Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Pluralita, totalita? Plutalita!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
I. Poljaková 23.5.2013 20:57Aktuálně - pražský magistrát Na pražském magistrátu se dnes spojila strana profilující se jako ta skutečná pravicová (TOP09) přímo s komunisty i ČSSD, proti svému pravicovému koaličnímu partnerovi. A teď, voliči - a´t už jsi volil pravici nebo levici - kde jsou ideály těchto stran? Projevilo se to už při volbě prezidenta. program stran je jen zástěrka výtahu k moci. Vácalv Klaus chtěl v této zemi tradiční klasickou stranickou demokracii....jak to dopadlo, vidíme. Sám ze své strany vystoupil a dosud v žádné není. Samozřejmě se mu nedivíme. Ale ovlivńovat politiku by přitom chtěl (snad ne jako občanský aktivista :-) ??) |
|
|
J. Kanioková 21.5.2013 18:40Jedna šílenost.. Zoufalost... ani ne tak ty děti, jako rodiče a vzdělávací systém. Hodně smutné čteni. Ale hlavně z toho vyplývají chyby rodičů, plně jejich odpovědnost. Ta škola, to už jsou jen důsledky jejich chyb. Jejich nechutného příkladu, jejich lenosti. Už je to dost dlouho, co jsem četla velmi pravdivou knížku, skvěle rozebírající příčiny a důsledky. Tam bylo jasně řečeno, že pro dítě je NAPROSTO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ první rok života, vztah rodiče/dítě, a nejvíc matka/dítě. Že cokoliv v dalších létech - to už podléhá jen nějakým krátkodobým výkyvům, nic víc. Ten základ tam je jednou PROVŽDY. Rodičovský vzor ! |
|
|
I. Poljaková 22.5.2013 8:32Re: Jedna šílenost.. ?? jaké chyby rodičů? jaký nechutný příklad?...z čeho usuzujete, že byli rodiče líní v prvním roce života dětí? jak to souvisí s tématem? toto není článek o výchově |
|
|
P. Vaňura 21.5.2013 16:28Pletete věci, které spolu nesouvisí Vaše škola nemá nic společného s pavědci, kteří si udělují tituly navzájem! |
|
|
V. Novák 21.5.2013 12:21ÚSR nebyl nikdy vědecký ústav, ale politický úřad. Tak byl koncipován, zřízen, podřízen i řízen. Takže pokřik, jak byl teď zpolitizován, je pokrytecký. Politický byl vždy - jen se změnila politická garnitura. To se v demokratických zemích stává... |
|
|
I. Poljaková 21.5.2013 9:14Lepší nápad A co kdyby "peníze z veřejné kádě"šly "za žáčkem"? Současný systém, kdy o existenci či neexistenci škol a vybírání ředitelů rozhodují lidé, kteří jsou sice zvoleni, ale jejich obzor je hokynářský a sami ve škole často propadali (příklad ze života), má své trhliny.: 1. Jednak takto se příliš nehneme dál - méně vzdělaní občané si zvolí politiky podle svého obzoru (slabina demokracie, přemýšlel o tom již Masaryk) tito pak zpětně ovlivňují vzdělání - vnímají je jako obdobu výrobní linky na trivium. Plodí zase omezené voličtvo - to je ta volební sansára zmaru. Zrcadlem tohoto postoje jsou platy učitelů, určené dnes v podstatě státem, 2. Když zvolím pro své dítě školu z obce, která spadá do jiného územně správního celku, už vlastně ukrajuje z "cizího" rozpočtu a i já jsem voličem jiné samosprávy...atd. Do naší školy se například sjíždějí děti i šíře mimo voličský spád a proto jejich rodiče naše radní nezajímají - jsou nevoliči - a školu tím snadněji zruší. Jim stačí v této části města jediná škola a všechno, co přesahuje - spádově, ale i myšlenkově... věhlasem - je nezajímá. (Obzor omezen na království na hnoji..) Řešení: Proč nemůže každý rodič dostat zápisový lístek a odevzdat ho škole, kterou si zvolil? Ta by dostala na dítě finance z měšce ministerstva školství posílené o díl na správu školy, který nyní jde přes obecní rozpočty. Školy by musely být akreditovány, hlídány inspekcí. Jejich vedení by se nemusela hrbit a být poslušnou převodní pákou samospráv. Ušetřily by se finance na školské odbory a taky na korupci při zakázkách na opravy budov a výběrová řízení, která by mohla zcela odpadnout. Pak by bylo na prioritách ředitelů, zda nalákají žactvo třeba na přidělení notebooků či nabídnou dobré platy (a vytvoří podmínky) výborným učitelům atd. |
|
|
I. Poljaková 21.5.2013 9:17Re: Lepší nápad Pozn. - Těmi "školskými odbory" jsem myslela samozřejmě úředníky při samosprávách - nikoliv odborové hnutí na školách . |
|
|
F. Eliáš 21.5.2013 7:00Moc tomu nevěřím Nevěřím na alternativní medicínu, nevěřím na alternativní vzdělávání, na tzv. inkluzívní školství. Náš vzdělávací systém se vyvíjel po staletí, krůček po krůčku. kdykoli se v něm projevila nějaká reforma, vždy byla k horšímu. Inkluzívně lze vzdělávat jen vzdělatelné, nadané žáky, které svými blbinkami nedokážeme zkazit. Pro průměrného a zejména pro slabého žáčka musí být vzdělávání vždy bolestivé. Jenom tak dokáže rozvíjet jeho mozek. |
|
|
P. Lenc 21.5.2013 9:09Re: Moc tomu nevěřím Ano, ale stačilo dvacet roků "reforem" a ze škol vychází to, co vychází.Všeobecný pokles vzdělanosti je děsivý. |
|
|
I. Poljaková 21.5.2013 9:37Re: Moc tomu nevěřím Z té "alternativní" školy se nyní z její jediné 5. třídy (mám přehled skrz syna) hlásilo 10 žáků z 26 na osmileté gymnázium, přičemž 8 bylo úspěšných, což je velmi skóre v konkurenci ostatních 8 ZŠ v našem městě + okolních obecních škol z menších obcí. Dnes jde sice o školu "alternativní" - ale zastává principy, které by podle mého soudu měly být mainstreamové. dbá se na individualitu dítěte, jeho nadání i slabiny a možnosti. Výchova je k dítěti partnerská, respektující, přičemž však odmalička jsou děti také vedeny respektu k rozdílnosti druhých i skrze vztah k postiženým spolužákům. Velmi se dbá na pravidla v kolektivu, spíš "skautským" než "svazáckým" způsobem. Když se odpoledne objevím v šatně školy, abych vyzvedla potomka, děti obecně nemají problém s tím, aby mne jako "cizího dospělého" oslovily - nejsou zakřiknuté - bez zábran sdělují informace o mém dítěti - svém spolužákovi, přičemž komunikují překvapivě přirozeně zdvořile a na úrovni vzhledem ke svému věku. Ochotně se nabídnou, pokud potřebuji pomoc s jeho vyhledáním či jinou. Třeba toto vnímáte jako banalitu, ale venkoncem klidná, otevřená a vstřícná atmosféra a spokojenost - žádná křeč - jaká v této škole vládne, není pravidlem - zažila jsem i jiné instituce. |
|
|
P. Lenc 21.5.2013 9:54Re: Moc tomu nevěřím To co jsem napsal platí nejen pro základní školy.A to co popisujete bylo více méně normální v dobách mé školní docházky. A to nás bývalo ve třídách v průměru 34.Úcta k učitelům a rodičům byla zcela normální. A i když jsem důchodce, tak netrpím ztrátou paměti.A pokud popisujete to , co by mnělo být samozřejmou normou jako něco vyjímečného, tak to pouze potvrzuje to, co jsem napsal výše. |
|
|
R. Langer 21.5.2013 12:43Re: Moc tomu nevěřím Něco na tom bude... |
|
|
J. Kanioková 21.5.2013 15:21Naprostý souhlas.. "Úcta k učitelům a rodičům byla zcela normální." A hlavně respekt, dítko musi odmala poznávat, že jsou určité meze, že musí počítat z plnou odpovědností za své jednání. I s trestem. Aby neodcházelo do světa dospělých s přehnaným očekáváním vždy vlídného prostředí. Aby se pak nehroutilo při každém nezdaru. Život není peříčko a děcka by to měla znát, počítat s tím a měla by aspoň částečně umět tomu odolávat. |
|
|
I. Poljaková 22.5.2013 8:46Re: Naprostý souhlas.. ...hlavně rodičům na zadek, jelikož ti taky se nenaučili ctít jedinou pravou zjevenou ve volbách zvolenou autoritu. Svobodomyslnost je nezdravá, navíc nakažlivá. Jak to vyjádřil slučující křesťanský demokrat: sňatky z rozumu byly správná věc. Cti otce svého, matku svou, též samosprávu svou zvolenou. Odváděj desátek (devětkrát víc, však což) a MLČ. Hlavně žádné vlídné prostředí, aby bylo od začátku jasno, co tě čeká. Za každou chybu rákoskou přes ruce! Třeba kdybys nevěděl, že "s plnou zodpovědností" se píše se S. |
|
|
J. Schwarz 21.5.2013 6:35Vidíte, a kdyby tento stát byl "menší" a nestaral se ve "veřejném zájmu" o to po čem mu nic není mohli by si rodiče za svoje peníze - které by jim ten malý a úsporný stát prostě nevzal - spolu s učiteli provozovat svou školu dál. A byla by podle jejich představ, ne podle představ radních či politiků, kteří budou vždycky preferovat osobní zisk. Zvlášť tady, kde díky komunismu byli všichni stejně chudí a lišili se jen mírou privilegií / možnostmi beztrestně si přikrádat či přijímat "dary vděčného Lidu"/. To se móžná změní až budou kandidovat lidi opravdu bohatí - ti ale zase budou chtít z politických pozic "měnit svět" podle svých představ. Kdo si chce žít po svém, nezbude mu jinak než se nespoléhat na stát, národ a podobné kolektivity ale najít si spolek lidí s podobnými názory a s těmi spolupracovat. Jinak bude "většinovými spoluobčany" okraden. Jak jinak než podle zákona, který si "demokraticky" odhlasují. |
|
|
P. Pavlovský 21.5.2013 0:50Problémem nejsou komptence politiků vůči veřejným školám Ty tu musí být už kvůli jejich napojení na státní rozpočet. Problémem je, jaké politiky naše voličstvo vygeneruje. Školy se tomu budou, žel, muset pořizpůsobit. V dobrém i ve zlém. Pedagogové budou možná muset být politicky aktívnější: mají přece u veřejnosti daleko větší kredit než politikové!! |
|
|
P. Kersch 21.5.2013 0:30jak a co dělat Ano, je to tak, že politici se snaží ovlivňovat školství, úroveň učitelů, formu i úroveň vzdělání - a dělali to vždycky, v každém režimu. Někdy přímo, někdy nepřímo, někdy uvědoměle, někdy bezděčně - ale vždycky si uvědomovali, že ten, kdo řídí vzdělávání obyvatelstva, ovládne budoucnost, i nedalekou. Režim, který se blíží demokratickým principům, jedná ve věci vzdělání obvykle podle tolerantnějších pravidel, ale sklouzává - jak vidíme u nás v posledních letech - do chaotického "reformování". Totaloidní režimy jsou vesměs v politice vzdělávání reakční, vzdělávací procesy ponižují na úroveň školení a zácviku. Proč to dělají? Protože se početného učitelstva a vzdělaného obyvatelstva bojí. Poradit metody, jak takovým protilidovým postupům čelit účinně? Vím o dvou, které působí aspoň lokálně: bojkot a veřejné zesměšňování. |
|
|
J. Kunes 21.5.2013 4:48Re: jak a co dělat Pane Kerschi, politici jsou tu od toho, aby ovlivnovali skolstvi, uroven vzdelavani a vubec vsechno, co se tyka verejnych zalezitosti a hlavne je placeno z verejnych prostredku = dani. Je na obcanech, aby na politiky dohlizeli a aktivne prosazovali svoje zajmy. Chodit k volbam nestaci. Nestaci to nikde na svete. Naopak v zemich, ktere funguji lepe nez Cesko, jsou obcane aktivni a casto nevahaji investovat svuj cas a prostredky na prosazovani svych zajmu (nemyslim idividualnich), a to predevsim na komunalni urovni. Cesi dlouhodobe zastavaji schizofernni postoj. Na jedne strane preferuji velky stat (napr. statem placene VS studium nebo zdravotni peci), na druhe strane silne neduveruji lidem-potitikum, kteri maji stat ridit. Navic zde panuje jakasi podivna predstava, ze kdyz budou politici eliminovani (vlada urednikum, VS profesorum a studentum), tak zacnou veci fungovat lepe. |
|
|
F. Eliáš 21.5.2013 7:07Re: jak a co dělat Problém je v tom, že čeští politici jsou zhusta na velmi nízké duševní úrovni. Na školství se nedá moc vydělávat (silnice jsou vhodnější), proto se snadno nechají ovlivnit vzdělávacími mudrlanty. To jsou lidé, kteří vzdělávání studovali, tzv. pedagogiku. Nikdy v životě neučili a milují reformy, které je zviditelňují. Žádné rozhodnutí, žádná reforma, kterou zplodili, nikdy nepřinesla pozitivní výsledky. U reforem a revolucí to tak bývá běžně. |
