Poprvé jsem se o té akci dozvěděl na serveru novin The Jerusalem Post. V článku z 21. listopadu s titulkem „Czech MPs seek global recognition for Jerusalem as Israel’s capital“.

V něm je napsáno to podstatné, byť ve vztahu k akci, o níž píšu, ne zcela přesné: „Poslanci českého parlamentu usilují o globální uznání Jeruzaléma jako izraelského hlavního města.“ Tedy ne že by o to naši zákonodárci neusilovali: 10. října 2023 přijala Poslanecká sněmovna usnesení, v němž „vyzývá vládu, aby ve vhodném okamžiku přesunula ambasádu České republiky do Jeruzaléma“. Tentokrát ale jde o něco trochu jiného.

Jak informoval The Jerusalem Post, na středu 22. listopadu byla do prostor české dolní parlamentní komory naplánována mezinárodní konference nazvaná „Ambasády v Jeruzalémě a mezinárodní právo“. Dnes už víme, že se zúčastnili nejen zákonodárci, ale také právníci a další osobnosti. Spolupořadatelem byla česká pobočka nadace Israel Allies Foundation (Nadace spojenců Izraele). Tato nadace poskytuje edukaci a podporu proizraelsky orientovaným poslancům ve více než 50 zemích světa. Na akci participovala také Česká společnost přítel Izraele. Její šéf Karel Sedláček říká, že v této době (po agresi Hamasu ze 7. října – LS) by měl Izrael pocítit sílu mezinárodní solidarity především formou praktických kroků. K těm patří přesun zahraničních zastupitelských úřadů z Tel Avivu do Jeruzaléma. (Netýká se zemí, které už své mise v Jeruzalémě mají: jsou to USA, Guatemala, Honduras, Kosovo a Papua Nová Guinea – LS.)

Významnou roli hráli na konferenci poslanec Miloslav Janulík, zástupce Israel Allies Foundation v českém parlamentu, a poslanec Pavel Žáček, předseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, který po návštěvě Izraele podal svědectví o masakru Hamasu ze 7. října.

Smysl akce byl dvojí, přesněji dvojjediný. Prezentovat argumenty z oblasti mezinárodního práva ve prospěch uznání nerozděleného Jeruzaléma jako hlavního města Izraele (nizozemský právník Andrew Tucker a jeho čeští kolegové Michal Pacovský a Pavel Hasenkopf), s čímž logicky souvisí přesun zahraničních ambasád do této metropole, a odstartovat tzv. Pražskou deklaraci (o ní níže) jako mezinárodní kampaň s cílem dosažení tohoto záměru.

Rozumí se samo sebou, že jsem po skončení konference hledal informace na českých serverech. Příliš úspěšný jsem nebyl, leč výjimka potvrzuje pravidlo. První užitečný report, na který jsem narazil (23. 11.), je k dispozici na portále Parlamentní listy (PL). Ten je, jak jsem se dočetl, některými hodnocen jako dezinformační web. To nedokážu posoudit, protože z PL běžně nečerpám, ale pokud jde o konferenci o Jeruzalému, přineslo toto médium zcela věrohodné, dostatečně obsažné a relevantní zpravodajství. Že by se jednalo o dezinformace, to jsem vskutku nezaznamenal.

Na konferenci promluvili také izraelská velvyslankyně v Praze Anna Azariová, celosvětový prezident Israel Allies Foundation Josh Reinstein a výkonný ředitel této nadace pro Evropu Leo van Doesburg. To uvádím proto, že v žádném případě nešlo o akci malého významu.

To podstatné se událo v samotném závěru konference. Poslanec M. Janulík přečetl text Pražské deklarace Nadace spojenců Izraele, v níž je mimo jiné vyjádřeno přesvědčení, že Jeruzalém je nedělitelným hlavním městem Izraele a že Jeruzalém byl vždy jediným hlavním městem židovského národa. Deklarace odsuzuje diskriminaci Izraele, kterému je jako jediné zemi na světě upíráno právo svobodně zvolit své hlavní město. Proto deklarace vyzývá parlamenty celého světa, aby každý přijal rezoluci vyzývající svoji vládu k uznání statusu Jeruzaléma jako nedělitelného hlavního města Izraele a aby jako potvrzení tohoto uznání přesunuly tyto země do Jeruzaléma svá velvyslanectví.

S tím nelze než bezvýhradně souhlasit. Snad jen s poznámkou, že když už tato výzva spatřila světlo světa v Praze, měla by jít pražská vláda příkladem a jako šestý stát v požadí co nejdříve přestěhovat zastupitelský úřad z Tel Avivu do Jeruzaléma. Teprve pak bude mít Pražská deklarace opravdový smysl. Zatím to jsou – při vší úctě – pouze slova, byť více než dobře míněná.