aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2017

Večerní obloze, ať se Mars snaží, jak chce, jasně dominuje Venuše, ale ráno se na obloze sejdou hned tři planety spolu s Měsícem.

Venuše je v lednu tak výraznou Večernicí, že na sebe strhává snad ještě větší pozornost než srpek Měsíce, který jsme v její blízkosti mohli vidět na Nový rok. Měsíc stihne vystřídat fáze a opsat po obloze jedno „kolečko“ za měsíc, takže v následujících dnech se od Venuše rychle vzdálí. První čtvrt nastane 5. ledna ve 20:47 (SEČ), úplněk 12. ledna ve 12:34 a poslední čtvrt 19. ledna ve 23:31. Do novu pak docouvá 28. ledna v 1:07. Po novu se Měsíc objeví na večerní obloze a ještě 31. ledna se stihne vrátit k Venuši, takže se ta novoroční scénka zopakuje. Ovšem s jistým rozdílem. Stejně jako Měsíc, i planety Venuše a Mars se po obloze mezi stálicemi pohybují, jen mnohem pomaleji. Skupinka na obloze bude díky tomu mnohem těsnější než na začátku roku:

Měsíc, Venuše a Mars 31. 1. 2017 večer na jihozápadě (stellarium.org)

To jsme ale kvůli Měsíci přeskočili až na konec ledna. V první polovině ledna však Venuše předvede ještě jeden efektní kousek. Přiblíží se k Neptunu, a to mnohem blíž než později k Marsu. Sám Mars si setkání s Neptunem užil už v noci ze Silvestra na Nový rok. Venuše se 12. ledna okolo 23. hodiny přiblíží k Neptunu na úhlovou vzdálenost 0,4°, což je méně než průměr měsíčního disku na obloze. Simulátor oblohy Stellarium vytvořil následující model toho, co bychom mohli vidět v malém dalekohledu, který zvětšuje přibližně 20x a má zorné pole 2,7°:

Konjunkce Venuše a Neptunu 12. 1. 2017 (stellarium.org)

Bez dalekohledu uvidíme Venuši ve společnosti právě zmíněného Marsu.

Venuše s Marsem na večerní obloze 12. 1. 2017 (stellarium.org)

Pro Venuši je 12. leden významný ještě tím, že se právě ocitá v tzv. největší východní elongaci, což znamená, že je nejdále na východ od Slunce, a tudíž také na obloze večer vydrží nejdelší dobu. Po 12. lednu se zdánlivý pohyb Venuše mezi hvězdami obrátí – bude putovat od východu k západu a v dubnu nám zmizí z dohledu, protože se ztratí v záři Slunce. Leden (a únor) představuje nejlepší letošní období pro pozorování Venuše jako večernice.

Na ranní obloze se zatím houfují planety Jupiter, Saturn a Merkur. Ta poslední jmenovaná je po většinu roku nepozorovatelná. Objevuje se, podobně jako Venuše, jen ráno nebo večer, ale protože je ke Slunci příliš blízko a někdy je na obloze proklatě nízko, ne při každé maximální elongaci (největším úhlovém vzdálení od Slunce) je Merkur vůbec pozorovatelný. V lednu máme šanci právě ráno. Největší elongace (24° od Slunce) Merkur dosáhne 19. ledna. Pokud se vyjasní, naskytne se nám toho dne ráno nebesky překrásná scenérie nad jihovýchodním obzorem:

Měsíc a planety na ranní obloze 19. 1. 2017 (stellarium.org)

Měsíc se bude právě blížit první čtvrti, a ještě ke všemu bude hned vedle Jupiteru. Další jasný objekt pod Měsícem a Jupiterem je hvězda Spica – nejjasnější stálice ze souhvězdí Panny. V její blízkosti Jupiter předvádí svou letošní královskou kličku, takže podobné setkání se bude ještě opakovat v následujících měsících. Tentokrát je však ještě na jihozápadě Saturn a nízko nad obzorem právě Merkur. Na lednové ranní obloze tak můžeme uvidět pohromadě tři planety, Měsíc a jasnou hvězdu Spiku.

Měsíc se 24. ledna ještě přiblíží k Saturnu. Merkur se po 19. lednu začne opět vracet ke Slunci a bude tou dobou už hodně nízko a bude slabší, ale při troše štěstí zahlédneme nad jihozápadním obzorem další pas de trois v podání těles Sluneční soustavy:

Měsíc v blízkosti Saturnu a Merkuru 24. 1. 2017 (stellarium.org)

A na konci ledna nezapomeňme na to už popsané setkání Měsíce znovu s Venuší a Marsem. A už se můžeme těšit na to, jak v únoru Venuše předvede svůj největší lesk.