Strašíme se raketami, ale co jaderné granáty?

Jestli válkou na Ukrajině něco Moskva dokázala, tak to, že její hrozby už nikdo nepodceňuje. Spíše přepíná. Třeba středeční test nové mezikontinentální rakety Sarmat, schopné dopravit jaderné hlavice kamkoliv. Což, jak řekl Vladimir Putin, přiměje k zamyšlení ty, kteří se snaží ohrožovat Rusko. Vezměme ho za slovo a zauvažujme o tom.

Mezikontinentální rakety ztělesňují jaderné odstrašení, tedy hrozbu vzájemného zničení. Vyvíjejí se proto, aby nikdy nasazeny nebyly. Moskva i Washington vědí, že kdyby je proti sobě použily, protivník by odpověděl stejnou šarží. Proto je omezují dohody a v jejich počtech panuje mezi Ruskem a USA parita. Pokud jimi teď Putin hrozí, není to další eskalace, ale spíš návrat k rituálům studené války.

Ale zajímavější a výstražnější než to, co bylo řečeno, bývá to, co nahlas řečeno nebylo. Kdyby Rusko odpálilo mezikontinentální střelu s jadernými hlavicemi na území NATO či kdyby ji NATO odpálilo na území Ruska, přišla by automaticky odveta, de facto konec světa, jak jsme ho znali. (Dobrá zpráva pro klimatické aktivisty: klima by se vzpamatovalo poměrně rychle a největší škůdce planety, člověk, už by neškodil.) Ale co kdyby Rusko na Ukrajině použilo jadernou zbraň taktického dosahu? Třeba v podobě dělostřeleckého granátu?

To už je úplně jiná liga. To už není řeč o konci světa ani o automatické odvetě. Taktické jaderné zbraně nepodléhají dohodám a Rusko v nich má převahu nad USA asi 10:1. Jak řekl pro ČT americký generál ve výslužbě Kevin Ryan: „Pravděpodobnost, že by USA v reakci použily své jaderné zbraně, je velmi nízká. Co bychom s nimi dělali? Svrhli je na Rusko? To nejde. Na Ukrajinu? To bychom se střelili do vlastní nohy.“ Ještě jsme to nezažili, což podle Ryana snižuje odstrašovací hodnotu jaderných zbraní, a někdo jako Putin by si mohl říci: „Musím jednu použít, aby si lidi vzpomněli, co to znamená, a zažili to z první ruky.“ Nechte si to projít hlavou a sami zauvažujte, co s takovou hrozbou dělat.

LN, 22.4.2022