GLOSA: Pomoci napadenému
Západ dnes pomáhá tak, jak činil už v roce 1941
Dostala Ukrajina letadla, nebo ne? Těžko to odpřisáhnout. Jeden agenturní zdroj tvrdí, že ano, neboť to řekl mluvčí Pentagonu. Jiný zdroj to relativizuje, neboť Kyjev nic nepotvrdil. Bojovat v tomto ovzduší s dezinformacemi, doporučovat jen oficiální zdroje je pošetilé. Obrázek poskytne spíš selský rozum a zdroje neoficiální: nějaký postkomunistický stát, který má v zásobě zbraně sovětské výroby, je poskytl Ukrajině, jež má pro ně vycvičené obsluhy.
V této informační mlze se pohybujeme kvůli varování Moskvy, že jakoukoliv dodávku zbraní na Ukrajinu považuje za legitimní cíl svých útoků. Říká-li toto stát, který Ukrajinu napadl a na jejím území má nemalou část své armády, je to ryzí chucpe. Ale západní země se tomu chtě nechtě přizpůsobují. Našinec se může jen divit, že USA nevytasí argument o pomoci napadenému státu, který – podle zákona o půjčce a pronájmu – použily už před 80 lety.
Když nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, Spojené státy mu poskytly pomoc. Moskvě dodaly 13 000 obrněných transportérů, 7000 tanků, 11 000 letadel. Z této pomoci Moskva čerpala polovinu své potřeby pneumatik. Snímky z května 1945 ukazují rudoarmějce přijíždějící na náklaďácích značky Studebaker. Proč nelze říci jasně a nahlas, že pomoc napadené zemi byla americkou zásadou v roce 1941 i v roce 2022?
Je těžké to poměřovat s dneškem. Leč německý Institut pro světovou ekonomiku to zkusil a první měsíc války hodnotí takto: největší pomoc čerpá Ukrajina z USA (hlavně vojenskou), pak z Polska, Británie, Německa (hlavně humanitární), Francie, Itálie a Švédska. Jak vypadá žebříček pomoci vztažený k ekonomické výkonnosti zemí? Jasně vede Estonsko, následuje Polsko, Litva, Slovensko, Švédsko, USA, Česko, Chorvatsko a Británie. Ta čísla nejsou úplná už proto, že pomoc z EU se tříští do pomoci z členských zemí, z institucí EU a z Evropské investiční banky. Ale trend ukazují a my se v jeho rámci nemusíme stydět.
LN, 21.4.2022