Bývaly doby, kdy jsem si poradil s leckterou opravou lecčehos. Formou - rozeber to, vyčisti to, dej to zpátky dohromady a ejhle! Ono to opět funguje!

(Jo pozor! Správnému mechanikovi musí vždy nějaká součástka zbýt!)

Nebyl jsem vyučen žádným zámečníkem, ani automechanikem, ale sáhnout na kteroukoliv součástku, od lokomotivy, přes domácí spotřebiče, až po naši bývalou Š 120, mi nedělalo problém. Nebál jsem se toho. Vždyť to bylo jednoduché! Jen u lokomotiv se použily klíče od 46 nahoru.

Prostě seřídit odtrh na rozdělovači a ventilovou vůli nebyla až taková výzva. Tímto se vůbec nesnažím vytahovat a už vůbec ne chlubit! Zkušení automechanici se teď právě obrací na druhý bok, zívají a přemýšlejí, jestli je v lednici ještě jeden lahváč. Tímto je neshazuji! Ba právě naopak! Já jsem rád, že tu jsou! Ale problém, který řeším, je pro ně totální nuda!

Pak jsme si s mou bývalou pořídili ojetý Passat ze Švajcu. B3 Variant. Vagón! Nikde nás nenechal. Byl v automatu a tomu se od začátku nějak nechtělo řadit. A co myslíte? Přišel jsem na to! Byl vyhnilý přepínač v převodovce. Samozřejmě, že jsem se bál, jestli z převodovky něco nevyteče. Povolíte dva šroubky a nevíte, co vás čeká za nimi. Pohroma…? Po vyčištění přepínač opět šlapal jako hodinky. Prostě přemýšlet, zkusit... A musí se do toho jít s vědomím, že se jedná jen o prkotinu. Protože to bývá jen prkotina. Pokud samozřejmě neleží motor vedle auta a ojnice z něho netrčí do všech stran jako ježek z klece tak, že by i Jan Tleskač čubrněl...

Píšu blbosti? Samozřejmě! Rád! A proč? Protože mám radost, že jsem si uměl poradit s opravami, i když jsem nebyl nikterak vyučen! Jako můj táta.

Pak přišla doba, od které nám počítače (teď mám na mysli ty v autech) říkají samy, kde je problém.

„Pane mechaniku, tadyhle mě píchá a todle mi klepe! A olej už by taky chtěl... A možná i elektrónka PCL 85 z n.p. Katoda Olomóc...“
A to je moje konečná! I když...

Když jsem přijel s Klučíkem (mým neskutečným úžasným Superbem), že mi dělá nebo nedělá to a ono, „šéf“ ho nejdříve „napíchl“ na počítač a zjišťoval, co a jak. Podle výše uvedeného. A opravil ho. Protože to umí!

Teď mám Okinku, bílou Octavii combi. (Jo, k tomu jménu: s dcerkou jí někdy, ale jen když to nikdo neslyší, „velice disgrétně“ říkáme „Čoveče“. Je to ale už na důvěrné bázi a říkám vám to jen proto, protože jsme tu jen tak sami mezi sebou...) Hned na začátku, když jsem ji přebíral, mi šéf říká:

„Chcete odpojit ten stop/start? Je to kravina a ve spojení s automatem DSG už úplně!“

Ten výpotek mysli, že když motor neběží, nemá žádné emise, tudíž ho zastavíme, je už jen čirá myslitelnost a většina motorůznalých to ví. Ale uchylovat se ke kritizování úřadů nehodlám.

„A to jde nějak jednoduše?“ ptám se.
„Jasně,“ a vytáhl kablík u baterky.
Pohoda, nechcípá to na každé křižovatce, na každém semaforu.

Okince se ale něco nelíbí. Po patnácti minutách počítač odpojuje spotřebiče. Přestává se vyhřívat zadní okno, zrcátka, sedačky a vypíná větrák topení. Stačí ale zhasnout motor, znovu nastartovat, tím se to vyresetuje a 15-17 minut všechno zase běží tak, jak má.

Co je sakra? To jsou ty „moderní“ auta! To chce už ale opravdu elektrikáře! Ten ale nemá čas! Řemeslníci jsou vyváženi zlatem, které já nemám a „šéf“ se téhle elektrice raději vyhýbá. Mí zákazníci přispějí svými bohatými zkušenostmi, mám ve voze takové „auto fórum“, ale já sám mám hlavu zamotanější a zamotanější a bezradnou.

Tak to nechávám zatím koňovi... Dokonce dostávám od jednoho zákazníka tři hvězdičky za „stav vozidla“, protože jsem mu to sám neprozřetelně napráskal. Ti lidé jsou někdy outlocitní... :-) A vlastně jsem za to rád. Pokud mají potřebu mě za takové věci zdrbnout, ať si poslouží! Kdo jsi bez viny, hoď kamenem! Ale vlastně - já nevím, jestli je to kvůli tomu, nechci vytvářet domněnky, jenže nic jiného mě nenapadá, stav Okinky je perfektní!

Jednou k večeru si tak říkám:
„Co by to udělalo, kdybych ten drát zase zapojil zpátky? Jak to vlastně funguje?“ a udělal jsem to.

A ono to všechno najednou začalo opět běhat tak, jak má! Okinka začala větrat, vyhřívat a dělat všechno to, co je jí určeno. Po neomezený čas! Relé, které to všechno má na starosti, jsem i chtěl vyměnit, protože se na něm nedala udržet ruka, jak bylo horké. A ono zatím fungovalo, a ještě se při tom patrně opalovalo - chytalo bronz!

Moje dedukce je ta, že odpojený kablík hlídá kondici baterie. Pokud počítač nemá informaci o stavu akumulátoru, raději odpojuje spotřebiče, aby bylo případně dostatek energie k běhu motoru. Dokonce ani šéf, kterému jsem to ihned sdělil, nevěděl, že to tím může být:

„Mám tu několik aut s odpojeným stop/startem a s žádným z nich není problém!“ pravil.

Ach ta Okina! Je prostě jedinečná! A ty počítače? Je tu doba, kdy nám vládnou a ač si to nepřipouštíme, dělají si co chtějí a nám nezbývá, než jim „důvěřovat“.

A něco dnes seřídit na autě? Ó, to né! Maximálně sedačku! Případně vyměnit mezikus mezi sedačkou a volantem... Vždyť už je navíc všechno z plastu a zacvakané do sebe, že se bojím, abych nějakou pacičku neulomil, protože to neumím rozebrat.

A proč vám tyto blbosti píšu?
1) Třeba řešíte stejný problém a tato informace vám může pomoci, být k něčemu dobrá. Takové fórum.
2) Třeba vám chci sdělit moji dětinskou radost z toho, že jsem si „opravil“ auto.
3) Třeba chci jen být s vámi v kontaktu.
4) Třeba chci, abyste si mysleli, jaká jsem trubka. Že si můžete v klidu říct, že je na světě ještě daleko větší chomout. To každého potěší, zvedne to sebevědomí... ;-)

Jsem prostě jeden z vás a nemám v plánu to nikterak měnit…
Ještě kontrolní otázka pro pamětníky:
K čemu byla lampa PCL 85?
Těším se na odpovědi!