15.6.2024 | Svátek má Vít


ČLOVĚČINY: Noví sousedé

2.4.2008

Garry a Clare, jak se noví majitelé jmenují, jsou ve středním věku, tedy kolem 40 - 45 lety, mají dva dospělé syny, co bydlí jinde a jednoho osmiletého co dosud bydlí s nimi. Co je na nich tak pozoruhodného, že o nich píši? Je to skutečnost, že jejich předchozí bydliště bylo v Alice Springs, tedy v srdci klokaního kontinentu na "outbacku". V těchto končinách Klokánie potkáte většinou lidi s čistým charakterem, velkodušné a nesmírně přátelské, ochotné vždy a všude pomoci. Takové jsou naše zkušenosti. Nezklamaly nás!

Jednoho dne se u nás ukázal Garry s motorovou strunovou sekačkou a nebo jak se i někdy říká motorovou kosou. Dotyčná sekačka je vybavena dvoudobým benzinovým motorkem o obsahu celých 33 kubických centimetrů. Tedy jen o málo větším než se kdysi dával do modelů aeroplánů. "Sekačka startuje a jede, ale asi po 3 - 5 vteřinách chodu chcípne," vece Garry a dále říká, že on tomu moc nerozumí a jestli bych se na tu mrchu nepodíval. Jen jako P.S. dodal: "Veškeré náklady na náhradní díly hradím a jestli se ti to podaří spravit, tak si ji můžeš kdykoliv vypůjčit a používat" s přirozenou nonšalancí zdejších lidí z outbacku.

A tak sekačka skončila u mě v dílně na ponku. No, v dílně, ona to je v skutečnosti garáž, kde je na první pohled nezkušenýho oka neskonalej binec, kde kdyby bylo všecko vyklizený by se pohodlně zaparkovalo 8 australských limuzín, ale ve skutečnosti je místo jen tak tak na dvě auta střední velikosti a motocykl s horským kolem dohromady. Jinak tam je už zmíněná dílna a spousta věcí co se za 35 let jaksi naakumulovala a které jsem neměl to srdce vyhodit, s tím že se jednou mohou k něčemu hodit. Třeba to bude někomu něco připomínat či být povědomé.

Po zběžné prohlídce sekačky jsem zjistil, že umělohmotné a původně průzračné palivové hadičky jsou ztyřelé a ve stavu rozpadu. Hadičky jsem oddělal a zároveň odmontoval plastovou nádržku na palivo a karburátor. Oboje jsem pečlivě vyčistil od kousků z rozpadajících se palivových hadiček, karburátor rozebral, součástky omyl v benzínu a všechny otvory profoukl stlačeným vzduchem. Pak jsem ho pečlivě složil a připravil ke zpětné instalaci na motorek.

Potom jsem s kouskem zbylé hadičky zajel tady u nás pod kopec, kde je obchod se zahradní technikou, koupit novou. Tu hadičku. Než jsem stačil od auta došmatlat k prodejnímu pultu asi 15 metrů vzdálenému, tak mě už vítal prodavač třímající v ruce asi 60 cm palivové hadičky, co jsem potřeboval. Zmerčil mě jak se tak šmajdám jak kulhavej Orfeus se vzorkem hadičky v chapadle a zbytek si bystře domyslel. Příkladná služba zákazníkovi, kterému pak ani moc nevadilo za hadičku zaplatit 8 klokaních dolarů. Prodavače jsem pochválil a prohodili jsme pár vět jak tu je zvykem.

Doma jsem nainstaloval karburátor a nádržku zpět na motorek a obé spojil novou hadičkou. Po následném nastavení karburátoru a testu se motorek choval naprosto stejně jako před zásahem. Evidentně oprava nepomohla, ale závada asi bude ve speciálním, asi jako náramkové hodinky velkém karburátoru, vybaveným několika podložkami a pružnou plastovou membránou. To proto, aby pracoval v jakékoliv poloze a navíc aby z něj nevytékal benzín. Takže karburátor opět vymontovat a rozebrat. Pružná membrána asi stářím ztratila potřebnou pružnost. Sakra. To mě cosi připomíná ale za Boha si nemůžu vzpomenout co…

Se vzorky podložek a membrány opět k šikovnému prodavači do obchodu se zahradní technikou u nás pod kopcem, který měl podobné náhradní díly za pouhých 25 klokaních dolarů, které mě prodal s ujištěním, když nebudou pasovat, že je veme zpět a peníze vrátí. Pasovaly! Takže karburátor je v cajku. Namontovat ho na motorek je dílo okamžiku a následný test je hudba pro uši ozbrojené tlumiči hluku. Ještě zbývá odnést sekačku zpět sousedovi Garrymu, který ji na místě zkouší a u toho spokojeně mručí, jak pěkně jede. Promptně mě platí náklady na náhradní díly a ještě ujišťuje, že jak bude příležitost tak mě pozve na několik piv. Navíc mě nabádá, abych nebyl ostýchavý a kdykoliv si přišel sekačku vypůjčit.

Takže naši noví sousedé z outbacku nezklamali naše předpoklady a jsou takoví, jak jsme si je představovali. Dobráčtí lidé se srdcem na dlani.

P.S. Nyní, když jsem po operaci kyčle neschopen stříhat trávu kolem baráku, tak Garry bere jako samozřejmost, že stříhá každý týden i u nás. Budu muset zjistit jaké pivo nejraději pije. Stejně, hojím se sice pomalu ale jistě a doufám, že v dubnu už budu schopen stříhat tu trávu sám.

 

George Švehla



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !