Klimatoložka J. Curry zhodnotila rok 2021 a dotýká se problémů vědy, a to jak obecně, tak v klimatologii a ve vztahu ke covidu. Dovoluji si přeložit části celé eseje s vlastními poznámkami (kurzívou).

Celá esej je v originále zde, níže jsou uvedené jenom ty části, které považuji ze svého pohledu za relevantní. Doplňující a vysvětlující poznámky v původním textu jsou v hranatých závorkách.

Smrt odbornosti [jako důsledek měnících se informací o covidu-19]

„Řídit se vědeckými poznatky“ se ukazuje téměř jako vtip. Pokusy vytvořit a prosadit různá covidová „konsenzuální“ prohlášení, počínaje jeho původem, rouškami, způsobem přenosu, léčbou atd. většinou ztroskotaly. WHO [Světová zdravotnická organizace] a CDC [Středisko pro prevenci a řízení epidemií v USA] si udělaly dost ostudy.

Různá fiaska s konsensem o covidu měla nepříznivý dopad na důvěru odborníků a odbornost v různých oblastech. Ukázalo se, že „kontroly faktů“ (“fact checking“) v médiích jsou (většinou) stranickým a politickým prosazováním dogmat. Vědci hrající si na politiky a politici zneužívající vědu k politickým cílům se stali endemickým jevem.

Poznámka: Nedávno musel Facebook u soudního líčení přiznat, že jeho tzv. kontrola faktů spočívá pouze v prezentaci určitých (převážně levicových a progresivních) názorů. Výše uvedená kritika by ale neměla vést k nějakému totálnímu zavržení vědeckých oborů týkajících se virů, a to včetně imunologie. Např. rychlost vývoje vakcín přes jejich dílčí nedostatky považuji za fantastický úspěch, téměř za zázrak moderní vědy. Bohužel, skutečný vývoj pandemie nám také ukázal, že přehnaná víra ve vědu, tedy spíše v interpretaci vědy, která zanedbává nejistoty, může vést k nereálným představám a k frustraci z nenaplněných slibů a nadějí (viz nenaplněná „Tečka za koronavirem“). Zde vidím i jistou paralelu s klimatologií, kde se také do značné míry upozaďuje ohromný díl nejistoty spojený s naší velmi nedokonalou znalostí chování klimatu, zejména ve spojitosti s aerosoly a oblačností, a kde se také příliš nezmiňují mnohé problémy spojené s navrhovanými cestami k tzv. „ochraně klimatu“.

Kultura zákazů (“cancel culture“)

Další rány odbornosti přicházejí zevnitř univerzit a prosazování dogmat v mnoha oborech. Mnoho akademiků opustilo akademickou půdu, někteří i nedobrovolně. Šílené zaměření na gender, diverzitu a další „progresivní“ témata na úkor tradičních akademických hodnot a ufňukaní woke-babies [“progresivní“ jedinci přecitlivělí na všechno možné] udělali z mnoha univerzit dost nefunkční, dokonce spíše děsivá místa.

V rámci politiky a populární kultury se také rozmohla kultura zákazů [tedy vytlačování nepohodlných názorů a jejich nositelů ze sociálních nebo profesionálnách kruhů]. Hrdinkou [do jisté míry paradoxní] se stává J. K. Rowlingová, bránící zdravý rozum v souvislosti s genderem a pohlavím.

V poslední době se stále častěji ozývají hlasy proti takovým nesmyslům, které se asi nejvíce objevují v USA.

Poznámka: V Evropě se proti této šílené vlně progresivismu překvapivě ostře vyjádřil francouzský prezident E. Macron. Bohužel se tento mor v Evropě šíří také, zejména v tzv. měkkých vědách, kde často stačí se našprtat „správné“ názory bez vazby na logiku, matematiku a fyziku. A takto indoktrinovaní jedinci jsou pak často nejpřesvědčenějšími zastánci uhlíkové neutrality, a protože nejsou v praxi často jinak uplatnitelní, živí se hlavně kibicováním těch, kteří jim zajišťují největší díl tepla, elektřiny a potravin, ale kteří zase nemají tolik času a energie k oponenturám.

Inovace

Co se týče dobrých zpráv, spěch s vývojem vakcín proti covidu přinesl nejen několik inovativních výzkumů, ale ukázal, jak rychle může výzkum přejít od aplikací k nasazení. Zdá se, že to podnítilo ducha inovací, který hledá ve vědě a technice lepší řešení našich současných problémů. Kolem těchto záležitostí (pro nejrůznější aplikace včetně odolnosti proti změně klimatu) se točí spousta rizikového kapitálu a peněz od miliardářů, čemuž se dostalo povzbuzení zřejmě i díky vakcínám proti covidu-19.

Poznámka: J. Curry vakcíny přes všechny jejich nedostatky obhajuje, podobný postoj zastává i autor tohoto překladu.

Covid také podnítil vývoj nových (a levnějších!) online pracovních, jednacích a konferenčních platforem, které usnadňují práci a jednání na dálku a také uskutečnění konferencí. Práci na 6. zprávě IPCC (AR6) se podařilo dokončit, aniž by hordy vědců cestovaly po celém světě. Pro mnoho vědců je cestování spíše ztrátovou aktivitou, která jim snižuje produktivitu.

Poznámka: S tímto stanoviskem se asi mnoho vědců nemusí ztotožnit; pro mnohé je osobní jednání nenahraditelné, popř. třeba rádi cestují a navštěvují jiná vědecká pracoviště.

Substack

V posledních několika letech došlo k masivnímu poklesu sledovanosti mainstreamových médií, a to z dobrých důvodů. Ve Spojených státech již mainstreamová média nepředstírají objektivitu ani skutečné pátrání po objektivních skutečnostech.

Poznámka: Bohužel se výše uvedená poznámka týká i veřejnoprávních médií v Evropě, i když připouštím, že v menší míře. Ještě jsem neviděl v České televizi redaktora, který by podrobil důkladné věcné kritice názory nějakého zeleného politika nebo aktivisty, v naprosté většině jenom souhlasně kývají.

Zhruba před rokem byl spuštěn nový systém pro publikování, který se nazývá Substack. Substack přilákal na platformu několik seriózních novinářů a přidala se k němu spousta dalších z mnoha různých oborů. Jedním z klíčů k úspěchu je, že Substack přišel na to, jak si jeho novináři mohou skutečně slušně vydělat na živobytí [aniž by museli naplňovat ideologické zaměření média, které je živí].

Klima

Před několika týdny si J. Curry všimla tohoto citátu: „Klimatická změna“ je jen mentální tetování – fráze, kterou vyvoláváme s nádechem vědecké sofistikovanosti, abychom si dodali jakýsi pocit znalosti o nepoznaném.

Tento výrok v podstatě vystihuje celou věc. Klimatická „věda“ se [v prezentované verzi] stala nudnou, většinou se pohybuje po povrchu věci. I kdybychom předpokládali, že tato část vědy je „vyřešena“ (“settled“), politická diskuse ohledně těchto otázek je ještě nudnější [a jednostrannou] – politici nabízejí v podstatě neproveditelná řešení, která nás v případě „úspěšné“ (dokonané) realizace dost pravděpodobně přivede do horší situace, než kdybychom nedělali nic. Např. nebudeme mít dostatek elektřiny a paliva na vytápění v zimě.

Závěrečná poznámka:

Chtěl bych zdůraznit výrok „Chystáme technologickou revoluci za pomoci technologií, které ještě nemáme“, který v souvislosti s prosazovanou uhlíkovou neutralitou nedávno pronesl Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti. Zda je toto „zelené“ směřování, pro které zatím nemáme adekvátní technologie v prakticky použitelném měřítku, správné, ukáže budoucnost, ale i vzhledem k výšu uvedenému existuje spousta důvodů k pochybnostem. Jenom doufejme, že to nebude budoucnost ve stylu Rudých Khmérů, kteří kdysi skutečně dokázali razantně snížit uhlíkové emise Kambodže, v roce 1979 téměř až do stádia uhlíkové neutrality.