Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Výborný článek, logicky zdůvodněné závěry, děkuji.

Článek se tváří objektivně

ale výrazy jako Katalánsko získalo "určitou" autonomii(katalánská autonomie je to přitom jedna z nerozsáhlejší v Evropě) nebo např. volby vyhrály separatistické strany (vyhrála však, byť těsně, protiseparatistická)ho degradují na obyčejnou agitku.

Vaše tvrzení je agitkou proti demokracii, pro diktát centra

Já bych řekl,

že "československý národ" byl v r. 1918 opodstatněný (byť poněkud podvodně), bez toho by záp. mocnosti nedovolily vznik samostatného státu, a byli bychom stále členem RU. Taky Slovensko bylo tak zmaďarizované, že nemělo vlastní inteligenci a museli (jako učitelé atd.) pomoci Češi. Pochopitelně, někteří, jako četníci a tak tam šli, stejně jako na Podkarpandu, z trestu, ale to je jen malá vada na kráse. Podstatné je, že chyba byla, že se kolem r. 1930, kdy již Slováci měli vlastní inteligenci, neuznalo, že jde o 2 národy a stále se trvalo na jednom národě. To nakonec vedlo k tomu že byl hitlerovský "Slovenský štát" (což tedy dobré nebylo) a nakonec i teď samostatné Slovensko, což je, jak se zdá, dobře. Co se týká Katalánska, netroufám si hodnotit, myslím, že obě strany se dopustili velkých chyb. Jak velkohubé jednostranné vyhlášení nezávislosti, tak tvrdé potlačení "rebelie". Tady bylo na místě jednání.

Re: Já bych řekl,

...dopustily...

Katalánci jako každý jiný národ

obývající souvislé území po historicky významnou dobu mají právo na svůj stát na jimi dominantně obývaném území.

Naprosto nesmyslná úvaha

Moderní státy jsou tzv. právními státy, což je důležitější aspekt, než demokracie samotná (byť bez ní nejspïš právní stát vzniknout nemůže).

Legitimita je nesmysl, jelikož ta se dá přiřknout čemukoliv. Každý jedinec může mít ze svého pohledu tisíce legitimních požadavků, nesejdou-li se však s požadavky okolí, které určuje, co je legální a co ne, je mu jejich legitimita tak akorát na dvě věci.

Československo se rozdělilo dohodou, což učinilo z legitimního požadavku (části) Slováků stav legální. Stejně tak, byť asi méně obdivuhodné, násilí v Jugoslávii. Obé však musel svým uznáním potvrdit svět, jinak by to legálnosti nikdy nedosáhlo (klasickým příkladem, kdy se zatím od legitimity -pseudolegitimity - nedošlo k legalitě je v sočasnosti Krym).

Přetvořit tudíž stav legitimity v legalitu může Katalánsko jedině dohodou, a to především s Madridem, potažmo s okolním světem. A nebo násilím. Na tu druhou variantu bych ale moc nespoléhal.

Re: Naprosto nesmyslná úvaha

"Obé však musel svým uznáním potvrdit svět, jinak by to legálnosti nikdy nedosáhlo (klasickým příkladem, kdy se zatím od legitimity -pseudolegitimity - nedošlo k legalitě je v sočasnosti Krym)."

-------------------------

Rekl bych, ze prave to potvrzeni sveta dela z te legality/legalizce problem. Protoze ta legalizace svetem muze mit pro nektere zeme docela tragicke consequences. Kuprikladu Slovensko neuznalo/nelegalizovalo Kosovo / a neni zdaleka jedine/. Protoze z pohledu mezinarodniho prava by vytvorilo precedens smerem k vlastni historii/narodnostni mensine Madaru. Protoze minimalne z pohledu slovenskych Madaru by byl pozadavek na pricleneni jizniho/vychodniho Slovenska legitimni/pravo na narodnostni sebeurceni. Podobne postupovalo tusim i Rumunsko, ma silnou madarskou mensinu, ale na druhe strane je problem s Ukrainou=Bukovina/Besarabie, kde zije smisene rumunske/slovanske obyvatelstvo a s Ruskem a jeho rusko-ukrajinskou mensinou v Podnestri, coz le legalne/de jure cast Moladavie. Autor nezminil nacionalismus, ktery se casto, minimalne v pocatecni fazi schovava za vlastenectvi. Pokud se na problem Spanelska-Katalanska podivame touto optikou, zjistime, ze ve vetsine techto zemi byl klerofasisticky rezim a Slovenska snaha o samostatnost na Cehunoch fakticky navazovala na ludacky/hlinkovsky nacionalismus/"vlastenectvi". Faktem je, ze sametovy rozvod Cechu a Slovaku je neco nac mohou oba narody byt hrde.

Cest :-)

Příjemné počtení

inteligentní, nezaujaté, nefanatické

Naprostý souhlas