Ladislav Jakl publikoval 19. dubna na Neviditelném psu glosu „Íránské střely a Praha“.

Hned v úvodu píše: „Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán svůj víkendový útok zpackal.“ S tím autor nesouhlasí a dovozuje, že „Peršani udělali přesně to, co chtěli, a dosáhli přesně toho, co plánovali“.

Opravdu? Obávám se, že L. Jakl se sice snaží psát zasvěceně o íránské teokratické totalitě, ale míru zrůdnosti, zvrácenosti a protiizraelského fanatismu tohoto teroristického režimu chápe jen velice povrchně. Představa, že ajatolláhové vyslali na Izrael přes tři stovky dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket proto, aby v Izraeli nenapáchaly žádné škody a že šlo pouze o to, aby byl Izrael tímto způsobem „umravněn“ patří do říše pohádek. Takovéto uvažování svědčí o tom, že L. Jakl (a s ním patrně i celý institut) si malují teheránské mocipány z důvodů, které nechápu, příliš idealisticky.

Důkazem je i tvrzení, že sice „teokracie v Íránu je vše jiné než demokracie západního typu“ (zde bezvýhradně souhlasím), ale přesto tam probíhá „vždy velmi ostrý konkurenční politický boj a předvolební kampaně se vším všudy“. K tomu je ale nutné dodat ono „B“. Výsledkem tohoto velmi ostrého konkurenčního boje je už pětačtyřicet let jedno a totéž: vyřvávání „Smrt Izraeli!“ a „Smrt Americe!“ (Shodou okolností předtím, než byl na NP publikován Jaklův text, jsem se seznamoval s příběhem Mobiny Rostamiové. Jedné z těch nemnoha statečných Íránek (a Íránců), které po agresi z minulého víkendu prokázaly neuvěřitelnou odvahu. Rostamiová, členka íránského národního volejbalového družstva, napsala 17. dubna na Instagramu, že se jako Íránka „skutečně stydí za útok režimu na Izrael“ a vzkazuje, že „lidé v Íránu milují Izrael a nenávidí islámskou republiku“. Vzápětí byl její Instagram zablokován a ona sama zmizela neznámo kam a lidé, kteří o jejím postoji referují, se obávají nejhoršího [ZDE]. To jenom k Jaklově myšlence, že teheránští vládci se snaží „veřejnosti nadbíhat a zavděčit se jí“. Pokud vůbec, tak těm, kdo otrocky plní jejich výmysly, jak mají lidé žít.)

Jaklův článek vyznívá tak, že Izrael je „hodně zlobivý rošťák“, kterému je třeba dát za vyučenou a dosáhnout „zkrácení neúnosně dlouhého vodítka, na jehož jednom konci je obojek na izraelském krku a na druhém americká paže“. Jako bych četl propagandistický komentář Rudého práva v 70. letech minulého století. Další neuvěřitelný citát: „Izrael bude nyní pod větší americkou kontrolou, i když ani to nezaručuje, že se čas od času opět trochu neutrhne z řetězu.“ Izrael čelí ze strany Íránu a jeho teroristických spojenců v regionu soustavné agresi (Hamas, Hizballáh, Húthiové a 13. a 14. dubna i samotný íránský režim), musí se dnes a denně bránit, 7. říjen 2023 ukázal, když ta obrana není dostatečná, jaký masakr jeho obyvatele čeká – ale v Jaklově vidění světa je to on, kdo se čas od času „utrhne ze řetězu“. Kdyby to nebylo tak nereálné, přál bych autorovi a všem stejně smýšlejícím, aby žili v zemi, na kterou léta dopadají tisíce raket a aby jejich nejbližší byli při gangsterském masakru dílem povražděni, dílem mučeni, dílem znásilněni, ženám aby byla zaživa odříznuta ňadra a rozstříleny intimní partie, děti by byly zaživa upáleny a dílem aby byli jejich blízcí uneseni do sousední teroristické enklávy – aby věděli, „o čem to celé je“.

L. Jakl se ve své glose uchyluje ke lžím, zřejmě čerpaným z protiizraelských propagandistických zdrojů. V úvodu píše, jak zmíněno, o „mudrlantech, kterým se dnes v médiích říká experti“. Odpustím si laciné srovnání, že takovým mudrlantem, pokud jde o širší konflikt na Středním východě, je i on sám a místo toho položím otázku, jestli mezi tyto mudrlanty řadí také Johna Kirbyho, kontradmirála US Navy ve výslužbě a dnes koordinátora pro strategickou komunikaci v americké Národní bezpečnostní radě. Tento vysoce postavený úředník v administrativě Bílého domu, v Jaklově pojetí tedy zřejmě „mudrlant“, po íránské agresi ze 13. a 14. dubna uvedl [ZDE] docela jiné hodnocení. „Buďme upřímní, vzhledem k rozsahu tohoto útoku bylo zjevným záměrem Íránu způsobit značnou destrukci a ztráty na životech,“ uvedl Kirby a hovořil o „trapném selhání“ tohoto záměru, a to díky koalici pěti zemí – Izraele, USA, Jordánska, Velké Británie a Francie. Současně odmítl tvrzení (které ve své glose použil i L. Jakl), že „koalice proti Íránu uspěla, protože Írán poskytl prostřednictvím třetích stran zprávy s podrobnostmi o čase a rozsahu útoku“. Takové nesmysly označil jako očividně nepravdivé (patently false). „Nikdy jsme my ani nikdo další nedostali žádnou zprávu o časovém rámci, cílech nebo typu (íránské) reakce“, ujistil Kirby a dodal, že před útokem existoval předpoklad, že 100 íránských balistických raket by mohlo překonat i ten nejlepší obranný systém (Izraele), což byl záměr útočníka, jak mohli všichni vidět. Útok byl odražen díky připravenosti Izraele a spojenců.

Tak kdo tady šíří bludy, J. Kirby z Bílého domu, nebo L. Jakl z Institutu Václava Klause?

Závěrem. Ne zcela jsem pochopil souvislost mezi současným íránsko-izraelským napětím a faktem, že císař Karel IV. byl „největší evropský antisemita vrcholného středověku“ a u nás je uctíván coby Otec vlasti. Místo toho by bylo užitečnější připomenout, že nejvýše postavený íránský důstojník z těch, kdo byli letos 1. dubna v Damašku zlikvidováni, brigádní generál teroristických Revolučních gard Mohammad Reza Zahedi, velitel Jednotek Quds pro oblast Sýrie a Libanonu, se podílel na plánování masakru v Izraeli spáchaném Hamasem 7. října 2023. Podle portálu Iran International [ZDE] ocenila íránská prorežimní Koaliční rada islámských revolučních sil (SHANA) ve svém prohlášení z 3. dubna 2024 strategickou roli generála Zahediho při formování a posilování fronty odporu (čti: protiizraelského teroru) a rovněž „plánování a provedení Bouře Al-Aksá“ (kódové označení teroristů pro masakr ze 7. října 2023). To je v souvislosti se současným děním tisíckrát důležitější informace než historická exkurze do 14. století a lamentování nad tím, jakého panovníka oceňujeme jako Otce vlasti. Ano, Karel IV. byl antisemita – před více než šesti stoletími -, ale generál Zahedi byl zločinec v naší době. Jako šéf teroristických jednotek je spoluviníkem smrti stovek nevinných civilistů, Izraelců i cizinců, kteří byli barbarsky povražděni na jihu Izraele loni 7. října.

L. Jakl a celý Institut VK je mnohými vnímán jako proruský. Nyní se zdá, že je navíc protiizraelský. Ke komu se přikloní příště?

Psáno exkluzivně pro Neviditelného psa.