Podle kvartální zprávy ministerstva financí překročil japonský státní dluh jeden trilión jenů. Nad tuto magickou hranici se dostal poprvé. Statisticky tak každý Japonec dluží bezmála osm miliónů jenů, čili přes půldruhého miliónu korun. Tato částka představuje dvě stě procent ročního hrubého domácího produktu. Poměr dluhu vůči HDP je bezkonkurenčně nejvyšší v porovnání s ostatními vyspělými ekonomikami. Pokud si ho představíme ve formě desetitisícijenových bankovek navršených na sebe, dosahoval by sloupec bankocetlí výšky deseti tisíc kilometrů, což vzato naležato odpovídá vzdálenosti mezi Tokiem a Londýnem.

Japonsko přitom žilo prakticky bez jakéhokoliv dluhu, čili bez vydávaní jakýchkoliv vládních dluhopisů, plné dvě poválečné dekády, přestože bylo tvrdě poničené válkou. Život s vyrovnaným účtem byl možný díky přirozenému zvyšování daňového toku do státní pokladny, plynoucího z masivní industrializace země. V deficitu se Japonsko poprvé octnulo v roce 1965, kdy byl ve státním účetnictví zaznamenán schodek, způsobený zejména utužením fiskální politiky.

Od té doby vydávala vláda finanční obligace prakticky každý rok. Výnos z nich byl v převážné míře používán k financování systému sociálního pojištění včetně zdravotní péče a také projektů veřejných prací. K prudkému zhoršení fiskální situace státu došlo v období nazývaném "dvě ztracené dekády", které odstartovalo prasknutí ekonomické bubliny v roce 1991.

Přitom ještě rok před tím činil státní dluh pouhou čtvrtinu současné částky, ovšem postupně dramaticky narůstal s tím, jak se vláda nedokázala vyrovnat s problémem rapidního stárnutí společnosti a víceméně marného úsilí oživit stagnující ekonomiku. Velmi zjednodušeně lze říci, že rozdíl mezi dluhem v roce 1990 a dluhem současným ukazuje, o kolik se za toto období státu prodražily jeho sociální služby.

Jedním ze zdrojů, který by měl posílit přísun financí do deficitního státního rozpočtu, by se měl stát daňový dvojskok, pomocí kterého by se současná pětiprocentní spotřební daň měla během nastávajících dvou let octnout na dvojnásobku. Ovlivněn výstrahami reality se držících ekonomů, kteří se obávají, že zvýšení spotřební daně povede k poklesu poptávky a poté i ji uspokojující produkce, začal o nutnosti tohoto nepopulárního kroku pochybovat i premiér Abe. Momentálně začal propagovat novou daňovou koncepci, nesoucí se v duchu, aby se stát nažral a business zůstal celý. Rodící se zvýšení spotřební daně, které jako bič postihne veškeré japonstvo, hodlá totiž alespoň částečně kompenzovat vehementně oponujícímu korporátnímu sektoru nabídkou kostky cukru v podobě úlevy na firemních daních.

Někteří ekonomové se pokoušejí nalézt analogii mezi zadlužením japonským a dluhem americkým. Mezi deficity obou zemí však vidím dva zásadní rozdíly. Ve prospěch snadnější obsluhy dluhu japonského mluví fakt, že je víceméně domácí, neboť věřiteli státu jsou převážně japonské korporace. Absence zákonem připuštěné výše dluhu naopak na rozdíl od americky modelovaného zadlužení představuje chybějící "pevný bod v prostoru", který by představoval základ pro kormidlování jeho obsluhou.

Zkrocení zlého dluhu si vepsala do svého politického programu řada bývalých premiérů, nejzřetelněji však premiér současný - Šinzó Abe. Domnívám se, že jakýkoliv volebně-ekonomický slib představuje obecně pro jeho předkladatele téměř jistou cestu pod politickou gilotinu. Současná ekonomická situace mi však dovoluje věřit, že úspěch ve vytyčených ekonomických reformách Abemu přejí a minimálně mlčením ho podporují i jeho realisticky uvažující političtí odpůrci. Případná ekonomická sebevražda by totiž byla plošná.

Ve zkrácené verzi vyšlo v Lidových novinách.

------------------------------------

*** Vláda odhaduje, že v oblasti Fukušimy do moře uniká tři sta tun radioaktivní vody denně, přičemž provozovatel jaderné elektrárny, firma Tepco, je schopna odčerpávat přibližně třetinové množství. *** Vztahy mezi Japonskem a Čínou, zkoumané mezi obyvatelstvem obou zemí, se dostaly na nejhorší úroveň za desetiletí. *** Země si připomněla 68. výročí svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. *** Výstražné systémy včetně těch, co jsou instalovány v mobilních telefonech, spustily mylný poplach, když vysoce nadhodnotily sílu jednoho mírného zemětřesení, kterýžto omyl přijala převážná část původně vystrašené populace s pochopením, když jsem se v diskusích mohl dočíst, že lepší jeden falešný poplach než jedno opomenutí masivního otřesu. *** Přívalové deště, které zasáhly sever Japonska, si vyžádaly šest oběti. *** V prefektuře Kóči (ostrov Šikoku) byla naměřená vůbec nejvyšší teplota v historii země, 41 °C, na několika dalších místech byla čtyřicítka překročena ve čtyřech po sobě jdoucích dnech; kvůli vedrům bylo od konce května hospitalizováno téměř čtyřicet tisíc lidí. *** Odstávka dvojice reaktorů kvůli jejich kontrole způsobila, že Japonsko se stalo poprvé od fukušimské havárie v březnu 2011 na pár dní kompletně bezjaderné. *** Firma Dai Nippon Printing začne na nápojové automaty montovat zemětřesný výstražný systém - určitě jde o lukrativní zakázku, neboť japonská síť pěti miliónů takových automatů je nejhustší na světě. ***

Převzato z osobních stránek autora