Tokijské olympiádě, ať už se bude počátkem 20. let 21. století konat, nebo ne, se podařily dva husarské kousky. Jednak je ke stávajícím pěti kruhům přidán kruh šestý, a to bludný. V tomto přidaném kruhu se mátožně pohybovalo rozhodnutí, zda se olympiáda bude vůbec konat, nebo bude s definitivní platností skrečována.

Ve hře byla i varianta, že bude olympiáda odložena o další rok. V roce 2022 by se tak sešla s olympiádou zimní, která se má konat v Pekingu. Tato varianta se Číně z pochopitelných důvodů nelíbila. Proto Peking kolegiálně doporučil Tokiu, aby od konání olympiády úplně upustilo.

Druhou pikantností je, že pokud se bude tento sportovní festival v letošním či příštím roce konat, podrží si z trademarkových důvodů původní název, Tokio 2020, protože příslušný emblém už nese řada výrobků chrlených příslušnými sponzory. Překoná tak měsíční rozdíl v dataci revoluce ruských bolševiků a ani k tomu nebude potřebovat dva kalendáře.

Zprávy o tom, zda se bude olympiáda konat či ne, a pokud ano, tak v jakém formátu, se měnily doslova každým dnem. Formátem se míněno míra připuštění návštěvníků. Ve hře jsou varianty sahající od liduprázdných tribun přes tribuny méně či více zalidněné. A také to, zda budou moci sportovním výkonům přihlížet diváci přiletěvší ze zahraničí. Občané zemí koronavirem nejvíce postižených, mají tak jako tak přístup do Japonska zaražený, momentálně se jedná o Indii či Nepál. Dá se předpokládat, že zahraniční sportovní fandové budou muset svou přítomnost v hledišti oželet.

O osudu konání her měl tento měsíc do Japonska přiletět na jednání předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach. Přílet mu znemožnilo opětovné vyhlášení kvazinouzového stavu v Tokiu a dalších klíčových prefekturách, mající prozatím trvat ho konce května. Osobní přítomností tudíž podpořit uspořádání nemohl, tak alespoň na dálku vyjádřil své pozitivní přesvědčení o osudu her. MOV i japonští představitelé sice odsouhlasili konání her od 23. července do 8. srpna letošního roku, ovšem ne všichni jsou o správnosti konání skálopevně přesvědčeni a své odmítavé stanovisko dávají veřejně najevo.

Tokijská olympiáda měla být vyvrcholením politické kariéry a zároveň pomníkem bývalého premiéra Šinzó Abeho. Abe-čan, jak je bývalý premiér familiárně mezi Japonci nazýván, se však tohoto kariérního vyvrcholení politicky nedožil. Svou funkce složil předčasně, tlačen mimo jiné šňůrou korupčních skandálů uvnitř vládnoucí strany, které též předsedá, a také neúspěchy na mezinárodním poli, které vyvrcholily ústavním zakotvením přisvojení si severních japonských teritorií Ruskou federací, potažmo Putinem.

Abe se tak do dějin zapíše jako premiér, který stál v čele vlády dvakrát, přičemž obojí působení zakončil rezignací. Štafetový kolík Abeho politiky nyní třímá bývalý tajemník jeho kabinetu Jošihide Suga. Instalace kabinetního tajemníka do čela strany a státu je v Japonsku dost neobvyklým, řekl bych, že přímo nouzovým krokem. Podobně se na politický vrchol dostal v roce 1998 Keizó Obuči, který ve funkci zemřel.

Tajemníci jsou zpravidla lidé usilovně pracující v pozadí, ovšem jejich charisma a rezonance ve společnosti se blíží reaktivnosti vzácných plynů. Premiér Suga své nevůdcovství dokázal tím, že jsa tlačen sílícím odporem veřejnosti vůči konání her, který již překročil padesátiprocentní hranici, překvapivě otočil a prohlásil, že uspořádání her nebylo nikdy jeho prioritou.

Z olympiády se tak trochu stal horký brambor, který si přehazovali zodpovědní činitelé podobně jako časovanou bombu politici kolem krále Fernanda hraného panem Lelíčkem hraným Vlastou Burianem. Nakonec zůstal v rukou guvernérky tokijské prefektury, Yuriko Koike. Neměla to jednoduché, protože s uspořádáním her zcela otevřeně i doposud nesouhlasí řada tokijských radních.

Významnou personální změnou prošel i národní olympijský výbor, z jehož čela odešel předseda Joširó Mori, bývalý japonský premiér. Politický vaz mu nezlomily zmatky a nejasnosti kolem konání her, ale jeho vlastní prostořekost. Postěžoval si totiž, že schůzování bývá dlouhé proto, že se ho účastní ženy a ty jsou moc upovídané. Byl označen za sexistu a o olympijskou trafiku přišel.

Jaký osud tedy nakonec tokijskou olympiádu postihne? Do dějin se zlatým písmem určitě nezapíšou. Důstojně neprobíhá ani běh štafety předávající si pochodeň s olympijským ohněm. Aby se předešlo šíření nákazy covidem, byla trasa na mnohých místech odkloněna tak, aby ji mohlo sledovat co nejméně diváků.

Každé megalomanské hry znamenají hrubý zásek do ekonomiky pořádající země. Dlouhodobá nejistota ohledně konání tento zásek ještě prohloubila. Počítejme tedy s tím, že hry nakonec proběhnou. Uspořádání nahrává současný pozitivní vývoj počtu nově nakažených, i když ještě před dvěma týdny byl trend v počtu nově nakažených opačný. Ovšem zítra může být vše opět jinak.

Pohled na Japonsko v letošním květnu přináší nový příspěvek zveřejněný na autorově vlogu JAPONEUM.CZ: