5.12.2022 | Svátek má Jitka


ČLOVĚČINY: Na návštěvě v muzeu historických nočníků a toalet

29.9.2022

Muzeum historických nočníků a toalet představuje sbírku historických nočníků a toalet z různých částí světa, která je největší svého druhu na světě. Nachází se zde přibližně 2000 předmětů, tedy nejen „nočníků“, ale i toalety, pohlednice, toaletní papíry, obrazy a různé kuriozity, např. toaletní miniatury, pasti na blechy a předměty osobní hygieny.

Ve sbírce si můžete prohlédnout mimo jiné i nočníky vyrobené pro Napoleona Bonaparte. Nočník, který byl vyroben pro případ, že by se některý z vybavení během plavby rozbil, aby po plánovaném přistání Titanicu v New Yorku bylo možné nahradit rozbité novými… Nočník pro čínského císaře Čchien-lunga i pro ložnici Bílého domu, kterou obýval Abraham Lincoln. Exponáty jsou materiálově i tvarově pestré, mimo jiné z ryzího stříbra, jeden nočník je např. vyroben z vojenské helmy Wehrmachtu. Muzeum vystavuje i svatební nočníky, do kterých se novomanželům ve Francii po svatební noci vkládají různé sladkosti, nebo nočníky s hracím strojkem, dámské nočníky bourdaloue (ve tvaru omáčníku) a další toaletní zajímavosti. K vidění jsou i historická splachovadla, replika historického kamenného novobarokního záchodu, toaletní papíry i mýdla. Mapuje i historii a vývoj toalet.

Toto netradiční muzeum vzniklo na Tvrzi Třebotov, kterou manželé Sedláčkovi zrekonstruovali a objevili zde dvě středověké toalety. Od roku 2005 se začali o tematiku a sběratelství zajímat a v říjnu 2010 otevřeli na tvrzi muzeum. V roce 2014 sbírku přestěhovali do Prahy, nejprve do Vyšehradské a později Michalské ulice. V současnosti se Muzeum nachází v Praze 12, Modřanech.

Muzeum nočníků

Už před časem jsem si všimla billboardu na stěně rodinného domu v Modřanech, zvoucího k prohlídce Muzea. O minulém víkendu jsem se konečně do Muzea vypravila osobně – nejprve jsem si zašla dopoledne na dobrou kávu s dortíkem. A patřičně posílena a naladěna jsem došla procházkou až do cíle. V týdnu jsem si předem telefonicky zjistila návštěvní dobu. Ten den jsem byla prvním návštěvníkem, takže jsem, dalo by se říct, měla vlastně soukromou prohlídku. A že je opravdu na co se dívat. Z množství, tvarů, barev, různorodého materiálu se vám za chvíli skoro točí hlava. Přišlo mi až neskutečné, jakou péči naši předci věnovali a zdobení předmětu, sloužícího k takové „nevoňavé“ záležitosti. V muzeu jsem strávila necelé dvě hodiny, nafotila hafo fotek, na které se můžete podívat na Rajčeti. A když někdy nebudete mít plán, kam vyrazit – zkuste se zajít podívat zrovna sem.

Trocha historie: Toalety se objevily v historii brzo. Ve 25. století př. n. l. lidé z oblasti Harappa (Pákistán) měli v každém domě vodní toalety, spojené kanálem zakrytým pálenými hliněnými cihlami. Toalety měli i ve starověkém Egyptě a Číně. V dobách Říma byly někdy toalety částí veřejných lázní, kde ženy a muži byli společně ve smíšené společnosti, usazeni na dlouhých lavicích, s od sebe mírně vzdálenými otvory, kam po vykonání potřeby obsah spadl.

Muzeum nočníků

Na středověkých hradech se používaly záchody zvané prevéty (z latinského locus privatus – soukromé místo), staročesky také zvané výsernice. Šlo o jednoduchou sedačku ve výklenku (arkýři), umístěnou nejčastěji v patře a s otvorem, který pod záchodem ústil vně stěny hradní budovy. Žádný splachovací systém nebyl potřebný, neboť o patřičný odvod výkalů se zpravidla postarala sama gravitace. Pokud se tedy zrovna někdo připletl přímo pod prevét, umíte si představit, jak asi dopadl. Nejstarším dochovaným záchodem v Česku je prevét na hradě Přimda. Tento výraz, respektive jeho počeštěná forma „prevít“, se stal nadávkou a synonymem pro nečestného člověka.

Muzeum nočníků

Za vynálezce splachovací toalety se považuje Sir John Harington (v roce 1596), i když během viktoriánské éry nastalo zlepšení regulace (pravděpodobněji to provedl Alexander Cummings než Thomas Crapper, jak je obvykle uváděno) a použití splachovacích toalet se rozšířilo. Před a během tohoto přechodného období (v některých oblastech až do 20. století) mnoho lidí používalo externí toalety, zvlášť v rolnických oblastech, v Čechách to známé „kadibudky“.

Nočník je přenosná nádoba určená k zachycení lidské moči a výkalů. Tradičně býval schován pod postelí a používán při nočním vykonávání potřeby, ovšem v současnosti se takto ve vyspělých zemích prakticky nepoužívá. Úpadek jeho užívání souvisí s rozvojem kanalizace, která umožnila mít splachovací záchod nedaleko ložnice přímo v obydlí. Převažujícím moderním využitím nočníků je jejich používání malými dětmi, obvykle ve fázi, kdy se teprve učí vylučování kontrolovat.

Muzeum nočníků

Pisoár (lidově nazývaný též mušle, močítko) je hygienické zařízení, určené k močení pro muže ve stoje. Bývá umístěn zejména na veřejných toaletách, občas se vyskytuje i v privátních obydlích. Slovo pisoár sice pochází z francouzského pisser = močit, které je však chápáno jako neslušné, někdy i sprosté. Slušně se močení řekne uriner a proto je lepší v cizích zemích používat slova jako urinoir, urinal, nebo orinatoio.

Záchod (záchodové mísy či WC – z anglického water closettoaleta – z francouzského toilette – či také česky hovorově hajzl – z německého Häusl – domeček) je zařízení určené pro vylučování lidských tělesných odpadů, a pro jejich ukládání (tzv. suchý záchod), odvod (splachovací záchod) nebo i zpracování (chemický záchod). Slovo záchod může označovat samotné zařízení nebo i samostatnou malou stavbu nebo místnost, v níž se nachází.

V roce 2011 byla založena WTO (World Toilet Organization), která si klade za cíl různými cestami zlepšovat hygienické podmínky ve světě.

Světovým dnem toalet je 19. listopad.

Zdroj: Wikipedie

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.

Jitur Neviditelný pes







KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !