Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Levná a jednoduchá řešení jsou nežádoucí

Že žijeme v globalizovaném světě- ok. Ale že zde není žádná politická vůle ani snad předstírat ekologické myšlení (btw.dokonce i strana Zelených už rezignovala a zabývá se raději genderovými tématy a jinými pohlavími, než ekologií). Systém nemá rád jednoduchá a levná řešení, mezi která jasně patří podpora lokálního pěstování a výroby. Kdo ekologicky obhájí dovoz běžných druhů zeleniny a ovoce z druhého konce Evropy? V Británii, kde to znám, je těžké koupit ryby z místních vod: vévodí dovoz z Řecka. Je zbytečné dodávat, jak asi čerstvé ty ryby jsou. Nejsem kdovíjaký ekolog, ale vidím i dopady na zdraví i na naši peněženku. Tak můžu pokračovat, jak globalizace vytlačuje přirozené, zdravé, levné a čerstvé elementy z našeho života, a nahrazuje je regulacemi a tím, co vyhovuje Big Businessu. To, co popisuje článek, jsou důsledky.

Z větší části je to blábol.

Přenášení zvířecích nemocí na člověka není žádný produkt globalizace, to je jev běžný už od doby, kdy člověk začal domestikovat zvířata, tedy od počátku neolitu, nějakých deset tisíc let tomu nazad, o morových epidemiích, které do Evropy přišly spolu s invazí mongolů nemluvě. Totéž platí o invazních druzích. Tichomořské ostrovy, by mohly vyprávět, a to počínaje prvním lidskými migračními vlnami, osídlující tichomoří z Asie až po Jamese Cooka.

Rovněž doporučuji autorovi, aby si zjistil, jak extenzivně byla v Evropě obhospodařována dostupná půda, třeba před takovými 200 lety. Lidí bylo mnohem méně a přesto byly oblasti, které dnes lidé považují za divočinu obdělávány, jinak by hrozil hlad. Moderní zemědělské postupy dostupné díky průmyslové revoluci a globalizaci a využívání uhlovodíkových paliv, umožnily výrazně zefektivnit zemědělství a velká území opětovně zalesnit. Nejvíc trpí příroda tam, kde člověk používá středověké zemědělské postupy - což je pro zelené vylízance tradiční a přírodě blízké.

Co je to přelidnění? Snad si autor uvědomuje, že to co hlásal malthus nebo římský klub jsou dávno vyvrácené nesmysly. Naopak, skuteční odborníci tvrdí, že při důsledném využíván současných technologií by byla Země schopna uživit klidně i 30 miliard lidí.

Příroda nic nesleduje, příroda je slepá a činnost člověka ji vlastně vůbec nezajímá. Jestli se změní, tak se člověk, hlavně díky své technice, přizpůsobí, jako už mnohokrát v minulosti.

Re: Z větší části je to blábol?

Pane Machu můžete jmenovat nějakého "skutečného odborníka" co tvrdí. že: ......."využíván současných technologií by byla Země schopna uživit klidně i 30 miliard lidí"...

Podle mě nejspíše plácáte už proto, že neuvádíte jek dlouho může planeta tolik lidí uživit a na jaké míře spotřeby. Věc úživnosti planety má navíc podstatné limity na které současné poznání nestačí. Alespon některé uvedu:

1. Jde o nedostatek fosforu: .... http://www.cts.cuni.cz/soubory/Media/Storch_Hlad_p...

2. Fotosyntéza neroste s růstem koncentrace CO2 ..... http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-tricet-let-d...

3. Klesá rozloha i bonita půdy a dostupnost vody pro závlahy: .... http://byznys.lidovky.cz/v-cesku-raketovou-rychlos... ..... http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=5403

Jiný hlavní predátor?

Vcelku souhlas s autorem ale ten se vyhnul některým podstatným údajům. Předně nekvantifikoval vývoj biodivezzity ale zaměřil se jen na invazní druhy. Přitom biodiverzita klesá tempem 1000 až 10000x větším jak před antropocénem. Viz B.Moldan "Podmaněná planeta".

https://www.kosmas.cz/knihy/206959/podmanena-plane.../

Pokles biodiverzity je přitom dán používáním herbicidů a pesticidů k zvýšení selektivní zemědělské úživnosti. Přeměna lesů a pralesů na plantáže v místech nejvyšší druhové rozmanitosti je jedním z nejradikálnějších vlivů. Viz zelená poušt:

https://www.youtube.com/watch?v=god62gLOx_4

Faktem který ale autor zcela pominul je pokles biodiverzity v důsledku globální změny klimatu. Boreální lesy se přesouvají směrem k severu ale protože stromy mají životní cyklus až několik set let nemohou obstát před posunem klimatu o několik stupnů během jednoho století. Tím se rozvrací místní biosféra s důsledkem poklesu rozmanitosti přičem invazní druhy vnímáme snadno kdežto ty mizející pomíjíme a o ty zejména jde. Člověk totiž přitom není ledasjakým predátorem a zdaleka neplatí, že v přírodě takový kdy kraloval. Vykazuje totiž expanzivitu a sílu odvozenou nikoliv od predace ale od schopnossti využívat doposud přírodou nevyužitelné surovinové a zejména fosilní s zdroje. 6ádný organismus v historii planety totiž doposud nedokázal ve svůj prospěch využívat potenciál spalné energie čistého uhlíku. Člověk to dokáže sice jen nepřímým metabolismem ale zato extrémě účině a jak to vypadá tak nakonec i ke své škodě v důsledcích které GW nemilosrdně přinásí. Žádný jiný hlavní predátor v celé historii planety takovouto roli co vím nesehrál.