ČLOVĚČINY: O mláďatech v kuchyni
Neznám dítě, které by odmítalo vstoupit do kuchyně. Tohle prostředí mnohé děti sají už s mateřským mlékem, jsouce zavěšeny v šátku, omotaném kolem maminky. Jsou kolébány rytmickým krájením zeleniny a zase probouzeny vůněmi, které stoupají ze sporáku.
Kuchyň je plná barev, zvuků, vůní a tvarů. Je to nejlepší herna na světě, nejenže si hrajete, ale pak ty hračky ještě můžete sníst!
Vypadá to, jako bych to okopírovala z nějakého dámského časopisu. Ale opravdu to funguje.. Když jsou maličké, hrajte si. Vykrajujte kytičky z vařené mrkve a válejte šneky z libovolného těsta.
Když jsou větší, přidejte zodpovědnost. Odměřujte mouku v hrnečku, míchejte kvásek a vymazat pekáč? To je moc důležité, nesmíš ani kousek vynechat! A hned se to pozná, když ten pekáč vysypeme moukou.
S první třídou ve škole přidejte ostrý nožík a zodpovědnost za výzdobu chlebíčků. Ve druhé třídě nastupuje zubatý nůž a krájení bagetek na kostičky, protože přijela francouzská kamarádka a bude sýrové fondue. Jo, a zapomněla jsem na odpolední svačinu? Co je v lednici? Jogurt? Tak si do něj nasyp cornflakes a je to. Dvě lžíce.
Třetí třída: "Mami, já udělám v sobotu snídani, jo?" "A co bude na jídelníčku?" "Nooo, vajíčka ... a topinky... a překvapení" Servíruje se vaječná omeleta typu trhnanec, topinky (toaster nikdy nezklame) a mandarinkový kompot z konzervy. No kdy jste naposled dostali takovou luxusní snídani do postele?
Čtvrtá třída: "Hele, kde je ta osmdesátka čokoláda?" "Tu už jsme snědli, na co to potřebuješ" "Eeehmmmm, já chci udělat čokoládové lanýže podle Jamieho. Pro jednu... takovou....spolužačku! K Vánocům!" Zakoupíte čokoládu požadovaného kalibru, poskytnete drobnou technologickou asistenci a reprezentativní krabičku a čekáte. Nic. Furt nic. "Tak jak?" "Co jak?" "No chutnaly jí ty lanýže?" "Jo jo, dobrý, Honza jí dal náramek, co se rozpad, když ho navlíkala na ruku!"
Pátá třída - pozvete si na chalupu rodinu a přátele v počtu 12 osob. Doufáte, že nebude pršet, protože je naplánované grilování venku. Dítě rozvěsí lampiony, rozmístí ostatní svítící objekty, zkontroluje, jestli to všechno funguje a před příjezdem hostů popadne mísy s naloženým masem a odkráčí k ohništi. Přes rameno utrousí něco v tom smyslu "Mami, a teď je to na mně, jo?" V tom okamžiku spolkněte cokoliv máte na jazyku a dál krájejte zeleninu. Vaše dítě už se toho naučilo dost a ať už z grilu bude servírovat cokoliv, sklidí zasloužený potlesk. A jen tak mezi námi, ten potlesk bude i váš.
P.S. A víte, proč jsem si vzala svého muže? Protože nejenže uměl vařit, ale taky uměl žehlit košile. Pravda, měla jsem i pár jiných důvodů.