Potopení ruské válečné lodě oživuje historii

Časy, kdy osud světa určovaly velké námořní bitvy a válečné lodě, jsou už pryč. Svůj zenit měly snad za admirála Nelsona, ale v první ani druhé světové válce se na moři o vítězi nerozhodovalo. Válečná loď však zůstává symbolem. Starší lidé pamatují zprávu, že britská ponorka potopila argentinský křižník General Belgrano ve válce o Falklandy. Potopení raketového křižníku Moskva je první takovou událostí po 40 letech. Válku na Ukrajině by tato loď nerozhodla, ale její potopení je něco, co z války dělá Válku.

Nelze z toho vyvozovat velké, natožpak definitivní závěry. Není ani jasno, zda bezprostřední příčinou byl zásah ukrajinskými raketami Neptun, druhotný výbuch munice či rozbouřené moře při vlečení lodě do přístavu v Sevastopolu. Ale byla to taková událost, že ruské vedení ji nemohlo zakamuflovat (ač nesdělilo její příčinu). Může mít dopady i psychologické. Třeba na posádky jiných ruských lodí: když bylo možné potopit vlajkovou loď Černomořské flotily, můžeme si být jisti, že Moskva zůstane první a poslední?

Je to symbol patřící do série posledního století. Připomeňme, že v závěru první světové války italští žabí muži potopili výbušninou Viribus Unitis, vlajkovou loď rakousko-uherské flotily a pýchu českého průmyslu (kanony ze Škodovky, pancéřování z Vítkovic, elektroinstalace z ČKD). Že Britové v květnu 1941 ztratili Hood, největší bitevní loď své doby, a Japonci v dubnu 1945 loď Jamato, největší vůbec. Že ztráty německých lodí Bismarck a Tirpitz doložily, jak jsou ta ocelová monstra zranitelná. Že se to týká i Ameriky: z potopené lodi Arizona je památník útoku na Pearl Harbor a loď Indianapolis, ta, která vezla na Guam první atomovou bombu, se stala na zpáteční cestě poslední velkou námořní ztrátou USA.

To vše působí jako kapitoly z historie či televizních dokumentů. Zasažení a potopení křižníku Moskva dokládá, že historie se v mnohém ohledu vrací, a to razantněji, než bychom si ještě před pár měsíci dokázali představit.

LN, 16.4.2022