Ukrajina patří mezi hluboce rozdělené společnosti a je vzorem regionální diverzity, česky rozmanitosti. Jen velmi složitě nachází tradici vlastní státnosti, neboť v moderní éře fungovala ukrajinská politika samostatně pouze krátkodobě na konci 17. století a v letech 1917–1920. Ani v jednom případě se nejednalo o entitu pevně kontrolující dnešní ukrajinské území, které bylo vždy součástí větších mocností .

V současné době žila na jihovýchodě Ukrajiny početná ruská menšina, která představuje v některých regionech dokonce většinu obyvatel. Podle sčítání lidu v roce 2001 žije na Ukrajině celkem 17,3 % Rusů, většina z nich v regionech na východě a jihu.

Ukrajina patří mezi „pozdní“ historické národy s malou etnickou homogenitou, ale s politicky vysoce vystupňovaným etnickým vědomím. Právě kompenzace státní tradice u jednotlivých etnik, jako jsou Ukrajinci, jejichž vlastní státnost brzy zanikla, vedla k nacionalismu, který vyvolával obrazy nepřítele a pěstoval mýty .

Nejvýznamnější ukrajinskou nacionalistickou silou je strana Svoboda. Ta se stala jednou ze tří hybných sil parlamentní opozice proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Dalo by se říct, že Majdan do jisté míry legitimizoval politické aktivity Svobody, protože do té doby s ní nehodlaly ostatní opoziční strany spolupracovat. U zrodu Svobody stál na počátku 90. let ve Lvově Oleh Ťahnybok, který se posléze stal jejím předsedou.

Objevuje se snaha popřít vliv nacionalistů v současném dění na Ukrajině .Důvodem je pověst strany Svoboda jako ultranacionalistického, antisemitského a extrémně pravicového uskupení, které přímo navazuje na tradice Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

Na Ukrajině se nyní nachází několik tisíc ozbrojených radikálních nacionalistů, radikalizující se obyvatelstvo na západě i na východě .

Pravý sektor je sdružením radikálních nacionalistických organizací Ukrajiny, které byly zapojeny do prvních protestů Euromajdanu v listopadu roku 2013. Iniciátorem založení tohoto hnutí se stala všeukrajinská organizace Trizub (Trojzubec) Stěpana Bandery.

Kdo je ukrajinský Pravý sektor, který stál v prvních řadách na barikádách a demonstrací proti ukrajinským pořádkovým jednotkám.

Asi 250 příslušníků Pravého sektoru vyzbrojených baseballovými raketami, klacky, sekerami (někteří z nich i pistolemi) obklíčilo 28.3. 2014 ukrajinský Parlament a pohrozilo poslancům, že pokud okamžitě neodvolají z funkce ministra vnitra Arzena Asakova za smrt jejich vůdce Alexandra Muzyčka, tak vezmou Parlament útokem.

Většině poslanců se podařilo prchnout, těm, kteří to štěstí neměli, se podařilo zabarikádovat spolu s ostrahou v Parlamentu. Po delším vyjednávání došlo k dohodě, že Parlament bude tuto otázku projednávat. Pravý sektor tak demonstroval svoji sílu .

Ozbrojená bojůvka Pravého sektoru v počtu cca 80 lidí (všichni maskovaní a vyzbrojení automaty a kulomety ) 27.3.2014 obsadila Metalurgický kombinát v Záporoží, jeden z největších metalurgických závodů v Evropě, a prohlásila, že celý zisk půjde na výcvik a výzbroj zformované tzv. národní gardy.

Pravý sektor (ukrajinsky Пра́вий се́ктор) je označení volného uskupení nacionalistických, krajně pravicových, částečně paramilitantních organizací na Ukrajině. Patří sem například politická strana UNA-UNSO nebo paramilitární organizace Tryzub, jejíž velitel Dmytro Jaroš je zároveň lídrem Pravého sektoru. Dále sem náleží například některé organizace fotbalových hooligans.

Uskupení se zformovalo roku 2013 z již existujících organizací, jež se účastnily protestů Euromajdan v Kyjevě a následně i dalších městech zejména na západě Ukrajiny.

Hnutí spojuje radikální ukrajinský nacionalismus v tradicích Stepana Bandery, odpor k Rusku, odpor k liberalismu a globalizaci. Vystupuje také proti evropské integraci; podporou proevropských protestů sledoval Pravý sektor cíl svržení vlády, odklonu od Ruska a vyvolání „národní revoluce“.

Stoupenci Euromajdanu aktivně používali heslo Sláva Ukrajině! a odpověď na ně zněla Hrdinům sláva! Toto heslo vzniklo za druhé světové války jako pozdrav členů organizace ukrajinských nacionalistů, v jejímž čele stál Stěpan Bandera.

Zároveň není Pravý sektor jediným podobným útvarem. Pouze v Kyjevě a kolem něj dosáhl počet příslušníků protizákonných ozbrojených oddílů mnoha tisíc. Zbraně ukradené v arsenálech zaplnily černý trh, kupují si je všichni, kdo na to mají. Osobní „armády“ si pořídili politici, velcí podnikatelé, kriminální vůdci.

Rusko vydalo mezinárodní zatykač na Dmytro Jaroše, šéfa ukrajinské radikální organizace Pravý sektor. Obvinilo ho z výzev k terorismu a extremismu.

Ozbrojené polovojenské skupiny, ať už se hlásí ke komukoliv, k uklidnění situace rozhodně nepřispívají. Pravý sektor je navíc velmi oblíbeným strašákem ruských médií pro domácí publikum a částečně slouží jako argument pro Putinovu anexi Krymu a agresivní rétoriku Ruska v mezinárodní aréně.

Pravice na Ukrajině neřeší zásadní otázky v hospodářské oblasti (korupce apod.), které ukrajinské obyvatele trápí nejvíc a kvůli kterým vlastně na Majdan původně přišli. Nehledě na vztahy s Ruskem, které rozehrává vlastní geopolitickou hru.

Globální terorismus zasahuje různá místa na světě, ale pokud se pořádně podíváme na mapu, uvidíme jisté souvislosti. Rodí se v místech politického násilí a konfliktů, které mají různé příčiny, ale jedno mají společné. Ať už dnes nebo v minulosti jsou to místa působení nesmiřitelných a fanatických ideologií a z nich vzniklých režimů. Jsou to místa, kde nebylo nalezeno žádné alespoň částečně uspokojivé řešení konfliktní situace. Jsou to místa, kde přestaly platit alespoň trochu civilizovaná a přijatelná kulturní pravidla.