Profesor Jaroslav Petr seznamuje čtenáře se studií amerických a izraelských neurobiologů, kteří zjistili, že i když je pacient informován, že je léčen placebem, reaguje úlevou při migrenózních bolestech hlavy. Větší terapeutický vliv mělo podle očekávání analgetikum, tedy látka s doloženým farmakologickým účinkem, a druhé v pořadí co do účinku bylo placebo, o kterém pacienti nevěděli, že jde o placebo. Nejmenší, ale přece nezanedbatelný příznivý vliv mělo placebo, o kterém pacienti věděli, že jde o placebo.

Autoři studie pátrali po tom, jak může placebo působit na mozek. Při vyšetření magnetickou rezonancí našli, že placebo zvýší aktivitu nucleus accumbens a některých oblastí mozkové kůry, které jsou součástí okruhu odměny. Tyto oblasti zprostředkují prožívání něčeho příjemného a mohou ukládat informace do paměti.

Dosud nejlepším výkladem účinku placeba poskytuje dílo I.P. Pavlova, i když Pavlov sám s placebem jako takovým nepracoval. V jeho pokusech dostávali psi potravu po tom, co zazvonil zvonek nebo se rozsvítilo zelené světlo. Po několika opakováních docházelo u psů k vylučování žaludeční šťávy nebo i slin už po zazvonění nebo rozsvícené světla. Sekrece slin nebo žaludeční šťávy po podání potravy je vrozená, není ničím podmíněna. Aby došlo k sekreci po rozsvícení světla nebo zazvonění, je třeba splnit podmínku, že tento podnět byl v minulosti spojován s podáním potravy. Podle toho rozlišoval Pavlov podmíněné a nepodmíněné reflexy a nepodmíněné (potrava) a podmíněné podněty.

Placebo je tedy podmíněným podnětem, který vyvolá u většiny lidí totéž, co je život naučil: že tableta vede k úlevě. Dopouštím se teď něčeho, za co dával Pavlov svým spolupracovníkům pokuty. Nesměli interpretovat výsledky pokusů termíny, které patří do psychologie, která se zabývá popisem subjektivního prožívání. Nerad slyšel vysvětlení, že se pes naučil, že po zvonku přijde potrava a očekává ji. Jiným takovým "zakázaným" termínem bylo asociace. Např. že zelené světlo je asociováno s chlebem, červené s masem. Svět asociací člověka je neobyčejně rozsáhlý a do značné míry interindividuálně rozdílný, závislý na zkušenostech uložených do paměti. Psychika pracuje s nespočetnými řetězci asociaci, které mají model v podmíněných spojích. Jestliže zazvonění opakovaně předchází ukázání obrazu kružnice, vyvolá kružnice sekreci slin sama i bez zazvonění.

Jinou možnost vysvětlení účinku placeba poskytuje psychoanalýza. Pro ni je každý lék a také placebo fetišem, který v podvědomí pacienta nahrazuje lékaře, který ho předepsal. Podle jeho účinku lze soudit, jak velkou má pacient v lékaře důvěru. Jestliže je lékař pacientovi nesympatický a nedůvěřuje mu, lze očekávat, že lék nebo placebo bude mít nežádoucí účinky, pacientovi bude na zvracení, bude mít bušení srdce a pod. Jde o nocebo. Jesltiže placebo znamená "budu se líbit", je nocebo odvozeno od nocere , škoditi.

Pavlovova neurofyziologie velmi dobře vysvětluje dočasný účinek placeba u onemocnění, která se nevyléčí rychle. Placebo může rychle pomoci při bolestech při vředové nemoci žaludku nebo při pálení žáhy. Po několika dnech však přestane působit. Pes také přestane slinit, jestliže prezentace podmíněného podnětu není opakovaně provázena podáním potravy, když podmíněný reflex není posilován. Podmíněný reflex vyhasne.

Zkušenosti s placebem ukazují, že o jeho účinku rozhoduje mozek i bez účasti vědomí člověka. Lékař nebo třeba i klinický farmakolog dobře ví, že analgetikum může začít farmakologicky působit až po 15 – 20 minutách, kdy se rozpustí, je vstřebáno a krevním oběhem se dostane do mozku. Přesto si nemůže zakázat, že zřetelnou úlevu pocítí už do 5 minut po požití léku. Něco podobného platí o účinku placeba, kde je pacient informován, že jde o placebo.

Placebo je jedním ze znaků, se kterými pracuje psychika člověka. Je něčím, co odkazuje k něčemu jinému – k léku a k naší zkušenosti s léčením. Nejdůležitějším systémem znaků je jazyk, kde slovo zastupuje to, co označuje. Slovo je však jedním článkem v rozsáhlé struktuře znaků, která se řídí zákonitostmi gramatiky a stylistiky.

Rodíme se jako nemluvňata a mluvit se musíme naučit. Spojení mezi slovem kniha a knihou, která leží přede mnou, má charakter podmíněného spojení jako při podmíněném reflexu. Co je odměnou za to, že jsem se naučil mluvit, čím je učení se mluvit posilováno? Je to porozumění druhého člověka, jásot a úsměvy rodičů, když dítě vysloví "máma". Lidská řeč slouží komunikaci, která zajišťuje fungování společnosti.

Jazyk je architektem lidského mozku. Za dobu, než se lidstvo naučilo mluvit, zvětšil se třikrát. Slova se doslova vtělují do mozku. Mozek člověka, který kromě své mateřštiny umí ještě jeden nebo více jazyků, vypadá úplně jinak než mozek člověka, který zná jen svou mateřštinu. Podobně jsou vtěleny naše zkušenosti s péčí o nás, když jsme byli nemocní.

Komunikaci slouží také gesta, dopravní značky a obrazy. Co umělec nevyjádří slovy, může vyjádřit obrazem nebo melodií. Obraz není jen barva na plátně, odkazuje k tomu, co je nakresleno nebo namalováno.

Žijeme stále více ve světě znaků a do pozadí ustupuje to, co označují. Internet a sociální sítě stále více nahrazují přirozený svět, ve kterém se lidé setkávají. Virtuální svět je svět placeba.

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora