16.6.2024 | Svátek má Zbyněk


VĚDA: Každý člověk včetně Greenpeace

9.3.2010

Všichni sníme denně miliardy genů – a žijeme

Nátlaková lobbistická organizace Greenpeace už zase manipuluje veřejným míněním. Tvrdí totiž, že nová geneticky modifikovaná (GM) odrůda brambory Amflora je nebezpečná pro životní prostředí a zdraví lidí a že gen vložený do této brambory může lidem způsobovat reistenci na některá antibiotika.

Je to ovšem lež jako věž zneužívající neinformovanost laického spotřebitele. A že ten tedy neinformovaný je. Když se před lety prováděl v zemích, které jsou symbolem vyspělého světa a inteligence, tedy v EU, průzkum zjišťtující základní znalosti lidí o geneticky modifikovaných organismech (GMO), drtivá většina z nich nevěděla, že každé jídlo obsahuje geny. Lidí sice asi vědí, že jsou v jídle cukry nebo tuky, případně znají látky jako cholesterol nebo antioxidanty, ale o genech v potravě nemají ani potuchy. Jenže geny jsou součástí všeho, jsou v bakteriích přítomných ve vzduchu, vodě, zemi, a tedy i v jídle. A denně jich zkonzumuje každý člověk (těch genů) minimálně deset miliard. Přesto je gen výrazem pro něco, co jakoby do potravy nepatří. Jenže geny tam jsou, například jako součást půdních bakterií. Málokdo tak zřejmě také ví, že oficiální tuzemská hygienická norma připouští množství deseti milionů půdních bakterií v jednom gramu stravy. Zhruba deset procent z nich přitom tvoří bakterie, které obsahují gen vložený do GM brambory Amflora.

Její využití pro technické i krmné účely minulý týden povolila Evropská komise, což nastartovalo Greenpeace k agresivní protikampani. Podle vědecké poradkyně Greenpeace ČR Magdalény Klimovičové je povolení produkce brambory Amflora „šokující“, neboť představuje riziko pro životní prostředí a zdraví. Přestože tuto odrůdu schválil pro produkci i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jeho rozhodnutí jsou podle Greenpeace zaujatá. „EFSA v případě GM bramboru ignorovala závažná zdravotní a environmentální rizika. U odrůdy Amflora jsou totiž využity selekční markery, které mohou vést k rezistenci na antibiotika neomycin a kanamycin,“ tvrdí Greenpeace. Organizace proto vyzvala jednotlivé členské státy EU, aby produkci GM brambory Amflora zakázaly.

Jaká je ale skutečnost?

Vložením genu produkuje brambora Amflora velmi vhodný škrob pro využití zejména v textilním a papírenském průmyslu a podstatně tak zvyšuje konkurenceschopnost těchto oborů. Odpad z brambory je pak dobrým krmivem pro hospodářská zvířata. Takže jaký že je to ten zlý vložený gen, po kterém podle Greenpeace zřejmě všichni dříve či později zemřeme? Nu, jde o gen, který je přítomen ve zhruba deseti procentech půdních bakterií. V jednom gramu ornice je přitom zhruba miliarda půdních bakterií, takže v zemi kolem brambor, tedy i těch ne-GM, jsou stovky miliard oněch „nebezpečných“ genů. Samozřejmě že se z půdy dostávají do potravního řetězce, a tedy i do našich těl. To je ale dobře a dokonce pro zdraví prospěšné, protože bakterie a jejich geny pro přežití v prostředí zamořeném těmito „zvířátky“ potřebujeme. A to i členové Greenpaece, neboť kdyby bakterie a geny stejně jako každý člověk nekonzumovali, tak by tu už nebyli.

Podstatné na antikampani Greenpeace nicméně je, že tvrdí, že vložený gen způsobuje necitlivost k antibiotiku kanamycinu. A dále tvrdí, že díky tomu může brambora Amflora předat tuto vlastnost (necitlivost k antibiotiku) „zlým“ bakteriím. Základní fór je ale v tom, že zatímco přechod genů z bakterie do bakterie je celkem běžný, přechod genů z rostliny do bakterií ještě nikdy nikdo nedokázal. A snažilo se o to hodně vědeckých kapacit. Na druhou stranu stačí normální selský rozum. Kdyby to totiž bylo možné, musely by být krávy každodenně konzumující miliardy podle Greenpeace nebezpečných genů odolné proti zmiňovanému antibiotiku jako kámen vůči máslu. Ale kupodivu – nejsou.

Jak již bylo řečeno, bezrizikovost brambor Amflora potvrdil dvakrát po sobě EFSA, nejvyšší vědecká autorita EU v oblasti bezpečnosti potravin čítající 40 významných odborníků z oboru. Stejný názor zveřejnilo v takzvané Bílé knize 64 tuzemských vědců v době předsedncitví ČR v EU. Co k tomu dodat?

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.

Autor je agrární analytik