23.2.2024 | Svátek má Svatopluk


NĚMECKO: Proč byla postavena Berlínská zeď

11.11.2009

9. listopadu 2009 to bylo přesně dvacet let od pádu Berlínské zdi, kterou východní Němci začali stavět v neděli 13. srpna 1961 v jednu hodinu v noci, tedy před čtyřiceti osmi lety. Od toho dne byl rozdělen Berlín osmadvacet let. Tehdy začala stavba 165,7 kilometrů dlouhé zdi, která oddělovala americký, anglický a francouzský sektor od zbytku města, kde byli Rusové.

V průběhu let se stále vylepšovala, nakonec šlo o dvě zdi, kvůli kterým byla zbořena řada domů. V meziprostoru byly samostříly, zoraný pás a silnice pro policejní hlídky. Berlínská zeď byla velkou jizvou na Evropě, která celému světu připomínala, že druhá světová válka ještě neskončila, jen se ze žhavé války proměnila na studenou. Připomeňme si, proč k tomu došlo: Od roku 1945 do srpna 1961 opustilo NDR z velké části právě přes Západní Berlín 2,7 milionu obyvatel, což je jako kdyby denně odešlo obyvatelstvo jedné středně velké vesnice. Ze začátku odcházeli jen podnikatelé, což nikomu moc nevadilo, později lidé s akademickým vzděláním a studenti, a to už začalo existenci NDR ohrožovat .

Historici si dodnes v této souvislosti kladou následující otázky: Od kdy se plánovala stavba Berlínské zdi? Věděli o této stavbě západní velmoci předem? Existovala dohoda mezi Chruščovem a Kennedym, jak se domníval nakladatel Axel Springer či dnešní členka levicové PDS Sahra Wagenknecht? Již před sedmi lety redaktor zpravodajského časopisu Der Spiegel Klaus Wiegrefe došel po studiu archivních materiálů k jednoznačnému závěru: Spojenci byli šťastní, že se vyhnuli třetí světové válce. Cenu za tento způsob řešení zaplatili obyvatelé NDR, kteří museli žít dalších bezmála třicet let v komunistické diktatuře.

Západní spojenci se u zdi objevili až 48 hodin po té, co byla stavba započata a teprve za 72 hodin byla předána v Moskvě protestní demarše. Z archívů rovněž vyplynulo, že tehdejší šéf NDR Walter Ulbricht, s uzavřením západních sektorů Berlína počítal již od začátku padesátých let. Sovětská strana však byla proti. V roce 1960 dokonce Chruščov dal Ulbrichtovi ještě velice jasně najevo, že na hranici k Západnímnu Berlínu se nesmí nic měnit. Chruščov chtěl počkat na výsledek voleb v USA. Pro Ulbrichta ale již začátkem roku 1961 bylo uzavření hranic jen otázkou času.

Podle výpovědi českého generála Jana Šejny, který v roce 1968 odešel na Západ, se v Moskvě 29. března téhož roku sešel Chruščov s vedoucími funkcionáři dalších socialistických stran a Ulbricht před nimi již hovořil zcela jasně: "Kapitalisté nám chtějí bez skrupulí přetáhnout nejproduktivnější lidi." A když se ho kdosi zeptal, co chtějí proti tomu dělat, odpověděl: "Pomocí hlídek našich pohraničníků, pomocí bariér a snad i pomocí ostnatého drátu Západní Berlín uzavřeme."

Jak dokumenty ukazují, hlavní problém představoval nedostatek ostnatého drátu. Ještě týden před začátkem stavby ho chybělo 300 tun. Dne 3. června 1961 došlo ve Vídni na půdě amerického velvyslanectví v hudebním salónku k historickému setkání Nikity Chruščova a Johna F. Kennedyho. Kennedy byl ze svého impulzivního protějšku, který na něj působil jako postižený amokem, překvapen, ale zároveň nechtěl za žádnou cenu vyvolat "z přehlédnutí" třetí světovou válku, zvláště ne nukleární. Chruščov na tomto jednání předložil Kennedymu nové berlínské ultimatum (první bylo z roku 1958, zůstalo bez odezvy a vyžadovalo se v něm jednání o tzv. "svobodném městě", tedy Západním Berlíně).

Kennedy položil Chruščovovi otázku: "Rád bych se zeptal, jestli vaše ultimatum znamená, že náš přístup k Západnímu Berlínu bude uzavřen? "Dobře jste rozuměl, pane prezidente," odpověděl Chruščov a pokračoval: "My nechceme žádnou válku, ale když nás k ní budete nutit, tak válka bude." Kennedy odvětil: "To vypadá v tomto roce na velice chladnou zimu."

Dne 6. července 1961 dal Chruščov souhlas se stavbou Berlínské zdi. Zprávu Ulbrichtovi osobně tlumočil ruský diplomat Kwizinski. Ulbricht podle něj přikývl hlavou a požádal ho, aby Chruščovovi za zprávu poděkoval. Organizací stavby zdi byl pověřen státní sekretář pro otázky bezpečnosti Erich Honecker. Nešlo totiž jen o stavbu zdi, ale i o oddělení zásobování elektrickým proudem a přerušení podzemní dráhy. V jeden moment bylo uzavřeno 12 stanic podzemky a 48 stanic nadzemní dráhy. Z 81 přechodů jich bylo uzavřeno 68. O přípravě celé akce bylo podle historika Armina Wagnera informováno jen šedesát funkcionářů.

Západní rozvědky, díky svým agentům mezi lékaři, kteří léčili vrcholné funkcionáře, datum znali několik dnů předem, ale nijak se na celou akci nepřipravily. Velení západních spojenců se tenkrát jen optalo ministra Franz Josefa Strausse, jestli si budou muset vybojovat přístup do Berlína a na který ruský vojenský prostor v NDR mají shodit atomovou bombu. Dokumenty zároveň jasně ukazují, že Kennedy počínání Chruščova plně chápal. Údajně řekl, kdyby Rusové nezakročili, přišli by brzy o NDR a později i o Polsko, Československo a Maďarsko. A dodal: "Žádné krásné řešení, ale pořád nekonečně lepší než válka."

Francouzský prezident Charles de Gaulle, jako voják, byl jiného mínění. Navrhoval, aby spojenečti vojáci okamžitě s tanky vyjeli na hranice Berlína a zdi pobořili. Podle něj by pak město nikdy nebylo rozděleno. A my se můžeme domnívat, že možná by nebyla tak dlouho rozdělená ani Evropa.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

Autor je novinář a spisovatel