Střetne se tam s eurokomisařkou Viviane Redingovou a pokusí se vyslat malé české torpédo proti jejímu dlouhodobě připravovanému projektu. Ten má ve svých konečných důsledcích zajistit, abychom mohli telefonovat – samozřejmě mobilně – volně a levně po celé Evropě. Koncept pana Římana naopak ve svých konečných důsledcích způsobí, že si s námi telekomunikační společnosti budou dělat, co chtějí – za dohledu bezzubých institucí, jako je Český telekomunikační úřad.

Mluvčí Římanova ministerstva Tomáš Bartovský vyplodil logickou perlu: „Česká republika považuje za nutné nastavit rovné regulační podmínky v EU, ale nikoliv úplně shodné podmínky napříč členskými státy. Z toho důvodu nesouhlasí se zavedením regulace z jednoho centra.“ Rovné nejsou shodné a shodné nejsou rovné, hlavně aby úřad, jak je jeho zvykem, skákal, jak telekomunikační společnosti pískají.

Tento úřad se pokryl nesmytelnou hanbou v době opoziční smlouvy, kdy občanští demokraté ruku v ruce s ČSSD upekli telekomunikační zákon, který zbrzdil rozvoj telekomunikací v naší zemi o několik let – jen proto, aby Telecom nabyl na tržní ceně. Pak byl prodán Telefónice a jeho služby jsou nyní mnohem horší, než bývaly za dob starého socialistického Telecomu.

Jestli je někdo, kdo pomohl našemu telefonujícímu občanovi, pak to není ministr Říman, a už vůbec ne ČTÚ, ale právě Viviane Redingová. Právě jí vděčíme za to, že telekomunikační společnosti byly donuceny snížit roamingové ceny, takže dnes si můžete dovolit telefonovat z Německa na vzdálenost dvou set kilometrů do Prahy, aniž by vznikl vír ve vašem kontě. Za to vděčíme regulačnímu opatření Bruselu, nikomu jinému. Redingová zvítězila v jedné malé bitvě s telekomunikačními giganty podporovanými politiky Římanova typu. Teď jde o to, aby je definitivně porazila v tom smyslu, aby vznikl evropský telekomunikační prostor podobný telekomunikačnímu prostoru americkému.

V této souvislosti připomenu něco, co vám přijde jako vtip – není to snadné, ale lze toho dosáhnout: získat v Americe telefon a pak doma, v Praze v Nuslích, můžete v rámci amerického roamingu telefonovat levněji, než kdybyste byli zákazníky libovolného operátora v Česku fungujícího pod páně Římanovou ochranou.

Oč jde Redingové

Nejdříve si řekněme, o co jde bojovat Říman. Moc hezky je to vidět třeba na této formulaci: nesouhlasí se zavedením funkční separace pro trh elektronických komunikací, tedy s možností oddělit u velkých telekomunikačních firem sítě a služby. Jde o to, aby velcí operátoři, kteří mají faktický monopol na rozdrobené evropské mapě, každý ve své „národní“ oblasti, mohli dál diktovat ceny, jistě vzájemně konzultované, třebaže to není možné dokázat. Návrh Bruselu jde proti tomuto monopolu. Předpokládá organizační oddělení oblasti infrastruktury (tedy technického zařízení) a služeb (tedy obchodu), samozřejmě v rámci jednoho vlastníka. Návrh předpokládá, že toto rozdělení umožní alternativním operátorům (tedy menším poskytovatelům služeb mobilní telefonie) nabízet služby za nižší ceny.

Další kontroverze je kolem navrhovaného „superregulátora“. Mělo by jít o orgán, jenž by měl být jakýmsi koordinačním střediskem pro sedmadvacet národních regulátorů. V tomto orgánu by měly vznikat projekty, které by vedly ke sjednocení a uvolnění evropského trhu. No, a pokud by některý národní regulátor nechtěl spolupracovat, například proto, že by byl ve vleku zkorumpované politické garnitury, Evropská komise by měla právo jeho rozhodnutí vetovat. Martin Říman jede do Bruselu proti tomu bojovat. Já jako občan, který často cestuje a chce telefonovat za rozumné peníze a sní o tom, že by mohl používat i datového roamingu (tedy přenosu dat v síti internetu) za slušné ceny, si ze srdce přeji, aby prohrál.

Proč řvou

Oddělení sítě a služeb považujeme za hrubý zásah do vlastnických práv, zbytečný a neuvěřitelně náročný. Navíc snižuje motivaci operátorů investovat do sítě, takže brzdí technologický rozvoj, ozval se proti těmto návrhům T-Mobile. Ta slova vyvolají úsměv ve tváři toho, kdo si pamatuje na povyk Telecomu, když například šlo o přenositelnost telefonních čísel. Dnes už je to historie, dnes už se podpisem smlouvy s jedním operátorem nestáváte jeho feudálním poddaným. Ale přesně stejně tehdy Telecom, podporovaný ODS a ČSSD, argumentoval – „neuvěřitelnou technickou náročností“. Ve skutečnosti jde o neuvěřitelnou drzost těchto pánů, založenou jenom na tom, že se občan ve složitých otázkách telekomunikace těžko orientuje. Naopak méně tvrdá slova u nás volí Vodafone. Jako pokračovatel našeho benjamínka mezi mobilními operátory si nenavykl na politickou podporu a jeho obchodní politika je modernější a pružnější, proto k němu tolik zákazníků „kyslíku“ a T-Mobile utíká. Fráze o „hrubém zásahu do vlastnických práv“ jsou vrcholem drzosti. Hrubý zásah do vlastnických práv je politicky protežovaná obchodní politika, hájená panem Římanem, kdy ve výsledku musím platit víc, než musím.

Přeji si, aby u nás byly takové poměry na trhu telekomunikací, jako jsou ve Spojených státech, a tam o „socialismu“ opravdu nemá smysl hovořit. Přitom regulační zásahy proti telekomunikačním molochům byly v USA v minulosti takové, o jakých se dnes neodváží snít ani Viviane Redingová. Takže závěrem popřeji: jen do toho, Viviane, pošli Římana do kouta, chceme telefonovat levněji a už teď díky za levnější roaming!

LN, 1.12.2007