Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

jojo, to máme takové časy . . . Dobrý text, dobrá úvaha..

No, posprejovat šutry a trámy možná udělalo někomu radost. Po mém soudu ovšem zvrácenou. A musím se přiznat, že mně by udělalo radost takovému tvoru rozbít hubu. Byla by to též zvrácená radost?

Velmi pěkně a trefně napsané.

Dal jste znoničku veřejnosti? Pak bych tam s kýblem nechodila. Brala bych sprejerství jako další sebevyjádření. Když prošel zvonek, posléze ptáčci, může projít i klikyhák. Za čas tam někdo vyryje podpis (buďte rád, když to bude jen podpis). Ale pokud berete zvoničku jako svůj majetek, musíte se přiravit na to, že asi vždy nebudete spokojen s přístupem veřejnosti. A budete opravovat nebo drhnout.

Hodně hloupý názor, sprejerství je vandalismus, ať se jedná o soukromý nebo veřejný majetek.

Sprejerství je metoda jak ze slušné obytné čtvrti udělat jakýsi slum, ze slušného posezení u zvoničky udělat jakési místo pro - pro koho?

Za povšimnutí stojí, že si sprejeři ani náhodou nevyberou pro svou tvorbu plochy debilbordů. To je takové povolené sprejerství...

Dobré či špatné? Objektivně vzato, vy jste vzal cizí (předpokládám) pozemek a podle svého vědomí a svědomí ho vylepšil vybudováním zvoničky. Potom přišel někdo další a podle svého vědomí a svědomí ho vylepšil několika klikyháky. Taky se mi líbí víc zvonička bez klikyháků než s nimi, ale to je můj... Ani ne názor, ale pocit.

Zajímalo by mě, co na to právníci. Není to náhodou nepovolená stavba? A posléze prznění autorského díla? Předpokládám, že coby spisovatel je Aston státem uznaný umělec.

To soudíte podle sebe? S největší pravděpodobností se Aston s majitelem pozemku domluvil.