Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ten příměr s ledkem je nesmysl, paní doktorko. Ledek není nijak extra výbušný. Mouku nebo práškový cukr přivedete k výbuchu mnohem snáze.

Co říci více. Fundovaný pohled. Snad jen, že připomínáním nic nevyřešíme. Řešením je vědomý přístup k životu a učení emoční inteligence. Emoce jsou pro zdraví potřebné, ae jak s nimi zacházet. To je výzva .

V každé domácnosti určitě časováná puma netiká. Pokud by tomu tak bylo, musela by tikat i v domácnosti Kolářové.

I tiká, jen to nevnímáte. Ale při správném zacházení nemusí vybuchnout.

Velice dobrý článek. Pěstujme si své rodinné vztahy, přátelství, kolegialitu. Nejdůležitější jsou rodina, děti, zdraví a přátelé. Díky.

Přesně !

Podle světové statistiky jsme z hlediska vražd čtvrtým nejbezpečnějším státem světa, přičemž jsme předběhli všechny západní země a i u nás se na vraždách nejvíce podílí skupiny se specifickým životním stylem... více se to nedá rozebírat.

Ale dalo by se to dále rozebírat, kdyby se chtělo, milý jmenovče. Tak příště , rozebírej, analyzuj a potom syntetizuj a vyvoď závěry.

Poučné čtení, děkuji.

Mám obavy, že když budeme fungovat podle autorky, to již nebudeme lidé, ale cosi umělého bez vášně, sobeckosti, touhy po majetku, schopnosti poctivě nenávidět, ale i milovat.

Určitě? Zkuste si to přečíst ještě jednou.

Třeba zjistíte, že radou není Zachovávej poker face, ale Miluj bližního svého.

Za to, že je u nás něco mezi 1 až 2 vraždami na 100 tisíc obyvatel může to, že jsme zaostalá xenofobní společnost. Až doženeme diverzitu, která je obvyklá ve vyspělých multikulturních společnostech, tak si také polepšíme. Třeba v takovém Detroitu je vražd 42 na 100 tisíc obyvatel. A většina z nich opravdu není v rodině.

Jo, jo diverzita nám opravdu chybí, je tu nějaký poklid, chce to více vražd, násilí, znásilnění apod.

A poslední můj příspěvek: Člověk jako živý tvor má také v sobě vrozené sobectví, ale křesťanská víra se snaží usměrňovat naše sobectví. Mám za sebou věk 80 let, ale víru jsem se snažil neztratit. Za totality (komunismu) naše víra byla značně potlačena, ale člověk se snažil to překonávat aspoň vnitřně.

Stále s obdivem vzpomínám na své věřící rodiče, jak oni prožili svůj život. Byli to "služebníci, ale věřící". Neznali zákony, ale věděli, že se nemáme navzájem napadat, nijak škorpit, ale máme se snažit všichni spolu vycházet. I ten poslední "hlupáček" na vesnici je také člověk který k nám patří a také jemu se nikdy neubližuje. Vládne pouze takové přátelství. Což je základ pro život.

Všechny špatné lidské vlastnosti vycházejí ze sobectví, takže toho se snažme zbavit.

Přeji Všem hezký den! Mám také dosti úkolů. Zdař Bůh!

1*****