„Máme nového prezidenta. To je kalamita, pane Jonáš!“ řekla by Melicharová. Podle předběžných odhadů Vladi-mír Vladi-mírovič Putin obdržel 87 % hlasů. Opravdu málokdo ty volby bere vážně. Tím více zaráží, kolik vlivných lidí bere vážně jeho důvody pro válku proti Ukrajině. Že prý ji vyvolal Západ, když nedodržel mezinárodní dohody, hlavně tu o rozšiřování NATO. Že prý Západ vyvolal a podpořil fašistický převrat na Majdanu. Rusko se teď musí bránit. Proti komu?

Dejme tomu, že se Západ jistých neopatrností, či, řekněme, neprozřetelností vůči Rusku dopustil. Avšak kde se bere jistota, že by Putin ani pak na Ukrajinu nezaútočil pod nějakou jinou pitomou záminkou? Že on, zrovna on, by všechny dohody dodržoval? Vždyť Doněcko a Luhansko, dnes prohlašované za nezávislé lidové republiky (to není lež?) obsadilo pár vojáčků ve vycházkových uniformách na dovolené. Nebo ne? Putin Ukrajinu chtěl, tak si ji prostě vzal. Putin chce být prezidentem, tak jím prostě je. Jen ještě před těmi svobodnými demokratickými volbami své oponenty zlikviduje. Většinou absolutně, fyzicky. Vypadávají z oken jako hrušky ze stromu na podzim. Čest jejich památce.

Přečetl jsem si kdysi, v útlém mládí, jednu moudrost od indického filosofa (mohl to být Vivekananda, ale už si tím nejsem jist), že lidé páchají zlo, protože jsou nešťastní, nějak vykolejení. Že z podstaty, opravdu zlých lidí, je málo, jsou vzácní, je jich méně než světců. S tím žiji.

A nebudu ve Světě hospodářství rozumovat nad tím, kam patří Putin. Řekněme, že je takový umanutý a jiný už nebude. Mám kamarádku, špičkovou houslistku. Také volila mezi uměním a mateřstvím, své vejcovody zestárnout nenechala, dnes hraje v prvotřídním orchestru a je matkou tří dětí. Když si s ní po koncertě povídám o Mahlerovi, lehce se pohupuje v kolenou a pootáčí trupem sem a tam. Volba je volba a zvyk je železná košile.

Podobně je na tom Adrej Babiš. Jeho neustálé prohlašování o svém působení v tajné komunistické organizaci, o jeho podvodech na daních, že nic nespáchal a je nevinen, beru zcela vážně jako naprosto upřímné. Ten člověk nikdy už nepochopí, že některé věci se nedělají jen proto, že se to nesluší. To je zcela mimo jeho chápání, nepatří to do jeho světa. Své morální kšandy odjakživa nosí tak navolno, že když mu vykoukne zadek, tak je to „úplně noumáuní, Úďo.“

V Putinově případě by se mohla angažovat umělá inteligence. Z jeho výroků, postojů, grimas by se jistě dala hypoteticky nějaká diagnóza navrhnout. A nejen u něj. Řidiči náklaďáků nad 7,5 tuny a autobusů jsou povinni prodělat psychologické testy. Řiditelé států nikoliv. A pak to takhle dopadá.

Poskytl server Svět hospodářství