Na jih od Sydney se rozprostírá malebná „Jižní vysočina“ – „Southern Highlands“. Pro své chladnější podnebí a vhodnou půdu to je kraj bramborářský, kde se pěstuje několik odrůd chutných brambor, a také pastvinářský. Chovné farmy se zde také vyskytují, ať už chovají skot či koníky a nebo pejsky. Krajina se nachází 500 – 900 metrů nad mořem.

Pro své přívětivé podnebí byl tento kraj oblíben už v 19. století, zvláště bohatšími usedlíky v Sydney a jejím okolí. Zakládali zde „hobby farmy“ o menších rozlohách a na nich si stavěli honosná a oku lahodící sídla. Jak pěkné stavby, nyní již historické, tak i vzorně udržované farmy přímo čiší bohatstvím majitelů. Však na zdejších silnicích není vzácné potkat Rolls Royce a nebo Bentleye. Mercedes tu je lidovým vozítkem. Mnohá honosná, historická sídla z 19. století slouží dnes jako luxusní ubytování pro hosty a nebo přímo hotely.

Nachází se zde také celá řada historických staveb, které sloužily a některé dodnes slouží jako obchody, hospody, zájezdní hostince, kostely, kláštery, soudy a podobně. V malebném historickém městečku Berrima v letech 1835 – 1839 bylo na 2 hektarech půdy z místního pískovce postaveno pěkné vězení za pouhých 5400 liber sterlinků. Stavbu vedl bývalý trestanec James Gough, londýnský truhlář a tesař, spolu s Johnem Richardsem. Vězení si stavěli sami trestanci, tehdy v okovech, a podmínky byly velice tvrdé. Při těžké fyzické dřině byli poháněni důtkami a býkovci. Po dokončení pak trávili většinu času v šedesáti malebných kobkách. Sdílel je s nimi i notorický sériový vrah John Lynch, který se přiznal k deseti vraždám v letech 1836 – 1842. Byl popraven ve vězení oběšením.

Mimo mnohé jiné, vězení také sloužilo jako zajatecký vojenský tábor pro německé vojáky v 1. světové válce.

Celé vězení bylo renovováno a přestavěno, opět pochopitelně trestanci, v letech 1944 – 1949 za rozumnou cenu 18 000 liber sterlinků. Původní zůstaly jen obvodové zdi a hlavní vchod.

Toto rekreační středisko sloužilo svému původnímu účelu od roku 1839 až do nedávného roku 2020, kdy se zdejší vláda rozhodla zrušit několik malých a starých zařízení stejného typu. Dnešní moderní zařízení k luxusnímu ubytování vězňů mají veškerý komfort, včetně tělocvičen, bazénů k plavání, knihoven, společenských místností s velkoplošnou TV, pěkných jídelen a ještě pěknějších ubytovacích pokojů, že v mnohém hotelu takové nejsou. Navíc takové zařízení – mohli bychom říct rekreační středisko – je určeno pro vysoký počet hostů. Takže dnes to nejsou trestanci, jejich jediný trest je, že nesmí a nebo nemohou opustit zdi zařízení. Takže vězni jsou ubytováni v luxusním vězení na účet daňových poplatníků, jinak trestáni nejsou, takže trestanci zde už nejsou zrovna jako trestnice a kriminály.

Místní obyvatelé se těšili, že vězení nyní bude přeměněno na kulturní a odpočinkové středisko, něco jako kombinace kulturáku, tělocvičny a hospody sloužící místní komunitě a případným hostům, avšak k jejich zklamání vláda se rozhodla „vydělat“ nějaké dolary a v dražbě toto dvouhektarové místo prodala developerovi Blue Sox Group za 7 000 000 AUD. To však s podmínkou, že developer zachová ducha a vzhled vězení a přilehlých budov. Tento si plánuje zřídit ve zdech bývalého kriminálu boutique hotel, kavárnu, restauraci a bar, místo na různé akce a také prostory pro malé obchody, jako starožitnosti, knihkupectví, drobné služby, galerie, knihovnu a museum.

To vše na místě, kde je 60 vězeňských cel, strážní věž, strážní prostory, hospodářské prostory, 2 historické domky, tenisový kurt, hospodářský přístřešek a velká kuchyně, vývařovna.

V městečku je také nejstarší nepřetržitě fungující a licencovaný zájezdní hostinec, „Surveyor General Hotel“ fungující od roku 1834, který dodnes nabízí stravu hladovým a nápoje žíznivým, ubytování pocestným se starobylým šarmem. V dobách, kdy skoro veškerou dopravu obstarávali šemíci, bylo zde pro ně i ustájení, kde si unavení oři mohli náležitě odpočnout, nažrat se a napojit. Ano, také zde zastavovaly dostavníky Cobb and Co. se svým šestispřežením. Hotel byl postaven pro Jamese Harpera trestanci, tedy jistě za přijatelnou cenu.

Ovšem neschází zde ani stánky Boží. Katolický kostel Sv. Františka-Xaviera byl postaven z místního pískovce v letech 1849 to 1851 Williamem Munroem. A konkurence, anglikánský – protestantský byl postaven v roce 1849 opět z místního pískovce.

Ve stejném období rozkvětu tohoto městečka, tedy v letech 1840 – 1860 bylo zde z oblíbeného pískovce postaveno mnoho pěkných budov, které se zachovaly doposud. Sloužily a slouží jak k obchodu, tak i jako obytné prostory.

V blízkém okolí Berrimy jsou malebné národní parky s četnými vodopády a chodníky k výšlapům místním bušem.

Ilustrační obrázky najdete zde: https://hillbilly.rajce.idnes.cz/Kriminal_v_Berrime. A také zde: https://hillbilly.rajce.idnes.cz/Surveyor_general_Inn/

Psáno 05/07/2022.