Shromažďovací právo je jedním ze základních ústavních práv v naší republice, tedy právem té nejvyšší (právní) síly. Každý má právo pokojně se shromažďovat. Zvýrazněme si slovíčko pokojně, za chvíli o něm bude ještě řeč.

Prahu již několikrát ochromila protestní shromáždění za účelem omezení a zklidnění dopravy. Symbolem se stala „třicítka“, maximální rychlost, jejíž bezodkladné zavedení ve městech někteří aktivisté důrazně žádají.

Protesty se rozšířily mj. i do Brna. Jakoby nestačilo, že se tam perou radní a Romové s Ukrajinci. Tento týden dopravu na jedné z nejvytíženějších silnic v centru Brna zastavil protest organizovaný skupinou Poslední generace. Skupina asi sedmdesáti lidí včetně malých dětí a dokonce dětí v kočárcích (sic!) se na půl hodiny posadila do silnice a zablokovala tím zcela dopravu.

K jádru věci – policie nijak nezasáhla, akce byla sice řádně ohlášena, avšak nesplnila zákonem stanovenou podmínku, že šlo o shromáždění pokojné. Pakliže někdo naruší pokojnost a plynulost silničního provozu, a de facto ohrozí tisíce jiných občanů – zde řidičů, tak opravdu nemožno souhlasit s tezí, že šlo z podstaty o pokojné shromáždění.

A teď přijde hlavní důvod, proč píši tuto glosu – brněnská policie nejen, že zde nijak nezasáhla, tedy že nevyklidila a nezprůjezdnila brněnskou páteřní silnici, ale zástupci protestujících následně dokonce mediálně kritizovali policii za to, že ačkoliv byla akce řádně ohlášená, prý policie nebyla u protestu přítomná! ¹

Jinak vyjádřeno - aktivisté si mj. de facto stěžovali na skutečnost, že jim policisté nepomohli v porušování zákona. Skutečnost, že akce byla řádně formálně ohlášena, není přece žádným důvodem, aby policisté byli nuceni pomáhat někomu v porušování zákona. Přeloženo za pomoci selského rozumu – aktivisté měli obavu, že někdo z pospíchajících řidičů nebo řidiček vezoucích třeba dítě do nedaleké dětské nemocnice si to půjde s aktivisty vyřídit třeba „ručně a stručně“ anebo do nich nedbalostně nebo úmyslně najede. Stranou nyní ponechme, že Policie ČR byla ve skutečnosti přítomna, ne však v takových počtech, jak si demonstranti patrně přáli. Demonstranti také
za služby policie, jak to v takových případech bývá, nic nezaplatili.

Poučení na závěr – právo shromažďovací nutno chránit, avšak musí být naplňováno pokojně, což se u těchto „třicítkových“ demonstrací prostě neděje. Připomeňme si okřídlené, avšak naprosto pravdivé – svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.

Zajímavou právní otázkou by bylo, zda by v případě nějaké tragédie, byl hnán k právní odpovědnosti nejen pomyslný řidič dodávky, kterému by například ruply nervy a najel do demonstrantů, ale i příslušné úřední osoby, které takovému protiprávnímu shromáždění nezabránily. Samozřejmě již nehovoříme jen o statutárním městě Brně, ale o všech městech, kde se takové akce konají a patrně nadále budou konat. Jinak další otázkou je, zda i orgány sociálně-právní ochrany dětí neměly ve spolupráci s policií intenzivněji monitorovat, na jaké akce zákonní zástupci berou své děti a vystavují je tak nebezpečí.

Vyšlo 19. 6. 2023 v deníku Právo, s. 6

1 Důkaz zde -

Aktivisté zastavili provoz v centru Brna. Žádali snížení povolené rychlosti