Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Obraz bídy nevzdělanců

Největší blábolitel na netu, má pocit, že se fyzika dá obejít bez příslušného vzdělání pouhým googlováním a koláží nejrůznějších cizích poznatků. Je to obraz ubohého člověka, který jen díky netu se může tu a tam něčím zablejsknout

matematicky aparat

pro pana Petrika:

chtel bych se zeptat, zda mate vypracovany matematicky aparat k teto hypoteze a jestli jste jej nekde zverejnil?

Re: matematicky aparat

Nemá nic vypracovaného, pouze blábolí.

důvody křivení čp

Pane Petříku, nevím do jaké míry, hloubky souhlasíte s dosavadními výsledky soudobé „schválené“ fyziky (?), vím že moc ne. ( Pokud ovšem jste 100% všech poznatků nezahodil jen proto, že jsou vysvětlovány jinak než teorií éteru ). No dobrá – pokud aspoň s něčím souhlasíte ( co neplyne z teorie éteru ), pak uznáte, že tělesa vytvářejí kolem sebe gravitační pole a že to gravitační pole je svým způsobem zakřivený samotný časoprostor. Další případ zakřiveného prostoročasu „vyzpěvují“ výrobci různých metrik, např. opavská odnož světa, která hlásá „padající stacionární pozorovatelé v rotujícím čp do černé díry“…; takže to byl druhý typ křivosti časoprostoru. Třetí typ křivosti čp vynalezl Wheeler tj. jeho geon ( „hmota bez hmoty“ ) Pak to ovšem znamená, že vesmír principiálně „umí“ křivit čp. ( ! ) Otázka na Vás : Křiví vesmír čp pouze do těchto tří stavů ????? Víc nic neumí ???? Jak je to možné, že jde-li/lze-li křivit čp, že ho lze křivit pouze do tří „ukázkových“ podob a dál už nic…dál už nevíme co  vesmír křiví, jak křiví a jaké se vyskytují jiné křivosti čp ve vesmír, především na planckových škálách, kde také je čtvrtý typ křivení čp tj. ta časoprostorová pěna = éter … a co dál ? Nemá fyzika zájem hledat důvody křivení čp ? a jaké další typy stavů křivých toho čp se ve vesmíru nalézají ???? Co by řekla ke křivení čp teorie éteru ?

Re: dál už nevíme co vesmír křiví, jak křiví

S kterými výsledky současné fyziky podle vás nesouhlasím (příkladmo)? Časoprostor se může křivit úplně libovolně, ostatně strom v deštným pralese je taky jen zkroucený časoprostor.

Éterová teorie vysvětluje, proč se časoprostor vždy jeví zkřivený, kdyby nebyl, neviděli bychom ho.. Časoprostorová pěna je jen nejjednodušší způsob křivení, způsobený rozložením pravděpodobnosti fluktuací hustoty inerciálního chaosu.

éter a krátery na Měsíci

Na Mageu běží debata o kráterech na Měsíci ( já tam mám zakázaný vstup … asi mají debatující strach z oplácení jejich vlastních urážek ) A tak mám otázku kterou dávám sem : Mě zarazilo už kdysi, že krátery na Měsíci jsou všechny kulatý, tedy kruhový. Otázka : když dopadne meteorit šikmo k povrchu Měsíce, bude kráter taky kruhový ( s tou tečkou-špičkou uprostřed ) ??  Pokud dopadají meteority na Měsíc kolmo, pak jak se meteorit dostane na Měsíc, když ten má stále jednu stranu otočenou k Zemi, musel by ten meteorit před pádem na Měsíc kolmou, Zemi obkroužit tj nepadnout na Zem a letět až k Měsíci …??? Jak to vlastně je ? Krátery co jsou na přivrácené straně Měsíce nemohly dopadnout kolmo…musely by letět „skrz“ Zem.

A aby mě Srnka i odsud nevyhodil, že se má otázka netýká éteru, tak to ihned napravím ( šalamounsky šikovně ) takto : Otázka : a jaký vliv na kulatost kráterů na Měsíci má teorie éteru ?

Re: éter a krátery na Měsíci

Odpověď:

1. Zkuste si to. Hoďte si kámen šikmo do hlubokého  řídkého bahna. Jaký vám vznikne tvar? Nebo jej  hoďte šikmo do vody - budou na hladině kruhy, nebo elipsy? Mimochodem - ty krátery dokonale kruhové nejsou - drobná odchylka od kruhu je skoro u všech.

2. Zkuste si namalovat Zemi a Měsíc ve skutečném poměru velikostí a vzdáleností. Možná z toho náčrtku mnohé vyplyne.

Re: Co je to za mechnizmus, který zajišťuje ... že pravidla hry zůstávají neměnná

No vždyť to tady furt do zblbnutí vysvětluji, až už mi někteří jedinci začínaj vyčítat, že se furt opakuji.

I v té nejnáhodnější číselné řadě je jistá pravidelnost: posloupnosti stejných čísel, nebo rovnoměrně rostoucích čísel jsou tím vzácnější, čím víckrát po sobě se opakují. Např. při házení kostkou je pravděpodobnost, že nám padne dvakrát po sobě šestkou poměrně velká. Ale že padne třikrát po sobě je už mnohem menší. A že padne desetkrát je docela minimální. Přitom to, že po sobě padne stejné číslo v každém následujícím vrhu je stále jedna šestina. Čili znalost historie, neboli šipky času je to, co vesmír dělá pravidelný a ve svém důsledku reálný.

Při pozorování kondenzace superkritické páry nám to prostředí bude připadat zcela prázdné a z hlediska uspořádaného šíření energie vlastně neexistuje, protože se v tak chaotickém prostředí žádná fluktuace hustoty nemůže šířit na větší vzdálenost, než je několik sousedních molekul. Po této vzdálenosti bude každá informace nenávratně rozbita ve srážkách molekul.

Jakmile se v kondenzující páře vytvoří systém http://www.chem.leeds.ac.uk/People/CMR/images/scco24.jpg" target="_blank" rel="nofollow">houbovitých fluktuací hustoty, situace se náhle změní, protože takové prostředí se začne aktivně podílet na šíření energie na větší vzdálenost, vznikne v něm prostoročas. A rozložení těch houbovitých fluktuací hustoty je právě dané rozložením těch spojitě rostoucích posloupností v řadách náhodných čísel, pokud budeme vzdálenosti mezi molekulami v chaotickém systému pokládat za taková náhodná házení kostkou.

Samozřejmě je možné jít ještě o kousek dále, než je matematika a prohlásit, že zákony algebry stojí na tom, že se čísla chovají jako hmotné částice, které spolu navzájem kolidují. Kdyby se totiž částice v páře chovaly jako vlny, navzájem by se prostupovaly a my bychom žádné fluktuace vidět nemohli. V konečném důsledku tedy i ten nejobecnější zákon algebry stojí a padá na existenci inerciálního částicového prostředí, aniž si to uvědomujeme.

Re: Re: Co je to za mechnizmus, který zajišťuje ... že pravidla hry zůstávají neměnná

Ve Vaší úvaze o pravděpodobnosti je chyba. Pokud je ta posloupnost skutečně náhodná, pravděpodobnost padnutí dalšího čísla na historii nezávisí (podmíněná pravděpodobnost dalšího vrhu je stejná jako pravděpodobnost prostá).  A dodal bych ještě to, že ač je pravděpodobnost padnutí jakékoliv předem zvolené řady n čísel (samé šestky jsou jen jedním z mnoha příkladů) vždy 1/6^n, nějaká konkrétní řada se 100% pravděpodobností v n vrzích vždy padne.

Ve vakuu mohou existovat formy symbiózy antičástic. Chce to jen větší představivost!

Bohužel, to si jen myslíte. Představivost vám nepomůže, když hapruje logika. Antičástice mohou existovat jen jako artefakty s vyšší hustotou energie a hmoty, než vakuum, ne nižší. Při anihilaci protonu a elektronu ty dvě částice skutečně zcela zmizí, jejich energie se převede na fotony (a nějaké ty mezony a neutrina u energetičtějších srážek). Jejich energie http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/aether/collision.gif" target="_blank" rel="nofollow">se rozplyne rychlostí světla do prostoru, v daném místě po nich nezůstane žádná stopa, jejich hmota je odnesena fotony. Ty tak0 nesou vazebnou energii elektronu v případě, že je vázán v atomovém jádru. Takže v případě, že se elektron s pozitronem sblíží, dojde také k převedení jejich energie na dvojici fotonů (až potud vaše analogie funfuje), který se ale vyzáří do prostoru, ani je nenapadne zůstat na místě.

Vaše vysvětlení není vůbec přirozené, opírá se v každé větě o celé desítky nijak nezdůvodněných předpokladů, které si ani neuvědomujete.

Re: Ve vakuu mohou existovat formy symbiózy antičástic. Chce to jen větší představivost!

(citace) : "Při anihilaci protonu a elektronu ty dvě částice skutečně zcela zmizí, jejich energie se převede na fotony (a nějaké ty mezony a neutrina u energetičtějších srážek)."

(reakce) : úúúúchvatný poznatek z teorie éteru..., ale zdržím se jakýchkoliv nechutných kritik autora a dokonce podpásového ponižování autora.

Petřík a jeho dialog formou "já o koze, ty o voze"

Pane Petříku, na Mageu jste řekl, citoval Einsteina  :

"K popření éteru bychom museli předpokládat, že prázdný prostor nemá nadále fyzikální vlastnosti. Základní fakta mechaniky s tímto pohledem neladí... Stručně shrnuto lze říci, že podle obecné teorie relativity je prostor vybaven fyzikálním vlastnostmi a v tomto smyslu éter existuje. Podle obecné teorie relativity je prostor bez éteru nemyslitelný."

Pane Petříku, já Vám to zopakuji po osmé : pokud by měl éter existovat, musel by být „zrealizován“ pomocí ( použitím ) dimenzí veličin časoprostorových, tj. z dimenzí veličiny Délka a veličiny Čas …čili pokud by éter měl existovat, pak on je jistou křivostní formou, stavem samotného časoprostoru … čili když na miniúrovni – Planckově škále sám časoprostor „se vzpění“ ( kvantování časoprostoru s tím souvisí ) tak tato čp-pěna může být jistou formou, kterou si lze označit/nazvat éterem. Takže éter muže být pouze stavem jisté křivosti časoprostoru, nikoliv naopak ( ! ), jak Vy od samého počátku tvrdíte. Možná i jistá forma křivostního stavu čp je i Higgsovým polem,…no, ono všechna pole jsou stavem jisté matematické křivosti čp.

Re: Petřík a jeho dialog formou "já o koze, ty o voze"

Časoprostor se nemůže vzpěnit, hmota ano. Když říkáte, že se časoprostor vlní nebo pění, podvědomě mu přisuzujete vlastnosti hmoty. Bez kouře není ohně, bez prostředí není vln.

Čas a prostor jsou abstraktní veličiny vymyšlené člověkem, nemohou se vlnit. Nemají hustotu, frekvenci - nic. To všechno si vymýšlíte, dosazujete, aby váš model "jako" fungoval. Jste jako vodoměrka, která sedí na vodní hladině a vidí, že se její časoprostor houpe. Nevnímá tu spoustu vody pod ní a tak si myslí, že houpání a vlnění je vlastnost vodní hladiny.

Není, je to vlastnost vody.

Éterová teorie a memetika

Podle http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-vyznam-eteru-pro-soucasnou-fyziku-fc7-/p_veda.asp?c=A071226_204822_p_veda_wag" target="_blank">vlnové teorie éteru husté částicové systémy v úzkém režimu své kondenzace tvoří houbovité struktury, jejichž fluktuace se chovají jako živé - protože pěna třepáním houstne, její fluktuace vyhledávají a sledují gradienty energie jako baktérie koncentraci cukru, nebo zlatokopové koncentraci zlata na Aljašce, množí se a replikují svoji strukturu. Husté systémy takovýchto částic se pak mohou zase tvořit novou generaci, ve které se zase tvoří houbovité fluktuace a tak pořád dokola.

Čím je výchozí systém hustší, tím je chování fluktuací v odvozených generacích inteligentnější, z toho vychází představa tzv. http://en.wikipedia.org/wiki/Boltzmann_brain" target="_blank" rel="nofollow">Boltzmannova mozku, podle které je vesmír tvořen tak hustým souborem náhodných fluktuací, že se místama chová jako inteligentní bytosti. Britský zoolog http://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_Dawkins" target="_blank" rel="nofollow">Richard Dawkins v 70. letech postřehl, že základní jednotkou evoluce jsou geny, které se  v živých organismech množí a vyvíjejí tak, aby po sobě zachovaly co nejvíc potomstva. Organismy si vůbec nemusí být vědomy, že slouží jen jako pasivní substrát pro vývoj svých genů.

Podobně se podle Dawkinse chovají i http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/02F23984B4BBFF20C1256EE4002E9154" target="_blank" rel="nofollow">náboženství (Dawkins je mj. spoluautorem http://en.wikipedia.org/wiki/The_Root_of_All_Evil?" target="_blank" rel="nofollow"> filmového dokumentu  http://video.google.com/videoplay?docid=-6169720917221820689" target="_blank" rel="nofollow">The God Delusion a http://video.google.com/videoplay?docid=-5752208690443739173" target="_blank" rel="nofollow">The Virus of Faith), fyzikální teorie, módní a umělecké směry a další jednotky informace, které Dawkins nazval http://cs.wikipedia.org/wiki/Memetika" target="_blank" rel="nofollow">memy. Ty se podle éterové teorie chovají podobně jako odvozené fluktuace hustoty energie a hmoty v částicových systémech, které v tomto případě tvoří lidé.

Z coho je zlozeny eter?

Všechny vícečásticové systémy se chovají podobně, ať je tvoří houbovitá struktura temné hmoty, fluktuace v kondenzující páře, síť neuronů, hranice států nebo třeba fyzikální teorie. Každá ta vrstva hmoty je vlastně tvořená něčím jiným a její chování určují matematické zákony pravděpodobnosti. Můj současný pohled je, že éter je tvořen sám sebou, tvoří je http://superstruny.aspweb.cz/images/fyzika/aether/gradientfoam1.gif" target="_blank" rel="nofollow">divergující síť gradientů, které jsou do sebe zanořeny jako větve stromu, kde nám budoucností splývá s minulostí a slovo "tvořit" splývá s "být tvořen". Kompletní pohled to samozřejmě zdaleka není.

Filozofické dosahy éteru jsou poměrně rozsáhlý - ukazuje se např. že na maximální chaos se můžeme dívat také jako na projev nejvyšší možné inteligence. Ukazuje se také, že mezi kauzálním a nekauzálních chápáním světa je nepřekročitelná propast - čim lepší a logičtější model vesmíru vymyslíme, o to nesmyslnější (z kauzálního hlediska) se bude opírat. Začalo to BigBang modelem, který funguje dobře, jen se nesmíme ptát, co to vlastně bouchlo a končí to éterovým modelem, který vnáší představu prostředí, tvořeného nekonečnou hustotou energie a hmoty. Ukazuje se tak, že když si vymyslíme dokonalý model spontanní evoluce, bude v konečném důsledku požadovat takové množství energie a hmoty, že může být jedině stvořena. A v mnoha jiných ohledech koncept éteru ukazuje, o co se vlastně opírají naše archetypální představy Boha. Ale to by bylo na delší metafyzickou diskusi a k tomu já moc netíhnu.

Co se duality a bipolarity týče, ta je v konceptu éteru imanenentě obsažena jako atemporální komponenta každé reality, která je atemporální právě proto, že je výslednici nejmenšího počtu rovnováh, čili dvou. Systém dvou politických stran, nebo dvou teorií (QM+GR) nebo dvou lipidických membrán je nejstabilnější fáze, takže tvoří základ každé úrovně kauzální reality.. Každá dualita ovšem nutně přechází dřív či později v multilateralitu, která je nutně nestabilní.

Re: ZEPHIR IP: 85.160.24.xxx

Ježíšmarjá, tenhle anti-GMO šílenec a oteplovač-alarmista ještě fušuje i do "éteru"

Niekolko otazok

Velmi zaujimave. Mal by som na autora par otazok.

Z coho je zlozeny eter? Ake su jeho filozoficke dosahy (fundamentalny, vecny, stvoreny, inteligentny, neutralny...)?

Ma nejaku informacnu hodnotu tzv. prasila, ako ju popisuju stare texty? Nejaka prasila v eteri spustila toto nase vesmirne divadlo? Aku ulohu v teorii zohrava bipolarita (plus minus akehokolvek charakteru)?

Ako sa ma k sebe eter a informacia (resp. vedomie)?

Dakujem.

Re: Ako sa ma k sebe eter a informacia (resp. vedomie)?

Myslím, že éterová teorie ve svých důsledcích přechází do jakési iluzívní podoby, kde nám splývá realita s našimi představami. Zdá se totiž, že koncept éteru jako pole nekonečně hustých částic je svým způsobem samogenerativní: při pohledu přes pěnu se nám obrazy a odrazy jednotlivých objektů mnohonásobně tříští a v konečném důsledku pak pěna vypadá, jako by byla tvořena mnohem větším množstvím mnohem menších částic s mnohem větší energií, než skutečně je. I poměrně řídká pěna vypadá jako sněhobílá vrstva složená z mnoha částic, protože v ní každá vlna energie cestuje několikrát a pokaždé se trochu jinak rozvětví. Takže je docela možné, že ten zdánlivě nekonečný počet částic tvořících vakuum je znamenitě redukovanej tím, že energie která nám běhá pod nosem obíhá vesmír mnohokrát za sebou a recykluje se tak. I další extrapolace éterové teorie je možné interpretovat antropocentricky, jako projekce našich představ.

Poměrně hodně může éterová teorie přispět do teorie vědomí a poznání, už tím, že slouží i jako teorie teorií, které jsou v ní považovány za stejné kauzální gradienty inerciální reality, jako každé jiné fluktuace. Z éterové teorie vyplývá řada analogií, popisujících např. biologickou a monetární evoluci jako fázové přeměny hmoty, sociální transformace jako fázové transformace inerciální hmoty, sekty a totalitární společnosti jako bosonový kondenzát ve stavu nízké energie apod. Vnáší prostě do společenských a humanitních věd fyzikální model založený na Newtonově mechanice. Na druhé straně, tím že je ta analogie dvoucestná se můžeme z vývoje živé hmoty, nebo společnosti či vědeckých teorií poučit i o obecných zákonitostech hmoty.

Chtěl bych ale předeslat, že přes iluzívní charakter extrapolací éterové teorie z ničeho nevyplývá, že by hmota měla být tvořená informací a ne naopak. Myslím tedy, že i této oblasti je fyzika teorii informací jednoznačně nadřazena - přinejmenší do doby, než někdo jednoznačně dokáže, že se informace může šířit bez hmoty a ne naopak.