Včera(napsáno 23.3.2024) proběhl v Rusku jeden z největších teroristických útoků za desítky let. Pachatelé v koncertní síni Crocus na předměstí Moskvy zabili přes sto lidí (v okamžiku psaní tohoto článku se údaje pohybují okolo 143 obětí) a nejméně vyšší desítky dalších zranili. Byly použity střelné zbraně i výbušniny, způsoben byl také rozsáhlý požár.

K útoku se přihlásil ISIS, naopak vrcholní představitelé států tento útok odsoudili (včetně ČR, Francie a USA, kteří obecně nemají kladný vztah k Rusku, ale to neznamená, že by měli být rádi za teroristický útok na civilní obyvatele). Okamžitě se však vyrojily spekulace, kdo za to může, a věnují se jim i média. Tři jména se skloňují nejvíce, tak se na to podívejme – ISIS, Ukrajina, a samo Rusko.

1) ISIS

ISIS je pro mě nejpravdědobnější kandidát – má motivaci, zkušenosti, prostředky a přihlásil se k němu. (A sice afghánská odnož jménem Islamic State in Khorasan Province nebo také ISIS-K)

ISIS je s Ruskem na nože, protože Rusko je nepřítel. Za prvé proto, že v Sýrii podporuje Assada proti ISIS. Za druhé proto, že kamarádí s Íránem. Za třetí proto, že Rusko k muslimům nemá dobrý vztah (vzpomeňme na Čečensko před lety nebo Krym nyní; také povolává do armády přednostně obyvatele z okrajových částí, protože si tím řeší nezaměstnanost, kriminalitu a v neposlední řadě právě muslimskou menšinu). Není to první útok ISIS proti Rusku, v roce 2022 například zaútočili na ruskou ambasádu v Kábulu. Navíc, ISIS se k útoku přihlásil a historicky nemá ve zvyku se hlásit k útokům, které nespáchá (to by jim poškodilo reputaci). Podtrženo sečteno – hlavní podezřelý.

2) Ukrajina

Hned se vyrojily spekulace na toto téma. Dokonce jsem zahlédl video, kde se k tomu někoho v ukrajinské uniformě vyptávají (ale chápete, že i Rus si může obléci ukrajinskou uniformu, a že v Rusku se dozná kdokoliv k čemukoliv). Nevěřím tomu z mnoha ohledů, ale první je motivace – takový útok by nemohl Ukrajině nijak pomoci, ale jen uškodit. Její zahraniční reputace by byla velmi poškozena (a zrovna v době před volbami v USA a v době, kdy se projednávají dodávky ze Západu). Nedávalo by to vůbec žádný smysl. Druhá je způsob provedení – to také neodpovídá jejich způsobu vedení boje (jak prostředky, tak výběrem cíle).

3) Rusko

To by smysl dávalo víc, už se to dříve i stalo. Připravuje se další vlna mobilizace, vždycky je dobré zakročit proti domácímu nepříteli atd. Obyvatelstvo je třeba vyděsit, aby dále podporovalo válku a svého jediného vůdce. Svědčí proto i fakt, že policie na místo přijela po cca 60 minutách, když už dotyční odjeli, a fakt, že ISIS podniká často sebevražedné útoky (a to tento případ nebyl). Jenže druhá věc je zase nežádoucí obraz spektakulární neschopnosti bezpečnostních složek a fakt, že se přihlásil ISIS.

Jiná věc ale je, že západ před útokem Rusko varoval dopředu. Ä to i veřejně, například 7.3. zde máme varování ambasády USA v Rusku „Moscow, Russia: The Embassy is monitoring reports that extremists have imminent plans to target large gatherings in Moscow, to include concerts, and U.S. citizens should be advised to avoid large gatherings over the next 48 hours.“ Dne 19.3. Putin tato varování odmítl jako údajné pokusy o vydírání.

Zatím toho mnoho nevíme a co víme jistě je, že se v Rusku nic nezávisle nevyšetří (mám pochybnost kolikrát o vyšetřování u nás v západních zemích; v Rusku to bude jen oficiální prohlášení podle přání Putina, nic víc). Když se podíváme na zprávy třetích stran, třeba Al Jazeera, tak i tam je hlavní podezřelý právě ISIS-K (a zmiňována laxnost ruských bezpečnostních složek) a hned druhý podezřelý sám Putin.

Můj velmi předběžný názor

Myslím si tedy na základě toho, co víme, že za tím je ISIS, jsem ochoten připustit, že o tom Rusko dopředu vědělo a buď z neschopnosti nebo úmyslně nezasáhlo. Nyní to využije, ale máme zde kupodivu dvě možnosti vývoje:

A) Rusko bude stále pracovat s tezí, že za tím stojí Ukrajina, a přistoupí k dalšímu utažení šroubů, k další mobilizaci a dalším válečným opatřením.

B) Rusko připustí, že za tím stojí ISIS, a přistoupí k dalšímu utažení šroubů, ale k přenesení pozornosti z války na Ukrajině jinam. Tomuto by nasvědčoval fakt, že ruský velvyslanec Vasilij Něbenzja (v Radě bezpečnosti OSN) nedávno uvedl, že cílů „zvláštní vojenské operace“ bylo dosaženo a že Ukrajina je demilitarizovaná. Mohlo by to znamenat, že Rusko je s územními zisky v zásadě spokojeno, Putin je v úloze cara potvrzen a zároveň pociťuje, že už není třeba vyčerpávat ruskou ekonomiku. V takovém případě bude ještě silněji pracovat spíše na obraně uvedených území, tlačit na Ukrajinu vojensky, ale zároveň vyšle signály o možnosti ukončení války (a z mezinárodního hlediska je pro Ukrajinu snazší získávat podporu západu, když brání svou existenci proti ruské agresi, než by bylo za situace, když by šlo „jen“ o osvobození území, která už ztratila, v letité opotřebovávací válce).

Uvidíme, kterou variantu si Rusko vybere, zatím je brzo spekulovat.

Z autorova Facebooku