13.8.2020 | Svátek má Alena


JAPANORAMA: Obrana útokem?

7.7.2020

Co do politické konfigurace představuje východní Tichomoří tak trochu Evropu naruby. Podobně jako v ní se i zde střetávají geopolitické zájmy mocností, ovšem z opačné strany. Japonsko se pak nachází v přímém nárazníkovém pásmu. Čína a Rusko jsou pro něj mocnosti západní, kdežto Spojené státy představují Ještědálnější východ. Cimrmanův český polárník Karel Němec by měl radost.

Výsledek druhé světové války postavil Japonsko, které do té doby hlavní měrou určovalo politickou podobu přilehlé části asijského kontinentu, do role pozorovatele, který své politické zájmy mohl s bídou hájit pouze na poli diplomatickém. Chřestění zbraněmi země plně delegovala na Spojené státy, které území ostrovní říše okupují dodnes. Na to, jestli je to dobře, nebo se po třičtvrtě století jedná o politický rudiment, nemají jednotný názor ani Japonci.

V současné době lze pozorovat jisté emancipační snahy o to, aby Japonsko hrálo v této oblasti Pacifiku samostatnější obrannou roli. Je třeba si uvědomit, že země nedisponuje armádou v pravém slova smyslu. Statutárně se jedná o domobranu, jakkoliv moderně vyzbrojenou. Její úloha je pevně stanovena ústavou, která povoluje pouze obranné akce a zároveň vylučuje její použití mimo vlastní území.

Domobranné amazonky

Domobranné amazonky

Tedy vylučovala, protože k jistému rozvolnění došlo v době blízkovýchodní krize po demontáži autoritářských režimů v této oblasti. Japonsko bylo vyzváno samotnými Spojenými státy, aby je přítomností svých ozbrojených sil podpořilo. Přestože přímá účast v bojích mu nebyla povoleno, jednalo se o významný první krok směrem ven.

A nyní, jak se zdá, se schyluje ke kroku druhému, možná i významnějšímu. Vládnoucí Liberálně demokratická strana zahájila přípravné práce na ustavení týmu, který má zvážit, zdali se nemá zemi umožnit útočit na zahraniční nepřátelské základny. Jinými slovy, Japonsko by si přímo řeklo o možnost vést v případě pocitu ohrožení boj i mimo své území.

To by představovalo podstatně zásadnější změnu obranné doktríny, než bylo umožnění distribuovat balenou vodu na Blízkém východě, jak si z Japonců činili šprťouchlata jeho spojenci. Zároveň se nabízí otázka, zdali možnost vést vojenské akce v zahraničí neimplikuje nutnost pozměnit statut nebo alespoň název ozbrojených sil země.

Tato iniciativa Liberálně demokratické strany nespadla z čistého nebe. Předcházelo jí odmítnutí rozšířit flotilu raketově obranných plavidel Aegis Ashore, ke kterému došlo zhruba před dvěma týdny. Jako důvod Japonsko uvedlo poruchovost zařízení a neúměrně rostoucí pořizovací náklady. Podle sobotních zpráv však bylo Japonsku rozhodnuto pořídit si další dvě lodi. Mezi oběma rozhodnutími bylo určitě optické vlákno v podmořském kabelu, který spojuje oba spojence, rozzářeno doběla.

Japonci si prohlížejí loď Aegis Ashore

Japonci si prohlížejí loď Aegis Ashore

Proti rozmístění plavidel existuje i silná opozice na lokální úrovni. Obyvatelé sídlící poblíž míst plánovaného rozmístění se jednak obávají zvýšené radiace z radarových systémů lodí a také možnosti, že lodi se stanou cílem raketových útoků vedených především ze Severní Koreje.

Téměř současně předložily Spojené státy vůči svým východoasijským spojencům, Japonsku a posléze i Jižní Koreji, štěpný návrh, a sice aby za pobyt jejich vojáků inkasovaly podstatně vyšší apanáž. Japonsko platí ročně asi dvě miliardy dolarů, nově Amerika požaduje miliard pět. Japonská ekonomika dostává tvrdé rány ze všech stran, průměr populace chudne a početní zastoupení střední třídy v ní slábne. Na toto téma bych se rád podrobněji rozepsal v následujícím příspěvku. Zvýšení dislokovného o nějaké tři miliardy by silně zadluženou zemi nijak moc nezatížilo, avšak nadšena z tohoto návrhu není.

Atmosféra v tomto koutě světa v současném období dosti zhoustla. Severní i Jižní Korea obnovily vzájemnou nevraživost, kterou korunovalo odpálení společného centra na severokorejském území, které mělo být symbolem spolupráce a oblevy v mrazivých vztazích.

Lodi čínské pobřežní hlídky se čím dál častěji promenují na dohled od japonských teritoriálních vod, zejména u jeho výspy, souostroví Senkaku, což je pár skal čnících z moře, na které si dělá Čína nárok. Ve čtvrtek japonská vláda vznesla třístý osmdesátý sedmý protest. Japonské radary rovněž zaznamenaly v pobřežních vodách objekt, který byl s velkou pravděpodobností čínskou ponorkou. Není tedy divu, že právě Čína vznesla jako první země proti uvažované změně obranné doktríny ostrý protest. Podle ní by znamenala odklon od mírové politiky Japonska.

Souostroví Senkaku

Souostroví Senkaku

Nadšení získat možnost útočit na zahraniční cíle však nesdílí koaliční partner, strana Kómeitó. Její šéf Nacuo Jamaguči se nechal slyšet, že je zapotřebí vynakládat větší diplomatické úsilí, a tak předcházet vzniku vojenských konfliktů. Strana Kómeitó je v podstatě politickou nadstavbou buddhistického hnutí Sóka Gakkai, vyznávajího heslo „mír, kultura a vzdělání“.

Současná Trumpova Amerika se před světem spíše uzavírá, ba je na kordy i s většinou svých spojenců. Většina válek pravidla začíná pošlapáním dříve uzavřených smluv. Co má tedy Japonsko dělat? 

Převzato z autorova blogu s jeho svolením. Článek vznikal souběžně s videoblogem na JAPONEUM.CZ, který tentokrát obsahuje komentovaný týdenní přehled zpráv, procházku parkem Sankei-en a stručný rozbor dvou českojazyčných nepěkností.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.