6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

PRÁVO: Co vyladit na našich vrcholných soudech?

Kasační stížností se v Česku rozumí mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Vorlický 27.4.2023 8:00

Můj postřeh zde, je reakce čistě na obsah článku, plus na to, co jsem jako právní laik pochopil o českých soudech a právu a zákonodárství:

Správní soudnictví je zde údajně proto, aby se stát k lidem choval hezky a slušně: obecně, není mi jasné, proč by tuto starost nemohlo mít to druhé soudnictví.

Autor se ptá, zda někdo nezná důvod k odlišnému jmenování soudců NS a NSS. To v tom zmatku, který tu je, nezná asi nikdo (uvidím, zda se někdo ozve). Za pozornost stojí třeba ale skutečnost, že prezident má moc rušit rozsudky normálních soudů (amnestie, abolice a podobně), ale nemá moc rušit tresty za přestupky. Já se domnívám, že důvod spočívá ve dvou mocích v ČR. Jedna je moc státní (normální soudy) a druhá je autoritativní, kterou disponují orgány moci veřejné (NSS).

Tyto orgány veřejné moci si smějí dělat co chtějí (proto zdánlivě NSS, ale jen jako další orgán moci veřejné). Nad nimi prezident v jedné osobě jednou jen jako další orgán moci veřejné a podruhé jako představitel státní moci nemá žádnou moc.

Státní a autoritativní moci stojí proti sobě, což je i důvod, proč český soudní systém musí mít dva ,, nejvyšší" soudy a proč ÚS (ZÚOST) není soud, a i kdyby byl, nemůže být soud nejvyšší.

Závěrem, český soudní systém v tomto stavu nemůže nikdy řádně fungovat. Zabývat se otázkou, kdo jmenuje soudce, je proto jako nosit vodu v sítu a divit se, proč furt žádnou nemám.