Globalizace je prostě fakt, který nám nezbývá než vzít na vědomí. Vzdálenosti se zkrátily a cestovat na druhý konec světa nebo na dříve odlehlá místa není problém. Supermarkety se množí a všude se setkáte s podobnými jogurty, coca-colou nebo pracími prášky. Internet a sociální sítě opřádají planetu do svých tenat. Začala však už dávno před lety.

No dobře, ale co to má společného s biosférou? Kupodivu hodně. Například ve Francii se potýkají s invazí sršní čínských (Vespa velutina), které se sem dostaly patrně se zásilkou keramiky okolo roku 2004. Jedná se o druh trochu menší a tmavší, než je naše sršeň. Ty vnikají do včelích úlů včel mnohem častěji. V Číně a Japonsku, odkud tato sršeň pochází, se včely umí bránit tak, že včelí dělnice doslova obalí sršní průzkumnici a zahubí ji kombinací vysoké teploty a vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Toho však evropské populace včel schopné nejsou, sršeň pouze zaženou, ale nezabijí. Díky tomu se sršni o úlu od průzkumnic dozví a nájezdná sršní letka se může brzy ke včelám vrátit. A to ve větším počtu.

V několika státech USA se v posledním období značně zvýšil počet případů Západonilské horečky. V Texasu bylo v průběhu letošního léta zaznamenáno již více než 1000 infekcí a 40 úmrtí. Úřady varují, že narůstající trend může pokračovat až do příchodu mrazů. Tato původně africká viróza postihující centrální nervový systém se v USA usadila prostřednictvím migrujících ptáků či dovezených komárů v roce 1999 a ve státě Texas se vyskytuje jen od roku 2002. Letošní počet případů je přitom nejvyšší za celou historii. To platí i o některých dalších státech USA, např. Oklahomě. Na celém území USA bylo zatím letos hlášeno následkem infekce virem Západonilské horečky celkem 65 úmrtí. V České republice se objevila už v roce 1997 kvůli turismu.

Jak se lidé díky dostupnější zdravotní péči přemnožují, jejich sídla expandují i do oblastí ještě donedávna vyhrazených jen divoké zvěři. Divoká a hospodářská zvířata se dostávají do kontaktu a předávají si nemoci. Tak se rozšířila i virová horečka nipah v Malajsii. Rezervoárem viru jsou kolonie kaloňů, ze kterých virus přechází na domácí prasata a kočky a od nich se nakazí lidi. Lidé cestují jako nikdy v historii, a tak letecky převést infekci typu eboly do Evropy nebo USA není problém. Čas od času se společnost děsí invazních chorob jako SARS, prasečí či ptačí chřipka.

Ale jsou i méně dramatické efekty. Dodnes bojujeme s invazní rostlinou Bolševník velkolepý. V Česku pravděpodobně nechal vysadit první bolševníky kníže Metternich, první záznam o jejich pěstování v parku zámku Kynžvart pochází z roku 1862 (vysazen byl ale patrně mnohem dříve, car Alexandr I. měl darovat semena bolševníku Metternichovi během Vídeňského kongresu, který probíhal v roce 1815). První zplanělé jedince v okolí objevili v roce 1877. Obdobně vodní toky v subtropech ohrožuje a dusí vodní hyacint, který si jako půvabnou rostlinu vozili lidé z Brazílie. Populaci původních raků v severních Čechách decimuje rak pruhovaný, který se k nám dostal z Ameriky. Vzhledem ke své nenáročnosti na prostředí převažuje nad ostatními druhy. Kromě toho přenáší račí mor, který je pro původní raky smrtelný. V lese můžete potkat mývala, psíka mývalovitého či norka a v současné době na Zlínsku bojují s africkým morem prasat. Naše alergiky čím dál víc trápí invazní ambrózie. Z celkového počtu 1454 nepůvodních druhů rostlin a 595 druhů nepůvodních druhů živočichů vyskytujících se na území České republiky je za invazní považováno 61 druhů rostlin a 113 druhů živočichů. Už i EU si je vědoma tohoto problému, a tak vyhlásila klatbu na invazní druhy.

Je tedy globalizace zlem? To je příliš lidská otázka. Je prostě stadiem vývoje druhu, který se na této planetě poněkud přemnožil. A jako prakticky všechny fenomény má své kladné i záporné stránky. Ale trváte-li na lidských otázkách – tak příroda to sleduje a až toho bude příliš, tak zasáhne. Jestli to bude nějaká agresivní choroba, civilizační degenerace, rozšíření alergie nebo něco, co si dnes nedovedeme představit, to nechme na ni. Dá to zase do pořádku, obnoví rovnováhu a možná zase bude fandit jinému živočišnému druhu jako hlavnímu predátoru.