19.5.2024 | Svátek má Ivo


KONFLIKT: Agrese Íránu očima českého blogera

15.4.2024

Je válka na spadnutí? Tuto otázku jsem si kladl v sobotu 13. dubna na začátku večera, kdy to tak skutečně vypadalo. Soudě podle obsahu zpráv a řady opatření, z nichž zásadní byla vydána v Izraeli.

Už v pátek (12. dubna) se objevila informace odkazující na The Wall Street Journal (WSJ), že íránský teroristický režim by mohl zaútočit na Izrael v příštích 24 nebo 48 hodinách, to je 13. nebo 14. dubna. Osobně jsem vnímal toto sdělení s jistou dávkou skepse, neboť po zkušenostech z minulých let mám tendenci podobné „senzační“ zprávy pocházející ze západních novin brát se značnou rezervou. Tedy ne že bych nevěřil, že Írán dříve či později na Izrael zaútočí, ale že by jedny noviny tak přesně věděly, že to bude právě během tohoto víkendu?

Postupně během soboty jsem ale docházel k závěru, že situace je velice vážná a že by WSJ mohl mít pravdu. Zásadním signálem byla íránská provokace v podobě pirátského vpádu teroristických Revolučních gard Íránu na palubu lodě MSC Aries. Kontejnerová loď, která je přes společnost Zodiac Group a izraelského byznysmena a rejdaře Ejala Ofera spojena s Izraelem, třebaže plula po vlajkou Portugalska, mířila z Emirátů do indické Bombaje.

Dále jsme se dozvěděli, že prezident Biden zkrátil víkendový pobyt a v sobotu večer (SELČ) se vrací do Bílého domu. Některé země (včetně ČR) vyzvaly své občany, aby do Íránu necestovali a pokud tam jsou, vrátili se. Do Íránu také dočasně přestanou létat některé aerolinky, jiné oznámily, že se při dálkových letech vyhnou íránskému vzdušnému prostoru. Svůj vzdušný prostor uzavřelo v sobotu také Jordánsko. Kromě toho bylo zřejmé, že na případný útok se připravují také – a především - v Izraeli. Velitelství Domácí fronty izraelské armády vydalo v sobotu večer několik preventivních opatření týkajících se veřejného života, jmenovitě pravidel řešících školní výuku, shromažďování většího počtu osob a pracovních aktivit. Kromě jiného byly (zatím do 15. 4. 2024) uzavřeny školy a pláže. Mimořádně do Tel Avivu bylo svoláno jednání izraelského válečného kabinetu a ministrů širší bezpečnostní vlády.

Pozdě večer (v sobotu 13. 4.) se na serverech objevily zprávy, že Írán vypustil na Izrael desítky dronů. Začala nová fáze války na Blízkém východě. Je zapotřebí říci zcela jasně: tato fáze války byla zahájena dronovou agresí Íránu proti Izraeli. Nelze nevzpomenout na leden 1991, kdy podobnou agresi, tenkrát raketovou (střely Scud), proti Izraeli spustil irácký režim. Budiž s potěšením připomenuto, že strůjce této agrese, diktátor Saddám Husajn, skončil 30. prosince 2006 na šibenici.

Tentokrát tedy měly noviny WSJ pravdu. Izrael byl napaden dalším muslimským státem. Íránem, který zbrojními dodávkami participuje na ruské agresi proti Ukrajině a nyní se sám stal agresorem. Tato agrese má řadu aspektů. A vyvolává nejednu otázku. Ta moje zní: Bude mezinárodní společenství ochotné jednoznačně odsoudit íránský útok stejně, jako bezpočtukrát ochotně odsoudilo Izrael, nebo budeme svědky dalšího nechutného politického cirkusu vycházejícího z dvojího metru?

NEDĚLE 14. DUBNA

Bylo to úlevné probuzení. Dlouho po půlnoci jsem šel spát s obavami, jak rozsáhlé škody drony a střely agresora v Izraeli způsobí.

Ještě na lůžku jsem v neděli ráno otevíral příslušné servery a pociťoval v nitru neklid z toho, co se dočtu. Ne že bych schopnosti izraelské armády(IDF) ochránit území státu nevěřil, to opravdu z mé strany nehrozí, ale přece jenom: na začátku agrese nebylo jasné, kolik střel teroristický teheránský režim na Izrael pošle a pakliže by se jednalo o vyšší počet stovek, byla by obrana o to složitější. Vycházím z toho, že sami Izraelci připouštějí, že jejich obranný systém ( zahrnující především Arrow Aerial Defense System, ale také letectvo) není stoprocentní. Nicméně ukázalo se, že bylo zachyceno 99 procent (!) útočných prostředků. Zde je zapotřebí jedním dechem říci, že zásluhu na tomto fenomenálním čísle má jak Izrael, tak jeho spojenci, USA a Spojené království, kteří Izraeli významně pomohli střely likvidovat. Zvláštní poděkování si zaslouží Jordánsko a jeho Královské vzdušné síly. Monarchie splnila svoji povinnost. Nikoli primárně vůči Izraeli, ale vůči vlastní bezpečnosti. Agresor (Írán) narušil jordánský vzdušný prostor a jordánské síly nemohly jednat jinak než íránské střely likvidovat. Že tím prospívají Izraeli, je dáno logikou věci. Ammán bude sice v rétorické rovině dál držet svoji linii, pokud jde o válku v Gaze a tzv. okupaci palestinských území (arabská košile je bližší než izraelský kabát), ale podstatné je, že ve vojenské oblasti se zachoval způsobem, který zaslouží ocenění.

Pokud jde o rozsah íránské agrese, izraelský server Ynet informoval, že podle jedné dostupné informace z izraelské strany, zaútočil Írán 183 drony, 36 střelami s plochou dráhou letu a 110 raketami „země – země“. Některé z nich vyslali spojenci Teheránu v Iráku a Jemenu. Do tohoto počtu nejsou zahrnutý rakety Hizballábu odpálené na sever Izraele z jižního Libanonu. Celkem je to 329 prostředků. Říká-li hlavní mluvčí IDF brigádní generál Hagari, že jich bylo zachyceno 99 procent, pak by to na základě těchto čísel znamenalo, že do Izraele pronikly pouze čtyři střely. Berme tyto údaje jako orientační, protože podle jiných zdrojů sdělil gen. Hagari, že do Izraele se dostala nula dronů a nula střel s plochou dráhou letu a jen několik raket „země-země“. Podstatné je, že Írán způsobil jen minimální škody na jedné letecké základně (Nevatim v oblasti Negevu) a paradoxně jediným přímým zraněným, bohužel vážně, v důsledku íránského útoku je asi sedmiletá beduínská (tedy muslimská) dívka.

V této fázi agrese budiž tedy Izraeli vyjádřena velká gratulace a jeho spojencům, Spojeným státům a Spojenému království a jeho sousedu Jordánsku velké poděkování za pomoc při likvidaci střel vyslaných íránským teroristickým režimem.

Izraelský ministr obrany Joav Galant správně poznamenal, že celý svět nyní vidí, co je Írán zač. V této souvislosti budiž připomenuto, že pošáhovská šíitská totalita se uvedla v roce 1979 neskutečnou nehorázností. Zfanatizovaný dav stoupenců nového režimu ajatolláhů vtrhl v listopadu 1979 jako banda gangsterů na americkou ambasádu v Teheránu a s požehnáním tamních vládců držel v budově rukojmí, a to až do 20. ledna 1981. Už tehdy muselo být jasné, jak destruktivní charakter bude politika nových mocipánů mít, což se v dalších letech plně potvrdilo. Útok na Izrael je vyvrcholením zločinných praktik Íránu, jejichž součástí je podpora teroristických formací v Libanonu, Pásmu Gazy, autonomních oblastech Judeje a Samaří (Západní břeh), Iráku a Jemenu a koneckonců i pirátské akce jeho teroristické formace Revoluční gardy proti zahraničním lodím. Írán se snaží rozvrátit a přetvořit ke svému obrazu celou oblast Středního východu - a nelze nepřipomenout, že teheránský režim je blízkým spojencem kremelského vůdce Putina. Z regionálního problému se tak stává potenciální problém globální.