aneb Topocentrický pohled na vesmír v červnu 2016

Zatímco koncem května byl v opozici se Sluncem Mars, hned na začátku června se v ní ocitá Saturn. Planeta je tedy pozorovatelná po celou noc a její prstence jsou navíc letos otevřené nejvíc, jak mohou být. Do dění na obloze se také vloží Měsíc, který má v záloze nejedno překvapení.

Opozice Saturnu nastává hned 3. června okolo 9. hodiny ranní. O tři hodiny později bude Saturn také nejblíže Zemi, a to 1,35 miliardy kilometrů. Přesný okamžik, kdy dojde k přiblížení na nejmenší vzdálenost, není důležitý. Zvlášť v případě planety, jejíž jeden oběh okolo Slunce trvá téměř 30 roků a vzdálenost, byť nejmenší, je pořád větší než malá. Nejlepší podmínky na pozorování Saturnu a jeho prstenců vydrží po celý červen a ještě o prázdninách bude Saturn dobře pozorovatelný na večerní obloze.

V červnu je ovšem Saturn spolu se sousedním Marsem na obloze po celou noc. V lesku Marsu se bude poněkud ztrácet, protože rudá planeta, která byla nejblíž k nám 30. května, je na obloze mnohem jasnější. Zatímco jas Saturnu v červnu popíšeme hvězdnou velikostí 0 (nula), jas Marsu bude sice klesat, ale nikoli od desíti k pěti, nýbrž od -1,9 k -1,5. Připomínám, že čím menší číslo vyjadřující hvězdnou velikost, tím vyšší jas. Záporné hodnoty u Marsu tak znamenají vyšší jasnost na obloze. Konkrétně na začátku června bude Mars šestkrát jasnější než Saturn.

Měsíc procházející okolo Marsu a Saturnu mezi 16. a 18. červnem.

Bez ohledu na to, že jsem jej v předchozím odstavci tak pomluvil, má pro nás Saturn schovaný trumf v podobě prstenců. Ty jsou právě teď úplně nejvíc nakloněny severní stranou k nám, takže okraj prstence přesahuje kotouček planety. Nejvíce otevřené budou na přelomu let 2016 a 2017 (takže titulek dnešního článku měl správně znít rok otevřených prstenců, ale to by neznělo tak úderně). Příští rok na severní polokouli Saturnu nastane letní slunovrat a v následujících letech se prstence při pohledu ze Země budou „zavírat“. V roce 2025 projdeme rovinou prstenců – ty nám na chvíli zmizí z dohledu – a následujících 15 let je pak budeme pozorovat z jižní strany. To už jsme se ale zatoulali v čase příliš dopředu. Letos si budeme moci nejlépe prohlédnout otevřené Saturnovy prstence právě teď v červnu, kdy je máme relativně blízko. Je na to ovšem třeba dalekohled. Aby rozlišil prstence, je dobré, aby zvětšoval alespoň asi tak 30x. Čím větší zvětšení, tím lépe. Ovšem v českých nížinách většinou při zvětšení okolo 300x narazíme na problém s chvějícím se vzduchem, který obraz rozmazává a při větším zvětšení se pak pohled na Saturn i jeho prstence už jenom zhoršuje.

Střídání ročních dob na Saturnu – tato série snímků Hubblova kosmického teleskopu končí v roce 2001. Mezi tím nastala na Saturnu v roce 2009 rovnodennost a nyní, kdy se blíží vrchol léta na severní polokouli, sledujeme prstence z opačné strany (zdroj: HST).

Pokud jde o ostatní planety, neměli bychom zapomínat na Jupiter, který svítí večer na jihu a jihozápadě v souhvězdí Lva, a díky tomu, že sláva Marsu po květnové opozici rychle bledne, je Jupiter nejjasnější planetou na červnové obloze. Venuše, která jindy svým jasem jednoznačně kraluje, se 6. června nachází v tzv. horní konjunkci se Sluncem. To znamená, že při pohledu ze Země je za Sluncem a není na obloze vůbec vidět. Merkur je tradičně nepozorovatelný, i když se 5. června dostává nejdál západně od Slunce (24°). Spolehlivě se ztrácí v chronických červáncích, které avizují blížící se letní slunovrat na severní polokouli Země, který letos nastává 21. června v 0:34 SELČ (středoevropského letního času). Mimochodem, ve středoevropském a světovém čase nastává slunovrat 20. června, takže lze očekávat zmatky v tisku aj tlači.

Měsíc a Jupiter v souhvězdí Lva.

Měsíc na počátku června zahlédneme jako srpek ráno nad východním obzorem. Novoluní nastává 5. června ve 4:59 SELČ. V následujících dnech se Měsíc vynoří v podobě dorůstajícího srpku večer na západě. Dne 11. června se na jihozápadě potká s Jupiterem a 12. června se v 10:09 ocitne v první čtvrti. Krátce před úplňkem se Měsíc dostane do skrumáže se Saturnem, Marsem a hvězdou Antares (viz obrázek nahoře). Úplněk nás čeká 20. června ve 13:01 SELČ. A den před poslední čtvrtí, která nastává 27. června ve 20:18 SELČ, Měsíc odhalí své největší překvapení. Tedy on je spíš zakryje.

Dne 26. června okolo 1:08 SELČ Měsíc svou osvětlenou stranou zakryje planetu Neptun. Měsíční kotouč pak bude přecházet před Neptunem a přibližně v 1:43 SELČ pak Neptun opět uvidíme. Tentokrát se „vyloupne“ za neosvětleným okrajem. Celý úkaz se odehraje nad naším obzorem. Začátek ve výšce necelých 9°, výstup Neptunu zpoza Měsíce pak proběhne už více než 13° nad jihovýchodním obzorem. Neptun je ale vidět jen dalekohledem a v blízkosti Měsíce bude našim oslněným očím v zorném poli okuláru trochu zanikat. Chce to zkušeného pozorovatele, ale i když se jím třeba necítíte být, máte-li dalekohled, zkuste to. Hlavně výstup planety v podobě modrozelené tečky za neosvětlenou stranou Měsíce je esteticky vybraná podívaná:

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové