají. Sníh, lesy, do toho případně Vánoce, k tomu nějaká ta zakázaná půda... a ani ledová voda ve sklepě nevadila!
Přeji pěkné adventní vzpomínání u barborek a věnců. A co nejlepší sobotu a neděli.
Jelikož máme obvyklý vípák, pište sem o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.
