21.10.2019 | Svátek má Brigita


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (105)

2.10.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Historie českých zemí a Irska jsou si v mnohém podobné. Letos si připomínáme sté výročí vzniku novodobého samostatného státu v roce 1918, Irové se o něco podobného pokusili v roce 1916. Nešlo to hned, avšak v prosinci 1922 byl irský ostrov rozdělen na Severní Irsko a Irský svobodný stát. Avšak úplnou nezávislost na Spojeném království získalo Irsko až v roce 1937. Dnes patří mezi vyspělé země a irská cesta k samostatnosti trvala značně déle než naše a byla navíc poznamenána značnými oběťmi na lidských životech. Nicméně jisté podobnosti zde jsou. Již v prosinci roku 1893 vystoupil v parlamentní rozpravě Říšské rady poslanec za stranu mladočeskou doktor Eduard Grégr (1827-1907) a řekl mimo jiné tuto větu: „Ano pánové, Čechy jsou Irskem Rakouska.“

105 Znamenití 2

Připomínku jednoho irského vlastence a lékaře nalezneme v blízkosti kaple sv. Pavla na Brodwayi. Je zde jeden z nejstarších obelisků v New Yorku a místní občané i četní turisté pravděpodobně netuší, že se týká života muže, jehož život je spojen také s pražskou medicínou. Text na tomto památníku zní ve volném překladu takto:

William James MacNeven, M. D. (medicinae doctor) narozen 21. března 1763 v Irsku, zemřel v New Yorku 12. července 1841). Ten, kdo kvůli své rodné zemi obětoval jasné vyhlídky svého mládí a strávil roky v chudobě a v exilu až v Americe našel zemi, kterou miloval stejně procítěně, jako miloval zemi svého narození. Službě této zemi, která ho přijala jako svého syna, věnoval své vysoké vědecké znalosti a dovednosti, spojené s neutuchávajícím důvtipem.

MacNeven, syn irských rebelů a katolíků, jejichž dětem zakazovali Angličané vzdělání, ve svých 11 letech byl ještě s bratrem Hughem poslán v roce 1774 do Prahy za jejich strýcem. Strýc se jmenoval William Mac-Neven O´Kelly ab Aghrim (1713 - 1787).

Po dvaceti devíti letech, 4. července 1805, přistál tehdy již doktor MacNeven (1763-1841) v New Yorku. Proč a jak se dostal do Prahy a co se dělo mezi tím?

O jeho strýci, který se výrazně zapsal do historie českého lékařství, jsme již psali. Tak snad jen pro osvěžení:

105 Znamenití 3

Většina z nás zná dům č. 7 v pražské Palackého ulici. Bydlely zde rodiny Františka Palackého (1798-1876) a jeho zetě Františka Ladislava Riegera (1818-1903). Dodnes se tomuto objektu říká Mac Nevenův palác. Patřil totiž dávno předtím významnému pražskému lékaři, který v roce 1770 nechal tento dům přestavět znamenitým českým architektem a stavitelem italského původu Ignácem Janem Nepomukem Palliardim (1737-1824). Tím pražským lékařem byl profesor pražské lékařské fakulty William Mac-Neven O´Kelly ab Aghrim (1713 na zámku Ballynahown v Irsku - 1787 v Praze). William Mac-Neven se původně jmenoval William Mac-Nevin of Crannagh-Mac-Nevinn. Koncem 17. století vyvrcholilo pronásledování irských katolíků anglickou vládou. Dle tehdy přijatých zákonů byli většinou zbaveni občanských a politických práv a nesměli zastávat veřejné funkce. Tisíce irských rodin (zejména těch bohatších) prchaly mimo jiné také do Evropy. Rodina MacNevinů odvozovala svůj původ ze starobylého gaelského klanu, jehož existence je potvrzena minimálně mezi šestým a sedmým stoletím našeho letopočtu. Se svou rodinou uprchl z Irska i Hugo Mac-Nevin (1682-1751), který byl později heroldem a profesorem akademie ve Vídni. Jeho syn William, o němž se dá bez nadsázky říci, že byl potomkem keltských králů, začal lékařská studia v Paříži, avšak na pozvání svého bohatého prastrýce žijícího v Praze, přesídlil do Prahy a 20. března 1743 se nechal zapsat na pražskou lékařskou fakultu. V roce 1747 vychází tiskem Williamova dizertační práce a dne 11. června 1747 na lékařské fakultě promuje. Muselo jít o velmi schopného a bystrého muže. Dva roky poté, 15. listopadu 1949 je již jako dr. med. MacNeven přijat za člena akademického sboru pražské univerzity jako extraordinarius (mimořádný profesor) a o necelých pět let později byl jmenován profesorem řádným. Posléze jmenovala císařovna MacNevena 16. listopadu 1754 direktorem pražské lékařské fakulty s velmi rozsáhlými pravomocemi. A tak dalších třicet let, až do roku 1784 vedl pražská medicínská studia, která díky jemu získala značnou prestiž. Své odborné práce psal výhradně latinsky, němčina nebyla jeho silnou stránkou. Což nevadilo jeho privátním klientům – ve své soukromé lékařské praxi byl velmi vyhledávaným a úspěšným lékařem převážně šlechtických rodin. Ve sklepích univerzity založil první chemickou laboratoř. Právě on stál za opatřeními k vylepšení obecné zdravotní péče v českých zemích (Generální zdravotní řád pro Království české). Byl zastáncem povinného očkování. Mimo to byl také soudním lékařem Marie Terezie.

Díky péči svého strýce získal MacNeven v Praze středoškolské vzdělání, již v roce 1781 je zapsán v matrice lékařské fakulty pražské univerzity a medicínská studia posledních dvou let zakončil promocí na vídeňské Lékařské fakultě v roce 1783. Jeho medicínská studia byla nad jiné důkladná – odborná péče strýcova a jeho nevšední spolupráce s jeho vídeňským profesorem Pestelem (jehož byl oblíbeným studentem) přinesly své ovoce. Díky postavení svého strýce měl před sebou po návratu do Prahy velice slibnou kariéru.

105 Znamenití 4

Jenže Irové jsou jak známo tvrdohlaví. William se vrátil po skončení studií do Irska, zahájil slušnou lékařskou kariéru, avšak výrazně podporoval irské vlastenecké aktivity. A tak byl nakonec v roce 1798 za účast v povstání proti Angličanům uvězněn v Kilmainhamské věznici a poté ve skotské Fort George. V roce 1803 díky francouzským intervencím byl doktor MacNeven se několika svými druhy propuštěn. Ovšem museli slíbit, že se nikdy nevrátí do Irska.

Posléze se MacNeven pokusil o nemožné – odjel do Francie a připojil se jako lékař (kapitán chirurg) k irské brigádě Bonapartovy armády. Jednal dokonce i osobně s Napoleonem o jeho případné pomoci a podpoře irských vlastenců. Následně si uvědomil, že Napoleon používá existenci irské brigády pouze k formálnímu strašení Angličanů. A tak v roce 1805 emigroval znovu.

Předtím ještě několikrát navštívil Prahu i Vídeň.

Tentokrát emigroval do Spojených států. Přednášel na amerických univerzitách klinickou medicínu a chemii. V roce 1808 a v letech dalších byl několikrát jmenován profesorem. V roce 1810 se oženil a celý svůj další život podporoval irské emigranty.

105 Znamenití 5

Stal se velmi populární mezi americkou mládeží a také váženým kolegou amerických lékařů a chemiků. V roce 1820 vydal v New Yorku svou nejvýznamnější vědeckou práci s názvem „Výklad atomové teorie“, která byla současně otištěna ve francouzském „Annales de Chimie“. Od těch dob je pokládán za otce americké chemie.

O rok později vydal vysoce odbornou příručku anglického chemika Williama Thomase Brandla (1788-1866) jejíž hlavní pasáže doplnil zasvěcenými komentáři. Řadu let spolupracoval s redakcí časopisu „New York Medical and Philosophical Journal“. Výrazně se zasloužil o reorganizaci vysokoškolského lékařského studia v N ew Yorku a tím vlastně v celých Spojených státech. Měl na co navazovat a měl o čem učit. Lékařská studia pražská a vídeňská mu byla nesporně nejen oporou, ale i vodítkem.

Vždyť díky jeho strýci se výrazně zlepšila odborná úroveň pražské lékařské fakulty a zlepšily se i podmínky pro vědeckou práci profesorů. Například z oblasti chemie si právě doktor William MacNeven přinesl důležité informace, které využil v praxi při působení ve Spojených státech. Na pražské fakultě působil totiž první řádný profesor chemie a botaniky Josef Bohumír Mikan (1742- 1814), rodák z České Lípy, kterého Williamův strýc výrazně podporoval. Spolu s ním totiž zřídil první posluchačskou chemickou laboratoř a vybudovali i první pražskou botanickou zahradu. To, a podobné aktivity dalších lékařů bylo nesmírně inspirující. Strýc se ještě dočkal synovcovy promoci - zemřel 9. února 1787 v Praze.

Pro nás je zajímavé, že v životopise tohoto významného americko-irského vědce se píše, že středoškolská a lékařská studia absolvoval v Praze, za pomoci svého strýce, významného pražského lékaře.

105 Znamenití 6

Profesor William James MacNeven zemřel 12. července 1841 ve věku 78 let v domě svého právníka a švagra Thomase Addis Emmet juniora. Jeho jméno na náhrobním kamenu již staletími vybledlo. Avšak nevybledly česko-irské vztahy. Ba naopak. V letech 1997-1998 se konala v Praze a v Dublinu výstava o studiích irských studentů na Univerzitě Karlově. Doktor MacNeven zde nebyl po právu opomenut.

Příště: MUDr. Franz Julius Grüner



KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo
KRUTÁ REALITA: První měsíce po porodu byly peklo

Měli jste možnost si přečíst o mém porodu a o pobytu v porodnici na šestinedělí. Nyní bych chtěla rozvést poslední a nejtěžší část mého příběhu. První půlrok mého mateřství.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.