V pátek uplynulo osmdesát let od okamžiku, kdy v takzvaném milíři na pozemku fotbalového stadionu Stagg Field Chicagské univerzity nastala první štěpná řetězová reakce. Nastal atomový věk. Pokus se odehrál samozřejmě za války, v naprostém utajení. Řídil ho italský fyzik Enrico Fermi, který odešel do Ameriky z fašistické vlasti. Samotný reaktor vypadal podle jeho slov jako „milíř to černých cihel a dřevěných trámů‟. Všechno to vážilo dohromady nějakých čtyři sta tun. Sestavoval to – čteme v dobovém svědectví – neproškolený personál. Převážně to byli hráči fotbalového týmu, podotýkám hráči amerického fotbalu, což je rvačka každého proti každému, a náklad odnosili jaksi v rámci tréningu. Výkon prvního reaktoru světa byl dvě stě wattů.

Zajímavé, kupodivu skoro zapomenuté výročí. Není divu, že je zapomenuté. Jen si to představte: atomový milíř na úrovni hokusu pokusu na fotbalovém stadiónu v roce 1942, žárovku rozsvítila atomová energie v roce 1951 v americkém státě Idaho, první skutečná jaderná elektrárna s výkonem pěti megawatt zahájila v sovětském Odninsku v roce 1954 a pak už to šlo ráz na ráz. V Československu se začala elektrárna stavět v Jaslovských Bohunicích v roce 1958, tedy pouhých šestnáct let od chvíle, kdy na stadiónu Stagg Field supěli pod nákladem grafitových kostek hráči amerického fotbalu, supěli a jistě že taky nadávali na trenérovu nesnesitelnou a zbytečnou buzeraci.

Dnes, když se situace jaká je, bychom zbytečně bědovali nad útlumem, který nastal v sedmdesátých létech a trvá v podstatě dodnes. Osobně si myslím, že ho silně živila uhelná a ropná loby, která samozřejmě nemohla mít pro tento čistý a dlouhodobě nejlevnější způsob výroby elektrické energie pochopení. Teď už snad tají ledy a otvírají se oči. Jenom ty lhůty zůstávají šílené, a jsou součástí argumentů pochybovačů. Že to bude trvat dlouho, říkají. Proč to má trvat dlouho?

Když to mohlo před osmdesáti lety jít rychle, jako když hrom bije? Od laboratorního pokusu ke komerčnímu využití za patnáct let v době, kdy počítače dosahovaly zlomku toho, co máme všichni zamontované v našich mobilech? Počítačový výkon byl slabý, zato silná byla vůle. A taky nutnost.

V tom to je, vůle a nutnost spolu úzce souvisí. A kdo dnes nevidí, že je nutné jadernou energetiku pořádně nastartovat, tak ten je opravdu hodně a beznadějně slepý. A leccos dalšího k tomu.