16.6.2024 | Svátek má Zbyněk


ZDRAVÍ: Manipulace kolem syrového mléka z automatů neustávají

22.6.2010

Člověk by si řekl, že poté, co zemědělci i zdravotníci poměrně emotivně představili své argumenty pro a proti konzumaci syrového mléka z automatů, diskuse na toto téma ustanou a spotřebitel si z publikovaných informací vybere to, co uzná za vhodné. Kauza syrové mléko ale nekončí. Do diskuse se totiž prostřednictvím výsledků testů mléka z automatů vložil minulý týden nejčtenější celostátní deník a způsobem prezentace výsledků opět totálně zmátl spotřebitelskou veřejnost.

Základním sdělením deníku je totiž konstatování, že testování složení mléka v 15 automatech na území ČR „nepotvrdilo varování ministerstva zdravotnictví, podle kterého je hlavním rizikem nepasterizovaného mléka možný přenos bakteriálních a virových původců infekčních onemocnění“. Rozsáhlý článek na několika místech vybízí k nákupům mléka z automatů a prakticky nezmiňuje rizika plynoucí z nevhodného uskladnění mléka poté, co je spotřebitel v automatu zakoupil. Ve skutečnosti ale test neprokázal vůbec nic a článek sám útočí na něco, co nikdo nezpochybňuje – totiž že mléko v automatech nikoho neohrožuje. Ono potenciální ohrožení spotřebitele nenastává totiž při nákupu mléka z automatu, ale právě až poté, co je spotřebitel buď nepřevaří, nebo je neuskladní v dostatečně nízké teplotě, která by neměla přesáhnout 8 stupňů Celsia. Článek také jen velmi nevýrazně zmiňuje, že na přítomnost nebezpečných bakterií v mléce existují zákonné limity, a nepozorný čtenář tak může snadno dojít k názoru, že v mléce z automatů žádné bakterie nejsou.

To je ale hluboký omyl. V první řadě je třeba zdůraznit, že testy na přítomnost bakterií byly při popisovaném testu prováděny při teplotě zchlazeného mléka v automatech, a kontrolní orgány tak nezjišťovaly přítomnost nebezpečných bakterií metodou, která se pro tyto účely používá. Ta totiž spočívá v zahřátí mléka na 37 stupňů, při které se tyto bakterie pomnoží. Nějaké bakterie jsou totiž v mléce přítomné VŽDY, a to v nemalém množství. V minulosti to bylo až 20 milionů bakterií v jednom mililitru mléka, v současné době se tento počet mnohonásobně snížil, přesto ale obsahuje i to „nejčistší mléko“ zhruba 10 000 bakterií v mililitru. Syrové kravské mléko tak nemůže být nikdy prosté baktérií, jde jen o to, jakou skladbu těchto organismů obsahuje. Nebezpečné bakterie to sice nutně být nemusí, ale nějaké jejich, byť zanedbatelné, množství je téměř jistotou. I proto, že v ČR se do automatů používá směsné mléko od několika kusů krav, čímž se pravděpodobnost přítomnosti takových bakterií zvyšuje. Na druhou stranu je nutné opětovně zdůraznit, že malý počet i nebezpečných bakterií člověku neuškodí. Opět je přitom nutné konstatovat: Problém není v samotném mléku z automatů, ale v podmínkách uskladnění syrového mléka poté, co si je z automatu spotřebitel koupí. To ale žádný test nemůže postihnout, aniž by zasahoval do soukromí spotřebitele. Přitom i několik bakterií se může v syrovém mléce při pokojových teplotách pomnožit do množství, které již některým (ne všem, opět je třeba zdůraznit) spotřebitelům může způsobit problémy. Test ale neprověřoval ona minimální a zanedbatelná množství nebezpečných bakterií, čímž nemohl dojít k objektivním informacím o MOŽNÝCH, ne samozřejmě daných rizicích. Jednostranné a neobjektivní vyznění testu lze kromě toho ilustrovat i tím, že článek bez jakékoli citace přebírá řadu slovních spojení i celých vět, které jsou součástí propagačních materiálů zemědělců – dodavatelů syrového mléka do automatů - i materiálů dodavatele mlékárenských automatů na trh. Tedy subjektů, jejichž zájem je co nejvíce mléka prostřednictvím automatů prodat.

K uvedené kauze jen jedna poznámka. S účinností od 20. prosince 2006 platí v rámci EU nařízení zakazující uvádět na trh potravinářské výrobky, které sdělením na svých obalech nebo doprovodnou marketingovou kampaní klamou spotřebitele. Jedinou autoritou, která může potvrzovat pravdivost zdravotních a výživových tvrzení, je Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ten ale zatím úspěšně shazuje drtivou většinu žádostí o možnost uvádět určitá zdravotní a nutriční tvrzení se stolu. V ČR zatím z důvodu klamání spotřebitele podle nařízení EU zakázán žádný výrobek nebyl, v zahraničí již ale padly první a nemalé pokuty a zákazy reklam – mimochodem právě v oblasti mlékárenských výrobků. Všichni by si tedy měli co nejdříve zvykat na korektní formy propagace dříve, než budou muset za nekorektní formy platit.

Úplně na závěr bych rád podotkl, že tohle není primárně zaměřené proti syrovému mléku z automatů. Sám jsem je nesčetněkrátt konzumoval a nic se mi nestalo. Jde ale o něco jiného – o objektivitu informací, zejména jsou-li nositelem příslušných informací významná média.

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.

Autor je agrární analytik