20.6.2024 | Svátek má Květa


TAXIZKAZKY: A je to tady!

16.11.2023

Vážení, vítám vás ve svém novém voze! Tedy....můj není do chvíle, než ho za rok a půl zaplatím. A nový také není... Je to bílá Octavia kombi a je naprosto úžasná! A chytrá! I když tam bych byl asi opatrný.

Jednou jsem vezl jednu paní, která opěvovala svojí Toyotu. Říkala jí Ufonek. To je ta, jak je špičatá do všech stran. C-HR. Paní mi neustále celou cestu opakovala, že to auto je chytřejší, než ona. Neustále! Až jsem měl chuť říct, že proti ní je chytřejší i hopsací plechová slepička na klíček. Ale neřekl! Jsem profesionál! ;-) Prostě tahle má velmi slušnou výbavu.

Prosím, kdo si myslíte, že Octavia nemůže být úžasná, nekažte mi tu radost z ní. „To záleží jaksi na vkusu každého soudruha! Že?“

Má už trošku za sebou, není úplně nevinná, prostě už holka ví co a jak. A je krásná! Pán, který s ní jezdil přede mnou se k ní choval báječně a je to na ní vidět!

Vezl jsem teď jednu slečnu. Víceméně se už známe, i s její sestrou, jsou obě prima. (Najednou mám ten svět rád!) Říká mi na uvítanou:
„Jak se vede? Máte, koukám, nový kočár!“
„Ano, mám a bude můj!“
„A určitě to má nějaký příběh!“ už mě, vypravěče, zná! A nemýlí se! Má!
Při mých příhodách nám dlouhá cesta ubíhá (Je hodná, že mě poslouchá! I vy!):

Když mě opustil můj Superb, měl jsem chvíli pocit, že se vše hroutí. Ne kvůli citové vazbě k tomu nevídanému stroji, ale kvůli výpadku ve výdělku. Samozřejmě jsem věděl, že ta chvíle musí přijít. V myšlenkách se tu chvíli snažíte co nejvíce oddálit. Jenže pak je najednou prázdno. Myšlenka je určitě silná věc, ale já to s ní asi neumím.

Od šéfa jsem si narychlo najal Oktávku, jedinou, kterou tam v tu chvíli měl, připravil mi ji, a já si ho za to vážím! Prosil jsem ho, ať mi najde opět něco do odkupu. Abych snížil náklady. Vydělat si taxikařinou není zas až taková legrace.

„Jo, já něco vymyslím!“ - to je ovšem jednotka času, něco jako 1 furt. Má toho moc.

Jednou takhle jdu zaplatit na firmu pronájem dočasného auta a na dvoře stojí tahle kráska.
„Ta je pěkná! Nemá ani nálepku taxi, to ji asi šéf jen někomu opravuje!?“ ptám se asistentky.
„Ne, ta teprve bude na taxíku. Je tu asi týden, akorát se převádí. Šéf ji koupil od známého, protože to auto zná a cena byla výhodná. Jinak už nic dalšího nebere, doba je nejistá.“ praví asistentka.
„Tak já se ho zeptám, co s ní zamýšlí!“
„Ne, nechte ho, teď toho má moc, já se mu zmíním!“

Zkrátka - slovo dalo slovo, šéf mi sám zavolal a týden se s tím skvostem spolu seznamujeme. A aby toho nebylo málo, Superb Klučík měl na RZ číslo 2488, tahle kočka má 2886. No řekněte: není to znamení? Pořád si myslím, že náhoda neexistuje a život vám v pravou chvíli nastrčí příležitost. Nejsem z těch, kteří vezmou kreditku a jdou si do autosalonu koupit nové auto. A i kdyby, nemuselo by to vůbec sednout.

Musím na ni opatrně, pořád je to holka. Jsem magor? Asi jo, ale jsem jím rád!

Děkuji vám všem i za navrhovaná jména pro ni, která jste mi posílali v komentářích po minulém článku. Vážím si toho! Zaujal mě ten, že si má svoje jméno zasloužit, jako u indiánů. Budeme se sžívat a uvidíme. Hlavně aby to nebyla „Chcíplá mrcha“ ;-). Dělám si legraci, neslyší to, stojí venku, na pokoji ji fakt nemám! :-D

A buďte nám vítáni! A jako obvykle: Pojďte dál, nezouvejte se! Nemám ještě vytřeno.