Harvardova univerzita uveřejnila nedávno studii, která se zabývá ekonomickou stagnací Jihoafrické republiky po vítězství strany Nelsona Mandely a kolapsem státní energetické společnosti. Aneb když je diverzita důležitější než individuální schopnosti.

Studie Harvardu nese název „Růst za pomoci inkluze v Jihoafrické republice“. Na téměř dvou stech stranách mapuje cestu, kterou země ušla od okamžiku, kdy se strana Nelsona Mandely Africký národní kongres ujala vlády v zemi. Ve zprávě se píše:

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor. Komentář italikou.

Když Jihoafričané před třemi dekádami odvrhli apartheid, země získala pozornost světa. Počátek devadesátých let byl ve znamení vítězství generace bojovníků za svobodu, kteří zahájili cestu k inkluzivní společnosti. Zdálo se, že země s duhou ve znaku má nakročeno k tomu, aby plně využila svůj ekonomický potenciál. V roce 1995 byla Jihoafrická republika, JAR, na 47. místě světového žebříčku, který měřil komplexnost ekonomiky, na úrovni Číny a daleko před ostatními africkými zeměmi. Z dobrých důvodů existovalo přesvědčení, že ekonomika rychle poroste a příležitost dostane mnohem více obyvatel.

Stagnace a pokles konkurenceschopnosti
Ekonomika JAR stagnuje a fakticky ztrácí produkční schopnosti, počet výrobků na export klesá stejně tak jako konkurenceschopnost. Přestože se změnil rasový původ vrstvy nejbohatších, koncentrace bohatství se nezměnila a zůstává vysoká. Struktura ekonomiky neumožnila širší zapojení pracovní síly černých a bílých Jihoafričanů.

Příjem na osobu klesá déle než jednu dekádu. Nezaměstananost ve výši 33 % je jedna z nejvyšších na světě a nezaměstnanost mladistvých přesahuje 60 %. Přitom v roce 1994 byla nezaměstnanost na úrovni 20 %. Hranice chudoby vzrostla na 55,5 % a řada dalších domácností je závislá na vládní podpoře k udržení skrovného životního standardu.

Kolaps státní zprávy
JAR čelí ekonomický následkům kolapsu výkonnosti státní správy. To je hlavním důvodem ochabující ekonomické výkonnosti. Existují čtyři hlavní důvody: a) patová situace ve vládní koalici; b) ideologie ospravedlňující vyloučení části společnosti; c) přetížení státních úřadů a d) politická záštita nad státní správou.

Přeloženo do srozumitelné řeči to znamená, že veškerá vládní politika byla prováděna striktně po rasové linii. Zpráva Harvardu uvádí v originále jako důvod kolapsu státní správy „political patronage“, což je politicky korektní výraz pro v této zemi dobře známý stranický dozor nad vším. V pracovním procesu v minulosti probíhal tak, že v každé větší firmě fungoval politický pracovník, který dával pozor, aby na všech důležitých místech byli pouze uvědomělí lidé. Jeho jedinou kvalifikací byla většinou schopnost dělat nejlepší nástěnky.

Studie Harvardu to takto explicitně neříká, ale uvádí příklad energetické společnosti Eskom, která je hlavním dodavatelem elektrické energie v zemi. A bez spolehlivé a cenově dostupné energie není ekonomický růst.

Energetický kolaps
Studie píše, že výroba elektřiny v JAR zkolabovala. Stát vyhlásil na počátku roku 2023 stav katastrofy. Země se nachází v permanentním krizovém módu z důvodu neustálých výpadků výroby ve stávajících elektrárnách a neexistenci záložních kapacit. Krizové záložní zdroje zahrnují velmi drahé dieselové agregáty.

Společnost ztratila talentované lidi a technickou expertízu. Nepomohlo, že tato krize přišla v době, kdy se stát významně podílel na jejím vedení a firma byla těžce zasažena nezvládnutým řízením a korupcí při výběru zakázek. Například projekty Medupi a Kusile byly nejen zpožděny, ale konečné náklady byly o 20 miliard dolarů vyšší než rozpočtované.

Větší detail o tom, co se dělo ve společnosti Eskom, dávají místní Engineering News:

„Společnost Eskom otevřeně přiznává, že nemá technickou expertízu na to, aby udržovala elektrárny. Snaží se povolat zpátky bývalé zaměstnance, aby zaškolili personál a dozorovali jej. Zrychlující se ztráta technických zkušeností probíhala v Eskomu přes dvacet let, během kterých byli starší zaměstnanci motivováni k tomu, aby rychle uvolnili místo novým černošským inženýrům.“

„Ale přestože noví příchozí měli kvalitní vzdělání, chyběly jim zkušenosti.“

Stranická linie
O tom, jak vypadá stranická linie, psaly místní noviny Mail & Guardian v roce 1998:

„Transformace státu zahrnuje především rozšíření moci národního osvobozeneckého hnutí na všechny mocenské pozice: armáda, policie, administrativa, justice, regulatorní úřady a veřejná média. Osvobozenecké hnutí nemůže řídit státní mašinerii apartheidu a doufat, že jí pomůže realizovat její cíle. Musí být zničena během procesu celkové transformace. Stát není neutrální jednotka, ale nástroj k uplatňování třídních zájmů.“

Harvardská studie uzavírá:

„Je bohužel zřejmé, že trend Jihoafrické republiky není trendem růstu nebo inkluze, ale spíše stagnace a vyloučení.“

Adam Smith a mnozí další kdysi dávno přišli na to, že svobodný trh, který určí vítěze na základě jen a pouze jeho schopností, a ne jeho sexuální orientace nebo čehokoli dalšího, je jedinou cestou k prosperitě. Prosperita překvapivě znamená i to, že společnost bude mít dostatek zdrojů na ochranu životního prostředí a další sociální projekty. Bez prosperity budou lidé pálit naftu v dieselových agregátech.

Pro progresivní demokracii jsou ovšem poznatky Adama Smithe něco jako česnek pro upíra.