Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA VERSUS ROZUM: Ozonová díra do nebe
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L. Novák 18.4.2023 2:46Ozonová díra nad Antarktidou patřila k největším za 40 let 8.1.2021 Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech (roku 2020), vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ozonová díra se vloni rozrostla kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se vyskytla i nad Arktidou. ... https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/wmo-ozonova-dira-nad-antarktidou-patrila-k-nejvetsim-za-40-let |
|
L. Metelka 18.4.2023 7:54Rozdíly z roku na rok tam jistě jsou. Důležitý je ale trend. |
|
|
L. Metelka 18.4.2023 8:01https://ozonewatch.gsfc.nasa.gov/meteorology/figures/ozone/to3area_0907-1013_toms+omi+omps.pdf |
|
|
J. Vintr 18.4.2023 0:09Bohužel představa, že lidé, kteří se živí vědou, jsou oddaní objektivně prokazatelné pravdě, je naprosto mylná. Drtivá většina takzvaných vědců je ochotná tvrdit to, co zrovna frčí a za co se platí a svou vědeckou "erudici" věnují výhradně tomu, aby těmto lžím dali punc vědecky prokázané pravdy. Není to nic nového. Svého času třeba všichni "vědci" tvrdili, že je Země placatá (a měli pro to jistě i důkazy).... |
|
|
L. Novák 18.4.2023 2:43Nutkavá potřeba psaní totálních kravin je u J. Vintra příkladná... |
|
|
M. Kocián 18.4.2023 8:41Vědci nikdy netvrdili, že je Země placatá. S vědci je ta potíž, že aby mohli zkoumat, potřebují grant, a ten nedostanou, když jejich práce nikoho nezajímá. A obvykle jsou dost chytří, aby věděli, jak si ten zájem sjednat, a bohužel i dost 'specializovaní', aby mohli přehlížet, co tím způsobí. A opět bohužel, jejich přirození spojenci jsou politici, protože ti jejich příjmy ovlivňují a zároveň se rádi svezou na popularitě někoho jiného. |
|
|
V. Braun 17.4.2023 21:57"Existují však důkazy, že začíná zcela mizet a že se ozonová vrstva obnovuje, říká Solomonová. Na základě vědeckých odhadů se očekává, že se vrátí na úroveň před rokem 1980 přibližně v polovině století. Obnova je pomalá kvůli dlouhé životnosti molekul, poškozujících ozonovou vrstvu. Některé přetrvávají v atmosféře padesát až 150 let, než se rozpadnou." https://www.flowee.cz/planeta/11119-ozonova-dira-desila-cely-svet-kam-se-podela |
|
|
R. Polášek 17.4.2023 17:28Tak jestli je ozónová díra způsobována freony, tak jedni zelení zapracovali na jejím snížení omezením freonů a druzí zelení intenzívně šířením zelených nesmyslů pracují na zvětšování ozónové díry zvyšujícícmi se emisemi fluoridu sírového coby dalším silným likvidátorem ozónu. Zelení se snaží rozložit energetiku likvidací klasických zdrojů elektřiny a prosazováním občasných zdrojů elektřiny, OZE. Vedlejším produktem je potom potřeba zdvoj až ztrojnásobit hustotu rozvodných sití, aby se výkonově pokryla nestabilita OZE zdrojů a tím +- náhodné přelévání elektrické energie různými směry v distribuční síti, podle toho, jestli zrovna produkují jedny OZE zdroje elektřiny nebo druhé OZE zdroje elektřiny nebo musí být použity zálohovací zdroje. Dvakrát třikrát silnější distribuční síť potřebuje taky 2 - 3 x větší množství výkonových přepínačů, vypínačů a jističů. A ty se v současné době dělají se zhášecí plynnou atmosférou fluoridu sírového SF6. Do napětí cca 400 - 600 kilovolt je fluorid sírový coby zhasínač elektrického oblouku pouze lepší alternativa, výkonové vypínače a jističe jsou "pouze" menší a reagují rychleji a silové rozvodny mohou být menší , nad cca 500 kilovolt je už fluroid sírový nenahraditelný, protože při takovém napětí už se běžný vzduch ionizuje a vznikající oblouk tak nezhasne. Neboli díky zeleným výmyslům v energetice stoupá používání fluoridu sírového a tím současně stoupají i jeho emise do ovzduší, které vytvářejí (snad) ozónovou díru stejně jako freony. |
|
|
P. Brich 17.4.2023 18:55To svědčí o ideologické zaslepenosti a naprostém vědeckotechnickém analfabetizmu vládnoucímu v Bruseli |
|
|
J. Karza 17.4.2023 16:17Ta ozonová díra si dělá co chce. A to je, prosím, komplexnost tohoto jevu x-řádově nižší, než komplexnost klimatického systému planety. |
|
|
J. Ganaur 17.4.2023 15:22A co když ozonová díra v oblasti pólů závisí také na intenzitě slunečního větru.Magnetické pole tyto částice odvádí k pólům a ty likvidují ozón.Tady něco takového píšou. |
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2021_08_mag.php
|
|
L. Metelka 17.4.2023 15:29Tak proč se ozonová díra vyskytuje hlavně v září a říjnu a ne v době vrcholného léta na jižní polokouli (prosinec-leden)? A proč se vyskytuje jen nad Antarktidou a ne nad Arktidou? |
|
|
P. Brich 17.4.2023 15:34A proč se vyskytuje právě jen u jižního pólu? Že by se těžké freonové molekuly skutálely po zeměkouli dolů |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 15:38To už jsem taky nedávno vysvětloval, takže stručně: nad Antarktidou se v zimě ochlazuje vzduch víc než nad Arktidou. Při teplotách pod -80 st.C. (v Antarktidě běžné, v Arktidě výjimečné) se tvoří polární stratosférická oblačnost (trihydrát kyseliny dusičné) a právě na povrchu těch aerosolů se výrazně urychlují reakce rozpadu ozonu. Proto Antarktida ano a Arktida ne. |
|
|
J. Ganaur 17.4.2023 15:56Antarktická zima je ale červen/červenec.... |
|
|
J. Ganaur 17.4.2023 15:58Takže skluz do jara. |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 16:33No, teploty se samozřejmě opožďují za insolací a za druhé je k tomu třeba chlor a ten se odštěpuje z freonů působením UV záření. Proto ta ozonová díra vzniká v srpnu a vzniká od kraje a teprve postupně se rozšiřuje nad vnitrozemí. |
|
|
R. Polášek 17.4.2023 17:30Ve freonech ale chloru moc nebývá. Mnohem víc tak bývá fluoru. |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 17:32Ta reakce je ale katalytická. Jeden atom chloru zničí řádově 100 000 molekul ozonu. |
|
|
M. Kocián 18.4.2023 8:43A neměl by se podle stejné logiky udělat pořádek se Savem a jinými čistícími prostředky na bázi chlóru, trichloru a tetrachloru, které za pandemie tekly proudem? |
|
|
L. Metelka 18.4.2023 9:01Netřeba. V troposféře se chlor velice dobře vymývá ze vzduchu srážkami, případně reaguje s dalšími látkami. Freony bohužel ne, ty se dostanou až do statosféry a chlor uvolní až tam. A ve stratosféře vymývání srážkami neexistuje. |
|
|
P. Brich 17.4.2023 16:21"Při teplotách pod -80 st.C. (v Antarktidě běžné, v Arktidě výjimečné) se tvoří polární stratosférická oblačnost (trihydrát kyseliny dusičné) a právě na povrchu těch aerosolů se výrazně urychlují reakce rozpadu ozonu. Proto Antarktida ano a Arktida ne." A kam se v těchto příčinách a následcích vytratily freony reagovat |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 16:41Odštěpení chloru z molekuly freonu není závislé na teplotě, ale na UV záření. Prostě tam musí začít svítit slunce. Ozon se ničí působením chloru nebo ClO za přítomnosti částeček polární oblačnosti. Musí být obojí... |
|
|
P. Brich 17.4.2023 18:51Takže polární oblačnost potencuje účinky freonu? A jak?Jinak za předpokladu, že nad oběma póly jsou jeho koncentace stejné, měly by i účinky být stejné. |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 19:50Oblačnost urychluje reakce rozpadu ozonu. Rozdíl je v tom, že nad Arktidou je tepleji a tvoří se tam méně polární oblačnosti. Jinak třeba https://dspace.mit.edu/bitstream/handle/1721.1/140472/10.1029-2018GL078596.pdf?sequence=1&isAllowed=y |
|
|
J. Ganaur 17.4.2023 15:36Nad Arktidou taky, ale míň.Přece nechcete tvrdit, že je jiné složení atmosféry na severní a jižní polokouli. |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 15:40Ne, souvisí to s teplotou a tvorbou polární stratosférické oblačnosti. Nad Antarktidou se tvoří díra o ploše desítek milionů km2 s trváním několika měsíců. Nad Arktidou maximálně minidíry s řádově menší plochou a trváním ve dnech... |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 15:35A mimochodem - interakcí slunečního větru s atmosférou vznikají polární záře. Ty se vyskytují ve výškách nad 100 km (zelená) až po více než 200 km (červená). U ozonové díry se ale bavíme o výškách hlavně kolem 15 km... |
|
|
J. Ganaur 17.4.2023 15:53Ty částice nakonec skončí v zemi.Také by byla zajímavá četnost polárních září v roční době. |
|
|
L. Metelka 17.4.2023 15:54Ale proč by si vybíraly hlavně vzduch ve výšce kolem 15 km? |
