Kdo vydělal a prodělal na vyznění summitu EU?

Vedete-li beznadějnou válku, doporučuje se toto: „Vyhlaste vítězství a stáhněte se.“ Tak se Američané stáhli z Vietnamu, Izraelci z Libanonu a čeká to i NATO v Afghánistánu. Jenže jde-li o problémy Evropské unie, je to jinak: „Vyhlaste vítězství a pokročte dále.“ I tak lze vysvětlit, proč se po čtyřdenním summitu pasoval na vítěze každý. I premiéři Polska a Maďarska, ač věděli, že granty se budou udílet též podle vztahu k právnímu státu. I premiér Česka, ač není jasné, za jakých podmínek můžeme rozšiřovat jadernou energetiku. Podobné otázky lze adresovat také na jiné státy.

Zajímavý přehled nabízí německý analytik a novinář Gabor Steingart. Pro něj je vítězem číslo 1 rakouský kancléř Sebastian Kurz. Dokázal „ukovat alianci rozumu“, jež snížila objem unijních grantů z 500 na 390 miliard eur. A Rakousko si zvýší roční rabat z 237 na 565 milionů eur. „Žádný kancléř od Kreiského na mezinárodní scéně tak nezabodoval,“ píše Steingart.

Vítězem číslo 2 je italský premiér Giuseppe Conte. Z fondu obnovy získal pro dysfunkční italský stát 209 místo 172 miliard eur. Navíc se mu podařilo odvrátit právo veta, které pro schvalování grantů žádalo Nizozemsko. „Italská neschopnost budovat moderní stát s funkční daňovou správou tak není trestána, nýbrž honorována,“ shrnuje to Steingart.

Vítězem číslo 3 je prezident Francie Emmanuel Macron. Politik, jenž „ví, jak peníze, které nevlastní, proměnit v prestiž“, dokázal přiblížit německou kancléřku k francouzskému etatismu, tedy i ke svému skutečnému cíli, jímž je fiskální unie.

Poraženým je sociálně tržní ekonomika. Její schopnost inovovat, odstraňovat nedostatky a zajišťovat blahobyt pro co nejvíc lidí se neoceňuje, naopak popírá. EU již nechce být „strážcem konkurenceschopnosti“ (jak říkal liberál Walter Eucken) či „smírčím soudcem“ (jak říkal kancléř Ludwig Erhard), ale stává se tvůrcem trhu a králem dveřníků. Dveřníci, nikoliv konkurenční boj, rozhodují o tom, kdo a k čemu bude vpuštěn. Tímto směrem vykročila EU.

LN, 23.7.2020