Den Země se slaví od roku 1970 dne 22. dubna. Prvními organizátory byli Denis Hayes (graduovaný historik, který se však věnuje organizaci a právním aspektům v životním prostředí) a americký senátor Gaylord Nelson. Tedy žádní vědci z oboru geověd. Den Země je od začátku politickou akcí, o které postrádám dostatek konkrétních informací a jejich odborné zpracování. Falzifikace dat a vymýšlení neodborných scénářů patří k základům aktivit tohoto dne, který je slavnostním pro více než miliardu lidí. Den Země byl původně připraven jako akce pro desetileté cykly, ale záhy se mezidobí zkrátilo a už desítky let se slaví každoročně. Protože základním slovem lexikonu organizátorů je „katastrofa“, je zajímavé zjišťovat, kolikrát jsme přežili svůj zánik a zhoubu slabouninké slupky podporující život na naší tulácké Zemi. Vždyť starořecké planetes znamená tulák.

PŘEDPOVĚDI:

1. Civilizace skončí do 15 až 30 let

Harvardský profesor biologie dr. George Wald, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, prohlásil v roce 1970 těsně před oficiálním vyhlášením Dne Země, že „naše civilizace brzy skončí, pokud nebudou učiněny potřebné akce zaměřené proti problémům, kterým čelí lidstvo“. Wald byl významný oponent proti válce ve Vietnamu, letěl do Moskvy diskutovat o problémech životního prostředí a vyvinul i řadu dalších aktivit. Přes jeho agilnost v návrzích na řešení ať už skutečných nebo vymyšlených problémů životního prostředí naše civilizace stále existuje a není žádný důvod k jejímu kolapsu, i když současná křesťanská civilizace obtížně v detailních úkolech rozeznává mezi humanismem a zbabělým útěkem od zodpovědnosti pod rouškou různých kvazi-demokratických hesel.

2. 100 až 200 milionů lidí zemře hlady každý rok v příští dekádě

Stanfordský profesor dr. Paul Ehrlich prohlásil v roce 1970, že nám bezprostředně hrozí hromadné vyhladovění. Některé druhy prý mizí tempem nevídaným od dinosauřího vymírání. O dva roky dříve napsal knihu Populační bomba a v ní: „Boj o obživu všeho lidstva skončil. V 70. a 80. letech pojdou stovky milionů lidí nevyhnutelně hlady.“

Připomínám, že množství potravy na jednoho obyvatele planety neustále stoupalo a dodnes roste, přestože zároveň roste počet obyvatel. Ještě před rokem v létě 2015 Ehrlich tvrdil, že šesté hromadné vymírání již nastalo. Ehrlich nebere na zřetel ani statistiky, ani obyčejné lidské cítění. Jako samozřejmost vezměme fakt, že jeho předpovědi nemají vůbec žádnou platnost a že prostě lže. Zato dostává různé medaile a ocenění, a to i ze slavných univerzit. Nikdo z jeho vychvalovačů nepředpokládá, že se zeptáme: odkud nás kontaktujete, když podle vašich „teorií“ jsme měli na Zemi vyhynout?

3. Demografové se obávají, že hladovění zachvátí celou naši planetu do 30 let

Demografové společně s valnou většinou specialistů na životní prostředí (učeně: spolu s environmentalisty) věří a píší knihy již ode Dne Země v roce 1970, že nás Země neuživí. Peter Gunter, profesor Texaské státní university, tehdy napsal, že v roce 1975 zachvátí hladomory Indii a v roce 2000 se rozšíří oblasti smrtícího hladovění po celé Indii, v Pákistánu, Číně, Blízkém východu a v Africe. Výjimkou měla být Severní Amerika, západní Evropa a Austrálie.

4. Obyvatelé měst budou muset do deseti let nosit plynové masky

Toto byl hojně citovaný titulek z žurnálu Life. Dnes, po 50 letech, nám nepřipadá tato věta výstižná pro poměry v atmosféře velkoměst kromě několika případů rozvojových zemí. Tam se jedná o absenci demokracie, takže běžní obyvatelé nemají možnost vyvinout tlak na znečišťovatele.

5. Katastrofické ochlazení

Znečištěná atmosféra bude zábranou snižující průnik slunečního záření. Tím se bude ochlazovat a ekolog z Kalifornské univerzity Keneth Watt prohlásil, že se ochladí o 4 stupně Celsia už v roce 1990 a v roce 2000 že to bude 11 stupňů, tedy poměry doby ledové. Později přidal důsledky nahromadění dusíku. Tím dojde k jeho odfiltrování z naší atmosféry a půdy souší-kontinentů budou bez vegetace. To vše se dělo ještě před opačným prohlášením IPCC o globálním oteplování způsobeném lidmi, tedy především vysokým vypouštěním oxidu uhličitého lidmi do atmosféry. Vedení IPCC ocenilo náhlou změnu v rezolucích vedení Dne Země a za odměnu slaví každý rok 22. dubna uvedený svátek.

6. Úhyn většiny druhů

Všechny změny vedou k úhynu většiny druhů živých organismů. Tak to alespoň prezentoval dr. Dillon Ripley, sekretář Smithsonského institutu v podání Gaylorda Nelsona, profesionála v mnoha politických oborech, ale absolutního ignoranta ve vědách o živé přírodě. Přitom tento ničím nepodložený výrok má zatím největší popularitu.

Den Země v roce 1990 už nezveličoval různé katastrofy, ale podržel si atmosféru zakládajícího roku 1970. Tento rys v podstatě přetrvává, i když současní účastníci oslav se chovají mnohem víc realisticky a za součást Dne považují čištění přírody od odpadů, popularizaci oborů působících na ochranu životního prostředí a tak podobně. Přesto považuju za úspěch, že jsme nenaplnili předpovědi zakladatelů tohoto zvláštního svátku.