Scéna: třeba Augec či Slovaňák či Central Park tady na Southern Hangs - no já vím; tak třeba Letná, to můžu klidně uznat, my máme tady Letnou taky, a pak stadion Letná, a ten je na druhém konci města, heč! Tak. To sem j i m to zas dal.

Sněžíš, paničko, nezodpovědně sněžíš - lze zaslechnout, jak Rpuť překládá do srozumitelštiny žalný pohled svého pejska. Ale to už bokem, úplně bokem, někde na těch nejvedlejších cestách zahlédneš samotnou paní Dede, a Hanča jí líčí vášnivě svůj pokrm: Mňamózní, laskominózní! Haló, bude dedektývka, volá jiný Honza. Tak to díky jak hrom a slon! - volá Baty podle své dcery. Týna zrovna na promenádě přikázala zoufale svému psisku: Nečum na mně tak hlasitě! - jenže její rotační psoid už je mimo. Odjinud přichází jiný psočlověk, KláraS, a Kačer jí na trávě vedle cesty rovnou předvádí partyzánskou techniku plihu toho svého lumena - no a doma ji pak nechám do té postele natéct, a von ten magor Major hned zase steče dolů - ! A ještě za-slechneš zoufalá slova: - no a je to slintací sfinga!

A na lavičce samozřejmě oba Jovísci, jak jinak, že, líčí každému kolemjdoucímu, kterého od-chytí, jak připravují a fotí erteplovníky; jenže RenataE si dá ruce vbok a: A co tak slanoví? No - ? Cukroví, jó to každej - ale tohle, no? A najednou si to sem hasí celé pejřimovské mraveniště a Myška hned: Ale na tohle já mám brmblavé ručičky, lity lity lity... a z dálky si přisadí Rad-ka: Nechte to na zejtra - já jsem maňanista! a u Stalina se objeví Fallowa: Holky, Vave už bacila bacila! A Vave sama už spěchá, ohnivá žíznivá čára, a hned: Hele, já vám vylíčím, jaké dávám do těch svých chuťovin inkredence - to uvidíte! A LenkaS, gestikulujíc, přichází a letar-gicky líčí smířeně s osudem svou dvoupsí anabázi v jejich díře po granátu... No, doma se zkusím zvodorovnit - ...

A na další lavičce Terrovi a Terra-san praví každému: no aspoň jsem si sedla, když nemůžu jako doma provozovat gaučing - ! Ale to už se k ní žene fenečka jedna báseň a za ní EvaŽ: Bóže ta naše érotománička!! Ále dyť je to kouzelný štěkátko, no - namítá Leona Roh. Milosti-vá paní doktorová X. jen nepřítomně přihlíží přes svého drobečka obrovského a šeptá si: Žere jak kyselina - no co z toho dneška zase páníček vywebí, to teda... Od bufetu slyšet najednou hla-sité mňoukání, a je to Zdena b.p., předvádí totiž svou mňaudámu, a upřesňuje Štetince: týká se vňoučka č. 2, podle pořadí na svět přichození! A ten náš recyklátor, Mr Zrzavý, to je číslo - a od vedlejšího stolu slyšet právě ukončení dramatu nějakého, líčeného Olčavou: - a stůl i děti mám dodnes. Zana se zamyšleně podívá na přicházejícího Ramba a: Copak tohle je srandapes - mě čeká doma páření ponožek, eště že už jsem v Bohnicích... A pí X. se snivě podívá do dálky a šeptne: Jó - taková procházka ranní svítací lesní, achchch...

A přichází pošťačka Pája a: Haló, nové pesemesky! - Jó, pro tu naši hrůzu - takhle mňamkoidní kostička kdyby byla - pronese nepřítomně ze svého úplně jiného současného stavu Vakandi. No a co moji povenkovní kocouři, ptám se - ? pronese zněle jak obžalobu v soudní síni samotná doctor Hana W. Dnes se zneviditelnili, jenom proto jsem tady, lidičky! A RenataE vstane a zavolá: Holky, to je sedmismějný svět - ! PetraK vedle dostane náhlý záchvat náhodné tynteli-gence a Baty spokojeně upozorní: Už to mám nasyslené na disku! Od Hanavského pavilonu zaslechneš jakoby svištění větru - to Terra předvádí své orkánoidní dcery, a jak je všecky jejich zvěř pacifikuje packama. Ále dyť nakonec láska skříně přenáší, uzavře Štětinka. A pí X. zavře svůj noutbůček a řekne: Tak a jedu do Tróje podívat se na ty pruhovaný antény ocáskoidní!

Za chvíli tu zůstanou pouze Honza, Terra, z křoví se vynořivší Medvídek a opatrně přišedší Jakub. Podívají se na sebe, na slunko, na restauraci, zase na sebe, usmějou se spokojeně - - a vykročí k ní. Za chvíli zazní cinknutí sklenic a sborové: Hoj Savoy!

Amen. Vivat circulus hominum animalium.