VĚDA: Popírači solárního oteplování
Protože jsem už v roce 1997 psal na toto téma bakalářskou práci ("vliv solárních a klimatických cyklů na dějiny civilizace") a protože o tom teď píšu knížku, těšil jsem se, že si budu moci podiskutovat s kolegy, kteří také vědí, co je třeba Subboreál nebo Suessův cyklus.
Ukázalo se však, že diskuse nebude. Evropská komise, která akci financovala (z vašich daní), vše pojala jako bohoslužby oficiálního zeleného náboženství EU (kdo řekl, že EU je sekulární stát?). Pečlivě vybrala účastníky tak, aby mezi nimi byli nebyli žádní kacíři (já se tam dostal jen nedopatřením, neřekl jsem totiž předem, že jsem klimaskeptik). Hned v úvodu jsme byli varováni, abychom víru svatou nezpochybňovali."Změny klimatu existují a lidé k nim významně přispívají, přestaňte o tom debatovat!"
Na můj dotaz, zda to není špatně, když je diskuse umlčována a skeptičtí vědci zastrašováni, mi bylo odpovězeno jakousi parafrází Bible "Říká blázen v srdci svém: Není Boha." (Žalm 53). Klimaskeptici jsou prý blázni a s blázny soudný člověk nediskutuje.
Já se ale ptám. Jak může někdo vědět, zda klimaskeptici mají bláznivé názory, když si je ani nevyslechl? Jejich škoda. Mohli by se konečně poučit, jak je to vlastně s tím globálním oteplováním.
1) Jak vysvětlit enormní nárůst hladiny oxidu uhličitého za posledních sto let?
CO2 z 280 ppm stoupl na 370 ppm, což je nejvíce za poslední tisíce let. Co je příčinou? Příčinou je Slunce. Sluneční aktivita ve 20. století (zejména v jeho první půli) stoupla na historicky zcela výjimečnou úroveň (viz Usoskin 2003). Zvýšená sluneční činnost způsobuje větší vypařování oceánů. Voda se přeměňuje do plynného skupenství. Tudíž je i více oxidu uhličitého v atmosféře. Lidé mají na nárůstu CO2 zanedbatelný vliv. Jak by také ne, když se ročně lidé na emisích CO2 podílejí jen 3% ročně. Zbývajících 96% pochází z přírodních zdrojů. I kdybychom naše emise snížili na polovinu, CO2 tím ovlivníme jen z 1,5%.
2) Proč sluneční aktivita stoupá právě nyní?
Protože právě skončila malá doba ledová (cca 1400-1800 n.l.). Vynořujeme se z nenormálně chladného období a vracíme se k teplejšímu normálu. Málokdo z laiků ví, že takové malé doby ledové se opakují pravidelně každých cca 2400 let. Říká se tomu "halštatský cyklus" (Hallstattzeit cycle). Předchozí malá doba ledová byla v době Homéra (tzv. homérské minimum). Další malá doba ledová by měla přijít někdy ve staletích kolem 4000 n.l.
3) Čeká nás ve 21. století globální oteplování?
Budou díky tání ledovců hladiny stoupat až k nové Potopě světa, jak věštil Al Gore? Těžko. V první půli 21. století nás naopak čeká několik desítek let ochlazení. Takovéto ochlazení přichází v kvazicyklu o délce cca 180 roků. Říká se tomu Suessův cyklus a jeho příčinou je cyklus kolísání sluneční aktivity. Minulé minimum Suessova cyklu bylo kolem roku 1800 (Daltonovo minimum), předchozí bylo cca 1650 (Maunderovo minimum) a ještě před tím cca 1500 n.l. (Spoereovo minimum).
4) Odpovídá dnes vývoj teplot vývoji sluneční aktivity?
a. O tom, že v minulosti pozemské teploty byly řízeny Sluncem, nikdo nepochybuje. IPCC ale tvrdí, že v posledních 30 letech už to najednou neplatí. Činnost Slunce prý už nyní neodpovídá vývoji teplot. Je tomu ale opravdu tak? Porovnejme vývoj teplot od roku 1970 do roku 2009 s tzv. Schwabeho 11letým cyklem slunečních skvrn. Schwabeho cykly mají pořadová čísla (tzv. Wolfova čísla) – číslují se od počátku souvislých pozorování v 18. století.
b. 20. cyklus (1964-1976) – sluneční aktivita nízká – teploty nízké
c. 21. cyklus (1976-1986) – sluneční aktivita začala stoupat – v polovině 70. let začalo globální oteplování
d. 22. cyklus (1986-1996) – sluneční aktivita zůstává vysoká – oteplování pokračuje
e. 23. cyklus (1996-2009) – sluneční aktivita poklesla – oteplování se zastavilo
f. 24. cyklus – sluneční aktivita výrazně poklesla – začalo se ochlazovat
5) Proč solární aktivita kolísá?
Pozemské změny klimatu odjakživa mělo a má na svědomí Slunce. Proč jeho aktivita vůbec kolísá? Nejpravděpodobnější příčinou jsou tzv. inerciální pohyby Slunce. Planety se o Slunce "přetahují" silou své gravitace a vychylují ho z těžiště sluneční soustavy. Slunce tedy nestojí v centru systému, ale opisuje kolem něj spletité křivky. Zmíněná gravitační pnutí nejspíše mají i vliv na intenzitu termonukleárních reakcí. Největší vliv má gravitace Jupitera, což je největší planeta našeho systému – má větší hmotnost než všechny ostatní planety dohromady. Nebude asi náhoda, že 11letý cyklus slunečních skvrn je stejně dlouhý jako jeden oběh Jupitera kolem Slunce. Inerciálními pohyby Slunce se zabýval například proslulý klimatolog Rhodes Fairbridge. Nebo nedávno česká astronomka Ivanka Charvátová.
(Graf viz: I.G. Usoskin, S. Solanki, M. Schuessler, K. Mursula, K. Alanko, A millennium scale sunspot number reconstruction: Evidence for an unusually active sun since the 1940's, Phys. Rev. Lett., 91(21), 211101, 2003.)
Proč se tato fakta nesmí říkat nahlas? Proč mlčí média? Proč je politicky nekorektní říci, že jedna a jedna jsou dvě? Vědecká komunita je chováním OSN, IPCC a EU znepokojena. V roce 2007 proti tmářství IPCC protestoval sám president světové asociace vědců Dr. Antonio Zichichi v otevřeném dopise generálnímu tajemníkovi OSN Ban-Ki-Moonovi.
Není to totiž poprvé, kdy se astronomie stává bitevním polem mezi vědou a náboženstvím. Giordano Bruno byl upálen, protože církev chtěla utajit, že Slunce je středem planetární soustavy. Dnes jsou vědci pronásledováni ze stejného důvodu. Zelené náboženství znovu popírá vliv a význam Slunce. Je to neuvěřitelné, ale podle popíračů prý Slunce nemá na pozemské teploty vliv (dle IPCC AR4 2007 činí vliv Slunce jen 0,1%).
Popírači moc dobře vědí, že jejich tvrzení nejsou vědecky podložená. Proto už na svém prvním církevním koncilu v Rio de Janeiru 1992 (Summit Země) přijali zásadu (tzv. princip předběžné opatrnosti), že nemáme vědě naslouchat a nemáme čekat na vědecké důkazy.
Opravdu chceme takovou budoucnost? Zachraňme prosím vědu. Vděčíme jí za splnění odvěkých snů lidstva. To věda nás vynesla do vesmíru. Ne politické komise jako IPCC.
Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce
