Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Přínos světu?

Domnívám se, že k přínosu muslimských zemí světu je třeba něco podotknout:

Antickému Římu, který plně akceptoval řeckou vzdělanost a rozvinul právní systém, z něhož čerpáme do dneška, se nepodařilo romanizovat dosud barbarskou část tehdejší severní Evropy. Po svém pádu a nástupu křesťanského vlivu, byla tato území postupně civilizována s pomocí vládců z těchto končin, kteří spojili své ambice též s křesťanstvím.

Tento fenomén byl však vykoupen jistým propadem kulturního a vzdělanostního přínosu antiky.

Prvotní církev začala organizovat svůj vliv v římském duchu centrálně právního systému a současně zachovala dostupné antické písemné archiválie. Jejich význam však odsunula a soustředila se na nezbytná duchovní dogmata svojí evangelijní činnosti.

V té době z rozvinutější části východní římské říše převzaly muslimské říše znalosti v některých oborech, které přinesla řecká vzdělanost a po úspěšné expanzi na dobytých územích, je ve svých kalifátech využívaly a rozvíjely (architektura, lékařství a pod.).

Re: Přínos světu? . dodatek

Trvalo několik dalších století, než se západořímská říše vzpamatovávala s “deficitu” svého rozšíření na evropský sever a za současného potýkání se s islámskou říší. “Pokorné” křesťanství vytlačilo v úspěšných bitvách muslimy z Pyrenejského poloostrova a vytvořilo tak současné kontury evropského kontinentu pod “praporem kříže”.

Prosím toto je velice stručné a jen obecné, určeno jen pro hrubou časovou orientaci. Posuzovat jak muslimové naložili s odkazem antiky nechám nejen na odbornících, ale i na vás.

Ano, jsme ve válce.

Na tom se shodli všichni diskutující, teď se již jenom musíme rozhodnout, kde bude bojiště.

Nebuďme fundamentalisty

Pane Rudolfe, možná Vás překvapí, že o historii islámského světa jsem trochu informovaný a bez jakýchkoli pochybností velmi oceňuji přínos muslimských zemí pro zachování a rozvíjení dědictví antiky. Týká se to i rozvoje technických oborů, lékařství, architektury atd. Samozřejmě, že má islám, stejně jako křesťanství a již zmíněný čínský kulturní okruh za sebou jak období stability a míru, tak i období rozporů a válek (náboženských, dobyvačných i obranných). Posuzování kompatibility různých společenských systémů s tím však nemá prakticky nic společného.

Kompatibilitu totiž posuzujeme podle principů, ke kterým se představitelé toho kterého politického uspořádání hlásí a které považují (alespoň oficiálně) za potřebné a případně i vynutitelné. A které jsou společností také dobrovolně nebo pod tlakem přijímány.

Například politický islám vychází z nerovnosti lidí, demokratická politická kultura vyhlašuje rovnost lidí. Ale rovnost a nerovnost nemohou existovat ve stejnou dobu a na stejném místě pro jednu společnost současně. Je to nepřekonatelný antagonismus. Přirozeným řešením, které se pak vždy prosadí bez ohledu na přání všech sociálních inženýrů, je vytváření enkláv - fakticky na území nějakého svrchovaného státu vznikají ministáty s vlastními pravidly a vlastním územím. Taková situace nemůže existovat nekonečně dlouho a končí buď dobrovolnou kapitulací jedné strany nebo násilným převzetím svrchovanosti jednou stranou nad celým územím.

Nebuďme fundamentalisty

Vždycky mne mrazí, když čtu, jak nějaký demokrat vysvětluje muslimům, že islám je s demokracií neslučitelný, a že dobrý muslim bude za všech okolností, které mu to dovolí, usilovat o nadvládu nad nemuslimy.

Ve svém životě jsem zažil dvě velká náboženství: křesťanství a komunismus. Křesťanství naštěstí nevládlo za mého života totalitně, takže si křesťanů vážím. Ale vím, že, pokud by tu vládli, bylo by to jinak. Pokud jde o komunisty, za mého života, vládli téměř totalitně, i když už nešlo o hrůzovládu, jako v padesátých letech. Komunisté, které jsem znal, většinou nebyli zločinci, ale obyčejní prospěcháři, někdy byli ze svého členství nešťastní. Nicméně jejich vláda devastovala mezilidské vztahy a blokovala vývoj k něčemu rozumnějšímu.

Pokud jde o středověkost islámu, vidím před sebou intriky a útlak spojené s bojem o ropu na Blízkém východě, vidím hrůzy Rusy napadeného Afghánistánu, těžké bombardování Grozného v Čečně. To jsou podle mne východiska islámského terorismu a snů o nadvládě muslimů.

Re: Nebuďme fundamentalisty

Je sice pravda, že zasahování mocností do Afgánistánu a Čečny určitě podpořilo islámský terorismu. Doporučuji si ale něco přečíst o historii Islámu a jeho dobývání celého světa včetně Evropy, potom Nový Zákon v Bibli. Islámská agrese, nebo jemněji rozpor mezi demokratickými případně křesťanským prvky a islámskou politickou ideologií tu byla mnohem, mnohem dřív - od začátku Islámu.

No, deklarace lidských práv je fajn, ale

- kromě několika civilizovaných zemí - kde ji vůbec berou vážně? Jistě, uctívači pedofila ji budou brát vážně, když půjde u nás o ně (to si svoje vyřvou), jinak nikdy a nikde. OSN je dnes silně promuslimská, tedy xenofobní, nedemokratická a hlavně impotentní. A protože "elity" v Evropě jsou vyprázdněné, vyhořelé a zdegenerované, nevidím to vůbec růžově :-( Autor má samozřejmě pravdu, islám je neslučitelný s čímkoli lidským a kulturním, i s tím islámem je islám slučitelný jen podmínečně a obvykle dočasně, proto se ten musulmanský dobytek už celá staletí řeže hlavně mezi sebou - jenže teď to bohužel začali posouvat do evropských zemí. Že jim to někdo poradil, či dokonce zorganizoval, o tom žádná.

Re: No, deklarace lidských práv je fajn, ale

No, víte, on ten křesťanský dobytek se taky už celá staletí řeže hlavně mezi sebou, neboť Evropa byla od roku řekněme 1000 až řekněme do konce 18. století absolutně promořena křesťanstvím a historie Evropy je historie válek mezi křesťany - naposled za druhé světové v Evropě a severní Africe, v malém i později v Americe střední a jižní, ve Velké Británii IRA a ve Španělích ETA a vcelku nedávno v byvší Jugoslávii - Chorvati i Srbové jsou křesťané ...

Ale jinak celkem souhlas ...

Skepse nad vznešenou Deklarací

Velice dobrý článek! Je věcnou a aktuální připomínkou našich vazeb na tradiční principy uspořádání a fungování lidských komunit evropsko-americké civilizace, které jsou i dnes kompatibilní se zvyky potomků daleko starších civilizací s jedinou výjimkou. Autor dokládá a zdůvodňuje problém islámského pojetí územních práv a kultovních privilegií při výkonu jejich správy.

Prohlášení (Deklaraci) práv člověka a občana pro čtenáře, dlouhodobě žijícího (a existujícího) v ideologicky direktivním státním systému, tzv. totalitě, měl její text nesmírně vznešený význam asi stejně takový jako pro zapáleného francouzského revolucionáře, který právě smetl monarchii a pomohl nastolit republiku. Jakmile se francouzská revoluce začala opájet devastací autority a posléze se brodit v krvi, tak už lidu Francie nezněly tyto teze tak vznešeně.

A nemáme při jejím čtení dnes obdobný pocit? Nejsme těmito právy, vzniklými na půdě naší evropsko-americké civilizace a jejich vztažením na celé lidstvo zahnáni do kouta? Vidíme jak jejich zvráceným výkladem jsou provaleny elementární právní bariéry existence hranic evropských států. Jak je využívají vlny migrantů, ignorující naše zákony a pohrdající naší kulturou. Jak jsou jimi suspendovány zákony nevymahatelností v migračním chaosu.

Uvědomte si, že veškerá práva se vždy týkala je OBČANŮ,

počínaje starověkým Řeckem a Římem. Cizinec neměl v principu ŽÁDNÁ PRÁVA, resp. jeho práva byla dána MEZINÁRODNÍMI dohodami se subjekty, jejichž byl občanem. Řím měl coby městský stát spoustu RECIPROČNÍCH dohod s jinými italskými státečky.

Ve starších dobách mohl být cizinec dokonce prodán do otroctví.

Připomíná mi to projev římského senátora z roku cca 200

před Kristem. Jednalo se o to, zda vyslat vojsko do Makedonie, jejíž král vyhlásil před časem Římu válku.

Parafrázovat by to šlo takto: "Evropané, vy se nerozhodujete, zda bude válka s islámem, toto rozhodnutí učinili muslimové za vás. Rozhodujete jen o tom, povede li se tato válka na hranicích a vně hranic NEBO zda bojiště bude UVNITŘ VAŠICH MĚST A VESNIC."

Za katastrofu, která se právě blíží může právě model

demokracie, používaný jak v tzv. demokratických státech světa, tak, a to zejména, tzv. eudemokracie. Ve zkratce řečeno, většinové hlasování bez testu jediným právem pravým, na úrovni států je přímou i když delší cestou k totalitě a většinové hlasováná bez práva veta, jak je to mu v EU, je prostě obrzločin. Je to podřizování Evropy tomu nejsilnějšímu, tedy Německu, které řídí nejbohatší světové finanční socialistické skupiny. Kdo to neví, měl by se doučit alespoň základy teorie spontánního řádu lidské interakce a rostlého spontánního řádu lidského světa. A takových vás jsou však miliardy a většího průseru si nedovede člověkm ani předtstavit... Dzp.

Když musíš,

tak musíš!

Tak si ta "razantní opatření"

zridte.

40 let zelezne opony vam zrejme nestacilo.

Re: Tak si ta "razantní opatření"

Paní Netser, nejsou hranice pouze z ostnatého drátu. Ty jsou překonatelné. Jsou také jiné, těžko překonatelné. Ty jsou v myšlení lidí, které je určováno zejména výchovou v rodině, tradičními hodnotami ve společnosti, které většinou pramení z náboženství. Lidé, kteří mají rozdílné pořadí lidských hodnot se těžko domlouvají a jinakost vždycky vytváří problémy.