21.2.2024 | Svátek má Lenka


TEORIE: Teror je ospravedlnitelný

27.11.2023

Studenti na univerzitách, kteří na jedné straně hlasitě prostestují proti vystoupení člověka, s jehož názory nesouhlasí, nemají problém vydat prohlášení, ve kterém vyjadřují svoji podporu barbarskému násilí na civilním obyvatelstvu a podporu organizaci, která ve svém programovém prohlášení zcela otevřeně říká, že jejím cílem je vyhlazení jedné skupiny obyvatelstva z povrchu zemského.

Jejich ochota takové prohlášení vydat je výsledkem dlouhodobého oslabování konceptu individuální morálky, která je nahrazována morálkou kolektivistických a rovnostářských hnutí. O tom, jaké nebezpečí z toho plyne, psal Friedrich Hayek na konci druhé světové ve své knize „Cesta do otroctví“:

„Kolektivistický systém má dvě centrální charakteristiky. Potřebu definovat společné cíle a dát skupině, která jich má dosáhnout, maximum moci k jejich dosažení. To vede k morálnímu systému, který se v jednom bodě liší od systému individuálních svobod. Nenechá jedince, aby se sám rozhodoval o tom, jakými morálními pravidly se bude řídit, a vnucuje mu centrální morálku.“

Účel světí prostředky
Všechna kolektivistická a rovnostářská hnutí se hlásí k jedné zásadě: účel světí prostředky. Hlásí se k ní zcela nepokrytě.

Vladimir Lenin uvedl v rozhovoru pro New York Times v roce 1919, že si je vědom toho, že jeho vláda je vládou teroru. Chyby se podle něj staly, ale byly nevyhnutelné, neboť bylo nemožné předvídat, jak bude Marxova sociální filozofie, která nikdy před tím nebyla uvedena do praxe, fungovat v reálu.

Malcolm X byl prominentní postavou amerického hnutí za občanská práva. Byl mluvčím organizace Nation of Islam, která podporovala islámské náboženství v černošské komunitě, tedy než ho jeho kolegové zastřelili. Také on to řekl zcela otevřeně:

„Prohlašujeme, že máme právo být člověkem na této zemi, být lidskou bytostí, právo být respektován jako lidská bytost a hodláme je uvést v život všemi prostředky.“

Britská aktivistická organizace, jejímž aktuálním cílem je svržení izraelské vlády a trvalým cílem neomezená imigrace, si základní princip rovnostářských hnutí dala do svého názvu: „Hnutí za spravedlnost za pomoci jakýchkoli nutných prostředků“.

Kdo podporoval kolektivistická hnutí
Největšími podporovateli kolektivistických hnutí přitom nejsou slovy Ludwiga von Misese venkovští křupani, ale vzdělaní intelektuálové, kteří byli nejzanícenějšími podporovateli marxismu, nacismu a fašismu. To napsal ve svém eseji o nebezpečné ztrátě kritického myšlení po druhé světové válce.

Řada historických dat jeho slova potvrzuje. Největší osobností světa byl ve třicátých letech zvolen studenty univerzity v Georgetownu Adolf Hitler. Nejen tam. Na univerzitě v Princetonu jej zvolili největší žijící osobností v roce 1939. Přitom Křišťálová noc, během které byly v Německu přímo na ulici zabity desítky židů a desetitisíce poslány do internačních táborů, proběhla v listopadu 1938.

Nuon Chea, leng Sary, Son Sen, Khieu Samphan. Tyhle jména zná málokdo. Ale stačí přidat jméno nejznámějšího z nich: Pol Pot. Tato skupina intelektuálů je zodpovědná za miliony mrtvých během vlády Rudých Khmerů v Kambodži v druhé polovině sedmdesátých let minulého století. Všichni až na Nuon Cheu měli elitní vzdělání z univerzit v Paříži.

Teroristé součástí globální levice
Judith Butler je významná americká filozofka, profesorka genderových studií, autorka mnoha knih a článků a je držitelkou čestných doktorátů z několika univerzit. Na jedné ze svých přednášek v minulosti řekla: „Hamás je sociální hnutí, které je progresivní a je součástí globální levice.“

Kolektivistický princip oslavovaný Marxem, vyztužený teorií o utlačovaných a utlačovatelích, který propagovala frankfurtská škola, dokáže ospravedlnit znásilňování žen a zabíjení dětí. V prvé řadě se jedná o příslušníky skupiny utlačovatelů a za druhé není v boji za spravedlivou věc žádný čin příliš barbarský.

Pekelná cesta k dobru
Friedrich Hayek ve své knize Cesta do otroctví otázku morálky uzavřel takto:

„Avšak tento jediný rozdílný bod zpochybňuje, zda se kolektivistický systém vůbec může nazývat morálním systémem. Kolektivistický princip, že dobro, kterého má býti dosaženo, ospravedlňuje použité prostředky, je v systému individuální morálky popřením všech morálních zásad.“

Poskytl server Sýr zdarma