Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Skělý příspěvek. Ale aktivisté nikdy na argumenty neslyší, lžou, vykřikují, emocionálně vydírají. Koho? Politiky, přece! Problém je s lidmi, většina totiž žádné zásady nectí a pak se diví. Často pozdě. Hlupáci o sobě tvrdí, že jsou liberály a tak je jim to jedno? Liberál je tedy bezzásadový člověk? Navíc jsme nejméně věřící v Evropě. A tak ti zásadoví, vpodstatě nejchctřejší a nejstatečnější složka společnosti rezignuje. A pro takovou společnost nejsou tito stateční lidé ochotni chytat nelegály, bojovat s Bruselskou byrokracií, bojovat o morálku s komunisty znovu se deroucími k vládě v Evropě (jakkoliv si říkají, třeba levicová frakce socialistů, zelených, Pirátů atd.). Pro odcizený útvar bez zásad prostě žádná Johanka z Arku život nepoloží! Tato vynucená letargie chytré a statečné části společnosti pak skrze "je mi to jedno, jsem liberál" infikuje línou společnost Green Croco Dealem, Zeleninismem nebo invezí cizího náboženství (sekty nebo islám). Každé impérium dospěje ke konci. Západ k němu směřuje mílovými kroky...

To jste napsal zajímavě. Jde o stádo aktivistů útočí na politiky, ale i city stády společnosti kteří by je měli ignorovat. Odolat jim je ale to co by politici právě měli dělat.

Protože to stádo je velké, vyžaduje "jim odolat" silnou motivaci a sebezapření.

Máte ale asi pravdu že za společnost která vás nepodpoří se málokdo bude bít. Pirátští či Zelení homosexualisté vás se svojí cancel culture vymažou z veřejného prostoru, ale muslimové i ze života!

Takových co řeknou, že zabíjejte nevěřící je trestné a islám by musel hodně věcí změnit aby nebyl v konfliktu s evropskými zákony je pak sakra málo.

Aby taky ne když je pak politicky zlikvidují vlastní občané a fyzicky muslimové.

Už se nějaká aktivistka zabývala tím, co se stane po rozluce partnerů s adoptovaným nebo "vyrobeným" dítětem? Bude sdílená péče o dítě? Nebo to vidím černě? Chudák dítě s mnoha tatínky/maminkami! Vlastně nemusí být pro žádnou z těchto osob citově připoutané.

Podle mě totéž, co po rozvodu, i když právníci to možná pojmenují jinak: střídavá péče nebo alimenty nebo pěstouni, úplně v nejhorším případě (dobrá; podle mého vkusu nejhorším) nějaký dětský domov.

Všechno je to absurdní. A nejpodivnější na tom je, že tyto absurdity vnášejí do politiky parazitické neziskovky pobírající dotace a granty ze státního rozpočtu.

Vše lze zpochybnit. Někdo by do manželství bez lásky nevstoupil, jiný bez peněz. Mohou být možná i jiné důvody. Být samoživitelkou s přítelem, které stát štědře podporuje, “nenechá padnout” není vůbec špatné řešení.

Pro ně ne. A co jich je!

I proto si to ta naše země sviští finančně z kopce.

Stát může manželství a rodinu rozbíjet, ale na to, aby se tyto instituce udržely, se snažit musí především ti, kterých se to týká. V tomhle stojí stát a rodina proti sobě v soupeření o vliv na budoucí generace.

No... Asi jo: .

Článek je skvělý, ale hlavní "bojiště" už je jinde. Existuje neuvěřitelná přednáška J. Černého "Brave new world", a to je ta pravá biologická jízda.(Biologické čtvrtky ve viničné).

Ještě bych podotkl, že moji rodiče i prarodiče se brali proto, že se měli rádi.

V minulosti bylo i mnoho sňatků z rozumu - vezmeš si sousedovic Mařenu, aby se spojily grunty.

Zase dlouhé mudrování. Již staří Římané věděli, proč lidé vstupují v manželství: AMORE, MORE, ORE, RE. Z lásky, ze zvyku, pro (hezkou) tvář a kvůli majetku. Mudrování už bylo dost, jsou důležitější věci k diskusi.

No, zrovna jedna z věcí, na co staří Římané dojeli byla ta, že to manželství zase tak nectili.

Tak ono jistě. Nicméně, jestli se napíše "..ekonomická dohoda mezi mužem a ženou .. a dále pak "Tento vztah byl časem ritualizován a zaveden do soupisu zákonů", tak to ale značí že ten vztah je dnes nikoliv čistě ekonomický, ale právní.

Už třeba proto, že jedinec z něj nemůže snadno odejít, ale musí se udělat i právně složitý rozvod.

Sice by se to dalo rozebírat i hlouběji, ale je otázka, zda nejde o čisté teoretizování. Protože - a jak se i uvádí, v současnosti uzavírá "registrované partnerství" jen pár stovek párů ročně. Což tak odpovídá poměru homosexuálů v populaci, asi 4 procenta. Bez toho aktivistického humbuku kolem to zase není takové množství, aby se o tom muselo tak diskutovat.

Nemohu více souhlasit. Celé je to naprosto marginální záležitost. Rodinu a výchovu dětí ohrožují úplně jiné problémy než pár homosexuálů co si chtějí založit rodinku.