28.3.2024 | Svátek má Soňa


ČLOVĚČINY: O zločinném kocourovi a kropenaté slepičce

20.7.2006 21:13

Soused přebývá v bývalé hájence a jeho hospodářství sestává z obrovského bílého kocoura a dvou slepiček, kropenaté (evidentně milák) a rozšafné vlašky. Kocour chodí s pánem na ryby a na nejbližším kameni přísně dohlíží jestli pán něco chytí. Pán někdy chytí malou rybu, hodí ji zpátky a kocour evidentně zuří. Když chytí velkou rybu, kocour pyšně našlapuje a s ocáskem důležitě vztyčeným ho následuje na zápraží, kde se o ni spolu podělí.

Problémy nastávají když do nedaleké chaty přijíždí na letní byt vznešená kočičí princezna. Návštěvy její velitelky v hájovně jsou časté, krátké a razantní. I přes peřeje k nám doléhá nesrozumitelné sice, leč pronikavé a rozčílené pištění. Kocour s pánem,pak sedávají na schůdkách k vodě a pán mu ustaraně domlouvá. Nakonec rezignovaně pokrčí rameny směrem k "letňákům" a jdou štípat dříví.

Život v hájence tak plyne v pokojném, skoro menuetovém rytmu.

Ne tak jeden čtvrtek. Uprostřed krásného rána se najednou spoza rohu stavení vyřítil kocour, pohybující se (abych tak řekla s Františkem Nepilem) fotonovou rychlostí. Na dálku vypadal jak dlouhá souvislá bílá čára. Za ním cválal pán se smetákem. Kocour hbitě přeskákal po kamenech na ostrůvek v řece, zplacičkovatěl a předstíral že není vidět. Pán praštil koštětem a běžel za roh.

Za chvíli se vynořil v náručí s kropenatou slepičkou a choval se k ní jak starostlivá matka k usínajícímu nemluvněti. To jest - něžne ji houpal a cosi k ní kvokal. Nosil ji po břehu sem a tam, zvedl ji nad hlavu aby viděla kocoura na ostrůvku, rozhořčeně tím směrem vykřikoval, k lesu ji pořád v náručí odnesl, tam jí něco dlouze a důrazně vysvětloval a nakonec ji opatrně pustil pod třešeň k pokojně hrabající vlašce. Pak se obrátil a uviděl mě jak na něj fascinovaně zírám s nakousnutým chlebem v ruce.

Nezaváhal ani chvilku. Několikrát zamával rukama po způsobu větrných mlýnů, zahrozil k vodě, sepjal ruce směrem k lesu, pak si šáhl na srdce, vzal koště a oddusal domů.

Hrozně mně vrtá hlavou, co se tam vlastně stalo.

Chtěl snad zločinný kocour znásilnit kropenatou slepičku? Žral jí zrní? Nebo ji přepadl ze zálohy ve snaze ukořistit krásná pírka pro kočičí princeznu? Urazil ji snad tím že pronášel něco o slepičích mozečcích či liknavosti ohledně snášení vajec?

Široko daleko tady není žádnej most, ale až Sázava v létě klesne, určitě se přebrodím zeptat.

Alena Bytomská



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !